33 C 7/2023-28 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně se domáhala, aby jí žalovaný přispíval po dobu 2 let od [datum] na její výživu částku 2 500 Kč měsíčně a současně se domáhala, aby jí žalovaný uhradil náklady spojené s těhotenstvím a porodem v částce 10 000 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovaným měla dvouletou intimní známost, kdy z tohoto vztahu se dne [datum] narodil nezletilý [jméno] [celé jméno žalovaného]. Žalobkyně za žalovaného není provdána. Žalovaný žalobkyni ničím nepřispěl. Žalobkyně je na rodičovské dovolené, nevlastní žádný movitý ani nemovitý majetek. Pobírá rodičovský příspěvek ve výši 7 000 Kč měsíčně. Bydlí v bytě svého otce, kde hradí náklady na bydlení ve výši 3 000 Kč měsíčně. 2. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, na svoji obranu proti žalobou uplatněnému nároku netvrdil ani neprokazoval žádné skutečnosti. Žalovaný se ani k jednáním soudu nedostavil, z jednání se ani neomluvil, ač mu byla předvolání řádně a včas doručena. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád). 3. Žalobkyně při jednání konaném dne [datum] vzala žalobu ohledně nákladů spojených s těhotenstvím, co do částky 8 000 Kč zpět. S ohledem na výše uvedený procesní úkon žalobkyně rozhodl soud podle ustanovení § 96 odst. 1, 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) a řízení do této částky zastavil, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozsudku. 4. Z výslechu žalobkyně bylo zjištěno, že s žalovaným před otěhotněním nebydlela. Dojížděla k němu jen na víkendy. V té době žalovaný nepracoval, žalobkyně v té době studovala. Žádný příjem neměla, dostávala toliko výživné od matky 2 500 Kč měsíčně a kapesné od otce ve výši 2 000 Kč měsíčně. Těhotenství bylo plánové, žalovaný byl u porodu. Bydleli spolu společně cca 7 měsíců, bydleli v bytě otce žalobkyně. Na bydlení, ani na výživu ničím nepřispíval. Není vyučený, ukončil studium ve 2. ročníku, obor řezník. Žalobkyně je v současné době na rodičovské dovolené, která činí 7 000 Kč měsíčně. Příspěvek v mateřství nepobírala. Žalovaný nepřispívá ničím. Žalobkyně o žalovaném ničeho neví, není s ním v kontaktu. Za náklady spojené s těhotenstvím a porodem považuje náklady na oblečení do porodnice, hygienické potřeby, vitamíny v těhotenství, kdy ji nové oblečení vyšlo na částku cca 3 000 Kč. Veškeré tyto náklady hradili rodiče žalobkyně. 5. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že je otcem žalobkyně. Žalobkyni finančně podporuje. Než otěhotněla, bydlela s matkou, následně soudem byla svěřena do péče otce. S žalovaným chvíli bydlela u svědka, který jim přenechal byt, na bydlení požadoval částku 8 000 Kč měsíčně. Žalovaný nepracoval a k placení za bydlení se neměl. Žalobkyně nyní bydlí se synem u svědka v bytě. Na bydlení mu přispívá částkou 2 000 Kč měsíčně. 6. Z rodného listu [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že jako rodiče nezletilého jsou zapsáni žalobkyně a žalovaný. 7. Ze zprávy Úřadu práce ČR ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný byl v evidenci uchazečů o zaměstnání v době od [datum] do [datum]. Následně nastoupil do zaměstnání k zaměstnavateli [právnická osoba] 8. Ze zprávy Úřadu práce ČR ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný nepobírá žádné dávky státní sociální podpory. 9. Z výpisu z katastru nemovitostí bylo zjištěno, že žalovaný nevlastní žádné nemovité věci. 10. Ze spisu Okresního soudu v Liberci sp. zn. [spisová značka] soud provedl k důkazu zprávu z [anonymizována dvě slova], zprávu z [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] a protokol o účastnické výpovědi žalovaného ze dne [datum]. Ze zprávy [anonymizována dvě slova] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný byl zaměstnán jako dělník masné výroby od [datum] do [datum], kdy pracovní poměr byl ukončen ve zkušební době ze strany žalovaného. Tříměsíční zkušební doba byla prodloužena z důvodu pracovních neschopností na straně žalovaného. Sjednaná měsíční mzda žalovaného byla ve výši 33 000 Kč s tím, že průměrná čistá měsíční mzda činila 27 487 Kč. Ze zprávy [anonymizována dvě slova] bylo zjištěno, že žalovaný byl zaměstnán na základě dohody o provedení práce ze dne [datum] na pozici bezpečnostního pracovníka, průměrná mzda od února 2023 do dubna 2023 činila 4 690 Kč měsíčně, kdy po tomto datu již žalovaný do práce nenastoupil. Ohledně pracovní morálky zaměstnavatel uvedl, že byl nespolehlivý, nedocházel na směny, porušoval směrnice společnosti. Z účastnického výslechu žalovaného v řízení o péči a výživě k nezletilému [jméno] ze dne [datum] bylo zjištěno, že s žalobkyní ani se synem není v kontaktu. Na syna ničeho nepřispěl. Naposledy ho viděl cca před 4 měsíci. Pracuje v [obec] jako zedník. Má smlouvu na dobu neurčitou, vydělá si měsíčně cca 40 000 Kč. V [obec] bydlí u svého zaměstnavatele, kde platí částku 3 000 Kč měsíčně. Má přítelkyni, která pracuje s příjmem cca 13 000 Kč měsíčně. 