12 C 135/2024-17 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 11 399 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 11 399 Kč od , datum, do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že její právní předchůdkyně, Společnost , právnická osoba, ., IČO: , IČO, (dále jen „předchůdkyně žalobkyně“), uzavřela s žalovaným smlouvu o členství v programu , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Žalovaný s předchůdkyní žalobkyně uzavřel kupní smlouvu, a to dne , datum, , přičemž uhradil jednu třetinu kupní ceny a další dvě třetiny kupní ceny byl povinen uhradit ve lhůtě 3 měsíců od převzetí produktu. Žalovaný byl povinen zaplatit původnímu věřiteli část kupní ceny ve výši 11 399 Kč, a to na základě faktury č. , hodnota, se splatností ke dni , datum, Žalovaný však tuto povinnost porušil, když neuhradil řádně a včas splátky kupní ceny. Pohledávka byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, postoupena na žalobkyni.2. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, proti žalobě ničeho nenamítal.3. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podané žalobě. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. b) o. s. ř., proto soud rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise.4. Z předložených listinných důkazů má soud za prokázané následující skutečnosti; Žalovaný dne , datum, převzal od předchůdkyně žalobkyně , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, a současně potvrzuji, že jsem se seznámil a souhlasím s podmínkami služby „, Anonymizováno, “, a to včetně poplatků uvedených v článku 3 podmínek. Ohledně specifikace produktu a kupní ceny protokol odkazoval na fakturu č. , hodnota, ze dne , datum, (prokázáno předávacím protokolem). Kupní cenu zařízení v celkové výši 16 273,80 Kč předchůdkyně žalobkyně vyúčtovala žalovanému fakturou č. , hodnota, splatnou ke dni , datum, (prokázáno fakturou č. , hodnota, ). Právní předchůdkyně žalobkyně následně pohledávku postoupila na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, . Změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena (prokázáno oznámením o postoupení pohledávky). Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky s upozorněním na možnost soudního vymáhání pohledávky (prokázáno předžalobní výzvou ze dne , datum, včetně podacího archu).5. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle ustanovení § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Dle ustanovení § 1879 odst. 1 o. z. věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. Dle § 1880 o. z. s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva a povinnosti s ní spojená. Podle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli nebo se s ním jinak vyrovná.6. Mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena kupní smlouva, na základě které předchůdkyně žalobkyně předala žalovanému , Anonymizováno, žalovaný se zavázal uhradit kupní cenu zboží tak, že při uzavření kupní smlouvy uhradil třetinu kupní ceny a zbývající část kupní ceny se zavázal zaplatit dle vystavené faktury. Žalovaný převzetí zboží potvrdil podepsáním předávacího protokolu. Žalovaný nesplnil svůj závazek ze smlouvy, když neuhradil zbývající část kupní ceny vyúčtovanou fakturou. Žalobkyně se stala věřitelem pohledávky na základě smlouvy o postoupení pohledávek. Žalobkyně prokázala existenci pohledávky i její výši. Žalovaný skutečnost, že by nějakou další částku, popř. celý dluh uhradil, že by tedy žalovaného závazek zanikl zaplacením či jiným způsobem, ani netvrdil. Soud proto považuje nárok žalobkyně na zaplacení jí v žalobě uplatněné částky z titulu kupní smlouvy za oprávněný a uložil žalovanému povinnost tuto částku žalobkyni uhradit.7. Protože se žalovaný svým jednáním dostal do prodlení s placením peněžitého závazku, má žalobkyně v souladu s § 1970 občanského zákoníku nárok i na úrok z prodlení. Protože žalobkyně požadovala výši úroků z prodlení v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., je její nárok i v této části po právu a soud žalobě i v tomto směru vyhověl. Uložil tedy žalovanému zaplatit žalobkyni úrok z prodlení, jak uvedeno ve výroku rozsudku.8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 11 399 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 252 Kč.9. Při rozhodování o nákladech řízení soud aplikoval § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., neboť v daném případě je naplněn předpoklad pro určení snížené sazby odměny, a to skutečnost, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobce ve skutkově i právně obdobných věcech. Z obsahu návrhu je zřejmé, že po obsahové stránce se v předmětném případě jedná o návrh, mající podobu využitého vzoru, jenž se od ostatních návrhů odlišuje jen v minimální míře, a to takové, aby mohl být návrh co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení dostatečně individualizován. Základ právní argumentace, včetně její stylizace a formálního vyjádření je totožný či jen s drobnými odchylkami s ostatními návrhy žalobce podanými u zdejšího soudu. Totožnost spočívá i v jednotě v osobě žalobce a jeho advokáta. Z takových okolností je nutné uzavřít, že sepsání tzv. formulářové žaloby představuje spíš administrativní úkon než provedení úkonu právní služby. Výše odměny přiznané za takový úkon proto musí odpovídat faktické náročnosti provedení tohoto úkonu, nikoliv samotné výši peněžitého plnění.