12 C 240/2024-29 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobce podala u soudu dne , datum, žalobu o vyklizení bytové jednotky označené ve výroku tohoto rozsudku s tím, že je jejím vlastníkem. Dne , datum, uzavřel tehdejší vlastník bytové jednotky pan , jméno FO, jakožto pronajímatel se žalovaným jakožto nájemcem smlouvu o nájmu bytu, jejímž předmětem byla bytová jednotka č. , Anonymizováno, na adrese , adresa, , kterou má nyní ve výlučném vlastnictví žalobkyně. Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Dne , datum, zaslala žalobkyně žalovanému výpověď nájemní smlouvy, kdy bytovou jednotku potřebuje pro zajištění svých vlastních bytových potřeb. Zároveň žalovaného vyzvala, aby ke dni ukončení nájmu tuto jednotku vyklidil a předal žalobkyni. Žalovaný podal k Okresnímu soudu v Liberci žalobu na neoprávněnost výpovědi nájmu bytu, která byla rozsudkem Okresního soudu v Liberci č.j. , spisová značka, ze dne , datum, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v , adresa, – pobočka v Liberci č.j. , spisová značka, ze dne , Anonymizováno, zamítnuta. Rozhodnutí nabyla právní moci dne , datum, . Žalobkyně poslala žalovanému prostřednictvím své právní zástupkyně dne , datum, výzvu k vyklizení a předání jednotky, a to do , datum, . Na tuto nebylo ze strany žalovaného reagováno, ani k vyklizení a předání jednotky dosud nedošlo.2. Žalovaný uvedl, že si již rok intenzivně hledá byt dle svých možností a má přislíben byt od října nebo , Anonymizováno, , Anonymizováno, , nicméně činí nárok žalobkyně sporným s ohledem na ustanovení § 2285 občanského zákoníku, kdy nesporoval, že nájem bytu skončil výpovědí ke dni , datum, a pronajímatelka pokračování nájmu akceptovala, nevyzvala k vyklizení, proto došlo k obnovení nájmu na dobu, na jakou byl ujednán dříve, nejvýše na dobu dvou let; dále zpochybnil vlastnické právo žalobkyně k předmětnému bytu. Žalovaný však svá tvrzení nedoložil žádnými důkazy, k jednání nařízenému dne , datum, se bez omluvil nedostavil, soud proto jednal dle § 103 odst. 1 občanského soudního řádu v jeho nepřítomnosti a vycházel ze skutkových tvrzení žalobkyně, která byla podložena dostatečnými listinnými důkazy.3. Podle ustanovení § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“, nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc (v daném případě byt) k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.4. Podle ustanovení § 2285 o. z. pokračuje-li nájemce v užívání bytu po dobu alespoň tří měsíců po dni, kdy měl nájem bytu skončit, a pronajímatel nevyzve v této době nájemce, aby byt opustil, platí, že je nájem znovu ujednán na tutéž dobu, na jakou byl ujednán dříve, nejvýše ale na dobu dvou let; to neplatí, ujednají-li si strany něco jiného. Výzva vyžaduje písemnou formu.5. Podle ustanovení § 2292 o. z. nájemce odevzdá byt pronajímateli v den, kdy nájem končí.6. Své vlastnické právo k předmětnému bytu žalobkyně doložila informací z katastru nemovitostí. Pro úplnost soud uvádí, že otázka vlastnického práva byla řešena i v řízení , spisová značka, , a to jako otázka předběžná a soud dospěl k závěru, že , Jméno zainteresované osoby 0/0, , Datum narození zainteresované osoby 0/0, svědčí vlastnické právo k předmětné bytové jednotce.7. Ze spisu Okresního soudu v Liberci sp. zn. , spisová značka, , ze spisu Krajského soudu v , adresa, – pobočka v Liberci sp. zn. , spisová značka, vyplývá, že otázka platnosti výpovědi již byla věcně a místně příslušnými soudy pravomocně vyřešena, a to tak, že žaloba na neoprávněnost výpovědi byla zamítnuta, neboť výpověď ze dne , datum, , kterou žalobce obdržel dne , datum, je platná. Z daného také vyplývá, že žalobkyně užívání bytu žalovaným neakceptovala, když dne , datum, ke zdejšímu soudu podala žalobu na vyklizení, tedy 2 měsíce poté, co bylo pravomocně ukončeno řízení ohledně platnosti výpovědi. Jejímu podání předcházelo zaslání předžalobní výzvy žalovanému dne , datum, . Nelze tedy souhlasit s tvrzením žalovaného, že by žalobkyně akceptovala pokračování nájmu.8. Z výzvy k opuštění bytu po skončení nájmu ze dne , datum, a z doručenky má soud za prokázané, že žalovaná byla žalobcem vyzvána k opuštění a předání bytu do , datum, .9. Skutečnost, že žalovaný i nadále byt užívá, nebyla mezi účastníky sporná.10. Podle ustanovení § 1040 odst. 1 o. z. kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal. Jde o tzv. reivindikační žalobu, jíž se vlastník věci může domáhat jejího vydání proti tomu, kdo mu ji neprávem zadržuje. U nemovitostí je třeba žalovat o jejich vyklizení, což je odůvodněno potřebou uložit takové plnění, kterému odpovídá zákonem upravený způsob výkonu rozhodnutí (exekuce); tím je u nemovitých věcí jen vyklizení (§ 340 a násl. o. s. ř., § 73 zákona č. 121/2001 Sb., exekuční řád).11. Protože nájem předmětného bytu skončil , datum, , bylo povinností žalovaného byt vyklidit a vyklizený byt odevzdat žalobci (§ 2292 o. z.). Žalovaný tak neučinil a byt i nadále užívá, o čemž nebylo sporu, čímž neoprávněným způsobem zasahuje do vlastnického práva žalobkyně. Proto je její na uložení povinnosti žalovanému byt vyklidit podle ustanovení § 1040 o. z. důvodný. Soud proto žalobě vyhověl.12. O nákladech řízení ve vztahu mezi jeho účastníky rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 ve spojení s § 142a odst. 1 o. s. ř., neboť žalobce měl ve věci plný úspěch a přísluší mu tak náhrada nákladů řízení potřebných k účelnému uplatňování práva proti žalovanému. Tyto náklady tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 5 000 Kč, dále náleží náhrada nákladů řízení dle vyhl. 177/1996 Sb., kdy soud přiznal 5 úkonů právní služby po 3 100 Kč dle § 9 odst. 4 ve spojení s § 7, tj. 15 500 Kč, dále 5 režijních paušálů po 300 Kč, tj. 1 500 Kč a k tomu náleží DPH ve výši 21 % z částky 17 000 Kč, což je 3 570 Kč. Celkové náklady řízení činí 25 570 Kč.13. Pokud jde o lhůty k plnění, pak soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o.s.ř., podle kterého uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku nebo, jde-li o vyklizení bytu, do patnácti dnů od právní moci rozsudku; soud může určit lhůtu delší nebo stanovit, že peněžité plnění se může stát ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti určí. V případě uložené povinnosti vyklidit byt soud stanovil delší než zákonnou lhůtu, a to s přihlédnutím k sociální situaci žalované, která má nízký příjem, vyšší věk a má snahu vzniklou situaci řešit. V případě uložené povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení pak soud stanovil obecnou zákonnou lhůtu, která je tři dny od právní moci rozsudku.