11. Na základě provedeného dokazování, kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, a po přihlédnutí ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, dospěl soud k závěru o skutkovém a právním stavu: 12. Podle ustanovení § 920 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), není-li matka dítěte provdána za otce dítěte, poskytne jí otec dítěte výživu po dobu dvou let od narození dítěte a přispěje jí v přiměřeném rozsahu na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem. Povinnost k úhradě nákladů spojených s těhotenstvím a porodem vznikne muži, jehož otcovství je pravděpodobné, i v případě, že se dítě nenarodí živé. 13. Podle ustanovení § 922 odst. 2 o.z. výživné pro neprovdanou matku lze přiznat i nazpět, nejdéle však dva roky ode dne porodu. 14. Soud se nejprve zabýval otázkou výživného neprovdané matky. Důvodem pro přiznání výživného neprovdané matce není neschopnost matky samostatně se živit (tj. stav odkázanosti na výživu), jak předpokládá ustanovení § 911 o.z., nýbrž skutečnost, že v souvislosti s těhotenstvím a narozením dítěte dochází k (dočasnému nebo trvalému) snížení příjmů matky, které je žádoucí kompenzovat poskytováním výživy v přiměřeném rozsahu otcem dítěte. Není rozhodné, zda před porodem pracovala a měla vlastní příjem či nikoliv, postačí, když dojde ke snížení výdělkových možností matky. Výživné lze matce přiznat ode dne porodu, nejvýše však do dvou let po něm, a to i zpětně (§ 922). 15. Zákonné kritérium rozsahu pro plnění poskytované podle ustanovení § 920 o.z. je hledisko přiměřenosti. Nejde o plnění vyživovací povinnosti v plném rozsahu podle kritérií zásadně shodné životní úrovně. Není tedy nutné, aby matka dítěte sdílela vyšší životní úroveň otce dítěte. Z rodného listu nezletilého [jméno] bylo prokázáno, že nezletilý se narodil dne [datum] a že rodiče nezletilého jsou žalobkyně a žalovaný. Žalobkyně má toliko příjem z rodičovského příspěvku ve výši 7 000 Kč měsíčně. Jiné dávky nepobírá. O syna [jméno] žalobkyně od jeho narození osobně pečuje, kdy žalovaný se na péči nijak nepodílí a matce ani ničím finančně nepřispívá. Ze zprávy od [právnická osoba] má soud za prokázané, že žalovaný byl v období od [datum] do [datum] zaměstnán jako dělní masné výroby s průměrným čistým příjmem ve výši 27 487 Kč. V současné době pak dosahuje průměrného výdělku ve výši 40 000 Kč měsíčně, jak uvedl ve své účastnické výpovědi ze dne [datum]. Při stanovení výše výživného neprovdané matky (žalobkyně) soud přihlédl, jak k potřebám žalobkyně, tak i k výdělkovým možnostem a schopnostem žalovaného. Soud tak dospěl k závěru, že návrh žalobkyně na úhradu výživného neprovdané matky ve výši 2.500 Kč měsíčně je opodstatněný. Soud poukazuje k tomu, že žalobkyně otěhotněla v době, kdy studovala a jejím jediným příjmem bylo kapesné od otce ve výši 2 000 Kč měsíčně a výživné od matky ve výši 2 500 Kč měsíčně, kdy soud při stanovení výživného na neprovdanou matku musí zohlednit i to, jak se matce snížily v důsledku těhotenství a porodu výdělkové poměry. Je zřejmé, že kdyby žalobkyně neotěhotněla, měla by příjem toliko od rodičů, který byl do té doby tvořen výživným od matky ve výši 2 500 Kč měsíčně a kapesné od otce ve výši 2 000 Kč měsíčně. Výrokem I. tohoto rozsudku proto soud zavázal žalovaného platit žalobkyni na výživném neprovdané matky částku ve výši 2 500 Kč měsíčně, a to s účinností od [datum] v souladu s ustanovením § 922 odst. 2 o. z. a návrhem žalobkyně. 16. Vzhledem k tomu, že žalovaný na výživu žalobkyně ničeho nepřispíval, vznikl mu nedoplatek na výživném za období od [datum] do [datum] ve výši 40 000 Kč (16 měsíců po 2 500 Kč). Žalovanému pak bylo umožněno splácet nedoplatek ve splátkách po 500 Kč měsíčně, a to při zohlednění jeho majetkových poměrů. 17. Soud se dále zabýval nárokem žalobkyně na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem ve výši 2 000 Kč. 18. V souvislosti s těhotenstvím a porodem pravidelně ženě vznikají různé výdaje, půjde zejména o cestovní výlohy na pravidelné [anonymizováno] prohlídky a kontroly, výdaje za těhotenské oblečení a obuv, výdaje za léky a potravinové doplňky a případn