30 C 3/2023-54 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobce se žalobou podanou dne [datum] domáhal zvýšení výživného hrazeného žalovaným (otcem). Žalobu odůvodnil tím, že výživné bylo naposledy stanoveno v [anonymizováno] [rok], kdy od této doby se změnily poměry jak u žalobce, tak i žalovaného. Žalobce je studentem [anonymizováno] ročníku střední školy, obor [anonymizováno] v [obec]. Žije u rodičů jeho přítelkyně, kterým přispívá na bydlení. Jeho matka mu přispívá měsíčně částkou 1 500 Kč. 2. Z rozsudku [název soudu] č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], v právní moci dne 29. 5. 2021, bylo zjištěno, že od [datum] bylo žalovanému zvýšeno výživné na žalobce, a to na částku 2 700 Kč měsíčně. Soud tehdy vyšel z toho, že otci byl od [anonymizováno] [rok] vyplácen invalidní důchod prvního stupně ve výši [částka] měsíčně, od [anonymizováno] [rok] činila výše důchodu částku [částka] měsíčně. Otec pak dosahoval průměrného čistého výdělku ze zaměstnání ve výši [částka] měsíčně a otci byly vypláceny cestovní náhrady ve výši cca [částka] měsíčně. Nezletilý od [datum] nastoupil na střední školu. 3. Ze zprávy [obec] správy sociálního zabezpečení ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný pobírá invalidní důchod ve výši [částka] měsíčně. 4. Z potvrzení o příjmech otce bylo zjištěno, že jeho průměrný čistý měsíční příjem činí částku 25 602 Kč, vedle toho pobírá měsíčně cestovní náhrady ve výši cca [částka] a [částka] příspěvek od zaměstnavatele na penzijní připojištění. Ze zprávy zaměstnavatele otce ze dne 27. 4. 2023 bylo zjištěno, že otci je z jeho příjmu strháváno exekučně výživné. 5. Z výslechu žalobce bylo zjištěno, že v [obec] v [anonymizováno] [rok] nastoupil na střední školu, a to na [anonymizováno] obor [anonymizováno], v [anonymizováno] 2023 bude mít závěrečné zkoušky, následně nastoupí do zaměstnání. V [anonymizováno] 2022 hradil částku [částka] za autoškolu. Bydlí u přítelkyně v bytě jejích rodičů, kdy měsíčně jí přispívá částkou [částka]. Na brigády nechodí, toliko ve škole chodí na praxi, kde si vydělá měsíčně částku cca [částka]. Od matky dostává částku [částka], otec hradí výživné ve výši [částka] měsíčně. Minulý měsíc mu otec nad rámec výživného přispěl částkou [částka]. S otcem se jinak nestýká. Otec žije s přítelkyní. Matka má vyživovací povinnost k synovi [jméno], narozenému [rok]. Matka žije s přítelem. 6. Z výslechu žalovaného bylo zjištěno, že pobírá invalidní důchod ve výši [částka], pracuje jako [anonymizováno]. Bydlí u přítelkyně v jejím bytě. Na společné soužití jí přispívá celkovou částkou ve výši [částka] měsíčně. Má vyživovací povinnost ještě k dceři [jméno] [příjmení], narozené v roce [rok] a k [celé jméno žalovaného], kterému je asi [anonymizováno] let, na každého hradí výživné ve výši [částka] měsíčně. Má dvě exekuce, kdy se jednalo o půjčky. S žalobcem se setkal poprvé v [anonymizováno] [rok]. 7. Žalovaný ve svém závěrečném návrhu navrhl zvýšení výživného na částku 4 000 Kč s účinností od 1. 11. 2022. 8. Na základě provedeného dokazování, kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, a po přihlédnutí ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, dospěl soud k závěru o skutkovém a právním stavu: 9. Vyživovací povinnost je upravena v ustanoveních § 910 a 923 o.z. Základním předpokladem pro vznik a trvání vyživovací povinnosti je zásadně stav odkázanosti na výživu na straně oprávněného, tedy neschopnost samostatně uspokojovat všechny své potřeby. Jde–li o vyživovací povinnost rodičů k dětem, zákon stanoví, že životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů (§ 917 o. z.), dále je stanoveno, že vlastní majetek dítěte, resp. jeho výdělečná činnost právo na výživné od rodičů zpravidla nevylučuje (§ 912 o.z.). Nabytím zletilosti ani svéprávnosti vyživovací povinnost a právo na výživné ke zletilému potomku nezaniká (§ 859 o. z.), vyživovací povinnost mají oba rodiče dítěte a každý z rodičů má tedy povinnost přispívat na výživné dítěte sám za sebe takovým dílem, jaký odpovídá jeho možnostem, schopnostem a majetkovým poměrům, tak aby životní úroveň dítěte byla zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Nicméně nelze říci, že by rozsah vyživovací povinnosti byl podmíněn jen možnostmi, schopnostmi a majetkovými poměry povinného, je totiž třeba vždy zohledňovat také hmotné a nehmotné potřeby dítěte, které se postupem času mění, míra potřeb je totiž zejména závislá na věku, [anonymizováno] stavu, způsobu přípravy na budoucí povolání, zálibách, koníčcích