28 C 241/2022-21 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 28 515 Kč s příslušenstvím z titulu dluhu za úhradu dodané elektrické energie a nákladů na uplatnění pohledávky. 2. Žalobkyně tvrdila, že je právnickou osobou, dodavatelem plynu a elektřiny, se kterou žalovaná uzavřela dne [datum] Smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny [číslo] pro odběrné místo na adrese [adresa žalované]. V souladu se smlouvou byla žalované žalobkyní dodávána elektřina, kterou žalobkyně vyfakturovala fakturou [číslo] na částku 25 335 Kč se splatností 12. 8. 2018 a fakturou [číslo] na částku 2 980 se splatností 18. 11. 2018. K úhradě dlužných částek žalobkyně žalovanou vyzývala opakovaně upomínkami, kdy v souladu s obchodními podmínkami byla za každou upomínku účtována částka 100 Kč, a to fakturou č. [anonymizováno] se splatností 9. 11. 2018 a č. [anonymizováno] se splatností 24. 12. 2018 Smlouva s žalovanou byla ukončena ke dni [datum], faktury byly opakovaně žalované zasílány spolu s předžalobní výzvou 11. 11. 2021. Protože žalovaná řádně a včas neuhradila dlužné částky, požaduje žalobkyně i úhradu úroků z prodlení. 3. Žalovaná se k věci nevyjádřila. 4. Soud ve věci rozhodnul bez nařízení jednání dle § 115a o. s. ř. (občanský soudní řád), neboť žalobkyně s tímto postupem souhlasila již v žalobě, žalované byla zaslána výzva k vyjádření k uvedenému postupu s tím, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude mít soud za to, že s navrhovaným postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaná na výzvu nijak nereagovala. 5. Žalobkyně svoje tvrzení prokázala smlouvou ze dne [datum], fakturami [číslo] na částku 25 335 Kč se splatností 12. 8. 2018 a [číslo] na částku 2 980 se splatností 18. 11. 2018, č. [anonymizováno] se splatností 9. 11. 2018 a č. [anonymizováno] se splatností 24. 12. 2018, a předžalobní upomínkou, z nichž soud učinil následující závěry o skutkovém stavu. Žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o sdružených dodávkách elektřiny, na základě níž se žalobkyně zavázala dodávat žalované elektřinu do uvedeného odběrného místa a žalovaná se zavázala hradit žalobkyni za dodanou elektřinu stanovenou cenu. Pro případ, že bude žalobkyně vyzývána k úhradě dlužných částek, si strany smluvně sjednaly, že za každou takovou upomínku bude účtována částka 100 Kč. 6. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle ustanovení § 50 odst. 2 věty prvé zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. 7. Mezi žalobkyní a žalovanou tedy byla v souladu s ustanovením § 50 odst. 2 věty prvé zákona č. 458/2000 Sb., uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, kterou žalobkyni vznikla povinnost dodávat žalované elektřinu do odběrného místa oproti povinnosti žalované za dodanou elektřinu zaplatit sjednanou cenu. Žalobkyně svoji povinnost splnila a dodanou elektřinu řádně vyúčtovala, žalovaná však netvrdila ani neprokázala, že by vzniklý nedoplatek uhradila, že její povinnost k úhradě této částky nevznikla nebo že by zanikla na základě jiné skutečnosti. Žalobkyně rovněž prokázala, že žalované zaslala dvě upomínky k úhradě dlužné částky, za které byla oprávněna účtovat poplatek po 100 Kč. Soud proto považuje nárok žalobkyně na zaplacení jí v žalobě uplatněné částky za oprávněný a uložil žalované povinnost tuto částku žalobkyni uhradit. 8. Protože žalovaná přes výzvu k úhradě dlužné částky nijak nereagovala, je v prodlení a dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, má žalobkyně nárok i na úrok z prodlení, jehož výše je stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb., soud žalobě i v tomto směru vyhověl a uložil tedy žalované zaplatit žalobkyni úrok z prodlení od 13. 8. 2018 do zaplacení z částky 25 335 Kč a od 19. 11. 2018 do zaplacení z částky 2 980 Kč. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 593 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 141 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 28 515 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.