12 C 158/2024-18 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 19 529,22 Kč s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení. Podanou žalobu odůvodnila zejména tím, že s žalovanou uzavřela dne , datum, smlouvu o sdružených službách dodávky plynu, na jejímž základě se žalobkyně zavázala dodávat žalované plyn a poskytovat související služby do odběrného místa na adrese , adresa, a žalovaná se zavázala za dodávku plynu a související služby zaplatit žalobkyni dohodnutou cenu. Fakturou č. , hodnota, ze dne , datum, Žalobkyně vyúčtovala žalované cenu 31 529,22 Kč (po započtení případných záloh uhrazených Žalovaným) za sdružené služby dodávky plynu odpovídající spotřebě , Anonymizováno, kWh do Odběrného místa v období od , datum, do , datum, . Žalovaná na fakturu uhradila dne , datum, částku , částka, .2. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v podané žalobě. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud žalovanou, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.”) vyjádřila k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalovaná se k této výzvě nevyjádřila, ačkoliv jí byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o.s.ř., proto soud rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o.s.ř. na základě listinných důkazů založených ve spise.3. Z předložených listinných důkazů má soud za prokázané následující skutečnosti: Dne , datum, uzavřela žalobkyně se žalovanou Smlouvu o sdružených službách dodávky plynu č. , hodnota, , na jejímž základě se žalobkyně zavázala dodávat žalované elektřinu do odběrného místa na adrese , adresa, a žalovaná zavázala žalobkyni za dodané služby zaplatit sjednanou cenu, případně cenu regulovanou (prokázáno smlouvou o sdružených službách dodávky plynu). Fakturou č. , hodnota, ze dne , datum, splatnou dne , Anonymizováno, žalobkyně vyúčtovala žalované cenu , částka, za sdružené služby dodávky plynu odpovídající spotřebě , Anonymizováno, kWh do Odběrného místa v období od , datum, do , datum, (prokázáno fakturou č. , hodnota, ).4. Na základě provedeného dokazování, kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, a po přihlédnutí ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: žalobkyně dodávala žalované plyn na základě smlouvy o sdružených službách dodávky plynu, avšak žalovaná cenu řádně dodaných a vyúčtovaných služeb (nedoplatek , částka, , splatný ke dni , datum, ) neuhradila.5. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle ustanovení § 72 odst. 2 věty prvé a druhé zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změnách některých zákonů, se smlouvou o sdružených službách dodávky plynu zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat zákazníkovi plyn a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související služby v plynárenství a zákazník se zavazuje zaplatit za dodávku plynu cenu a za související služby cenu uplatňovanou v souladu s cenovou regulací. Zahájením dodávky plynu podle smlouvy o sdružených službách dodávky plynu dochází k přenesení odpovědnosti za odchylku na výrobce plynu nebo na obchodníka s plynem.6. Mezi žalobkyní a žalovanou byla tedy v souladu s ustanovením § 72 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb. uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky plynu, kterou žalobkyni vznikla povinnost dodávat žalované plyn do odběrného místa oproti povinnosti žalovaného za dodaný plyn zaplatit sjednanou cenu. Žalobkyně svou povinnost splnila a dodaný plyn a související služby řádně vyúčtovala. Žalovaná však netvrdila ani neprokázala, že by uvedené nedoplatky z titulu smlouvy o sdružených službách dodávky plynu žalobkyni řádně a včas uhradila, že její povinnost k úhradě těchto nedoplatků nevznikla nebo že by zanikla na základě jiné skutečnosti.7. Protože žalovaná svoji povinnost k úhradě vymáhané částky nesplnila řádně a včas, je v prodlení. Žalobkyni proto vznikl v souladu s § 1970 občanského zákoníku nárok na úroky z prodlení. Protože žalobkyně požaduje výši úroků z prodlení v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., je její nárok i v této části po právu, a soud žalobě i v tomto směru vyhověl.8. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.9. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., když soud neshledal podmínky pro její prodloužení či plnění ve splátkách.10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .11. Při rozhodování o nákladech řízení soud aplikoval § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., neboť v daném případě je naplněn předpoklad pro určení snížené sazby odměny, a to skutečnost, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobce ve skutkově i právně obdobných věcech. Z obsahu návrhu je zřejmé, že po obsahové stránce se v předmětném případě jedná o návrh, mající podobu využitého vzoru, jenž se od ostatních návrhů odlišuje jen v minimální míře, a to takové, aby mohl být návrh co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení dostatečně individualizován. Základ právní argumentace, včetně její stylizace a formálního vyjádření je totožný či jen s drobnými odchylkami s ostatními návrhy žalobce podanými u zdejšího soudu. Totožnost spočívá i v jednotě v osobě žalobce a jeho advokáta. Z takových okolností je nutné uzavřít, že sepsání tzv. formulářové žaloby představuje spíš administrativní úkon než provedení úkonu právní služby. Výše odměny přiznané za takový úkon proto musí odpovídat faktické náročnosti provedení tohoto úkonu, nikoliv samotné výši peněžitého plnění.