atd. Při zkoumání potřeb oprávněného dítěte je nutné vzít úvahu nejen potřeby obvyklé, pravidelně se vyskytující, ale i potřeby se vyskytující se jen někdy. Účelem výživného je uhrazování nejen průběžně se vyskytujících (běžných) potřeb dítěte, ale všech potřeb prospěšných pro jeho všestranný vývoj (srov. R 5/1991) a k těmto odůvodněným potřebám je nutno přihlížet při určování výše výživného. Podle ustanovení § 922 o.z. lze u dětí, ať už zletilých či nezletilých, přiznat výživné i zpětně, a to za dobu nejdéle tří let. Byť zákon hovoří výslovně jen o možnosti přiznat výživné, lze extenzivním výklad dospět k tomu, že soud může i zpětně výživné zvýšit, a to zejména s ohledem na chráněný zájem dítěte. Je-li vyživovací povinnost k dítěti stanovena povinnému zpětně, musí soud určit její počátek, a to zásadně ode dne, kdy došlo k podstatné změně poměrů, např. k okamžiku, kdy se zvýšily potřeby dítěte např. v souvislosti s nástupem na střední školu apod. 10. Zákon umožňuje, pokud dojde k podstatné změně poměrů, změnu soudního rozhodnutí ve věci poskytování výživného (§ 923 o. z., § 163 o.s.ř.). Změnu poměrů lze v obecné rovině definovat jako stav odlišný od stavu, který byl rozhodující při původním (předchozím) rozhodování. Zásadně se musí jednat o změnu závažnějšího charakteru, tj. o změnu podstatnou (clausula rebus sic stantibus). 11. Při určování výživného se vychází ze tří zásad, a to: (1) má-li rodič nezaopatřené děti, je jeho povinností se o ně postarat; (2) výživné má přednost před leasingem a hypotékou; (3) dítě má právo podílet se na životní úrovni rodičů, i kdyby rodič neměl reálné příjmy (k tomu zejména srov. Kovářová, D. Rodina a výživné. Praha: Leges, 2011). K tomu je také nutné poznamenat, že pokud rodiče spolu nežijí a jejich životní úroveň je rozdílná, lze mít za to, že dítě má právo se podílet na životní úrovni toho z rodičů, jehož životní úroveň je vyšší. Jestliže tedy dítě žije s rodičem, který dosahuje nižších příjmů, než druhý z rodičů má dítě právo na to, aby druhý z rodičů přispíval na nezaopatřené dítě přiměřenou částkou, a to i s ohledem na potřeby dítěte. Při zkoumání potřeb oprávněného dítěte je nutné vzít v úvahu nejen potřeby obvyklé, pravidelně se vyskytující, ale i potřeby vyskytující se jen někdy. Účelem výživného je uhrazování nejen průběžně se vyskytujících (běžných) potřeb dítěte, ale všech potřeb prospěšných pro jeho všestranný vývoj, tedy i potřeb vyskytujících se nepravidelně za delší období (např. potřeby na prázdninový pobyt dítěte, nástup na vysokou školu), popřípadě potřeb zcela nahodilých (viz R 5/1991, KS v Hradci Králové 13 Co 588/1994). K těmto odůvodněným potřebám je nutno přihlížet vždy při určování výše výživného. Ojedinělý příjem dítěte (např. různé brigády, školní praxe), které se jinak připravuje studiem na budoucí povolání, neovlivňuje zpravidla vyživovací povinnost rodičů (R 76/1968). Při určování výživného je také nutné přihlédnout k majetkovým poměrům nové rodiny, a jak přispívá na uspokojování potřeb této rodiny. 12. Soud má za prokázané, že žalovaný má celkem 3 vyživovací povinnosti, kdy na dceru [jméno] a syna [jméno] hradí výživné v celkové výši [částka] měsíčně. Žalobce byl v rozhodném období studentem [anonymizováno] ročníku střední školy v [obec], kdy se chystal na závěrečné učňovské zkoušky, které měl mít v [anonymizováno] 2023 s tím, že po zkouškách řádně nastoupí do zaměstnání. V rozhodné době žalobce bydlel s přítelkyní v bytě jejích rodičů s tím, že přítelkyni přispíval na bydlení částkou [částka] měsíčně. Žalobce měl zejména výdaje v souvislosti se studium. V [anonymizováno] 2022 pak hradil částku [částka] za autoškolu. Žalobce na brigády nechodí, má jen příjem ze školní praxe ve výši cca [částka] měsíčně. Matka žalobci přispívá částkou [částka] měsíčně. Žalovaný pobírá invalidní důchod ve výši [částka] a je zaměstnán s průměrným měsíčním čistým výdělkem ve výši 25 602 Kč, vedle toho na cestovních náhradách pobírá měsíčně částku cca [částka] a zaměstnavatel mu přispívá částkou [částka] měsíčně na penzijní připojištění. Z příjmu mu pak bylo exekučně strháváno výživné. Žalovaný bydlí s přítelkyní, které na společně soužití přispívá částkou [částka] měsíčně. Jiné výdaje žalovaný nemá. Soud pak nepřihlédl k tomu, že žalovaný má dluhy (exekuce) z půjček, neboť postavení výživného ve vztahu k ostatním dluhům je přednostní. Pro shora uvedené dospěl soud k závěru, že došlo k takové změně poměrů, jak na straně žalobce, tak i na straně žalovaného jakožto povinného otce, odůvodňují