12 C 283/2024-18 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 25 485,44 Kč s příslušenstvím ve formě zákonného úroku z prodlení. Podanou žalobu odůvodnila zejména tím, že se žalovaným uzavřela dne , datum, smlouvu o sdružených službách dodávky , Anonymizováno, . Na základě smlouvy žalobkyně dodávala žalovanému elektřinu a distribuční služby na adresu , adresa, , , Anonymizováno, , adresa, a žalovaný se zavázal řádně a včas hradit zálohy a případné nedoplatky. Žalobkyně vyúčtovala dodávku , Anonymizováno, za období od , datum, do , datum, fakturou č. , hodnota, se splatností , datum, , v níž vyčíslila nedoplatek ve výši 26 681,22 Kč. Žalovaný zaplatil dne , datum, část dluhu ve výši 3 500 Kč, dne , datum, část dluhu ve výši 2 902,22 Kč. Zbývající nedoplatek ve výši 20 279 Kč nebyl žalovaným doposud uhrazen. Žalobkyně dále vyúčtovala , Anonymizováno, , Anonymizováno, za období od , datum, do , datum, fakturou č. , hodnota, se splatností , datum, , v níž vyčíslil nedoplatek ve výši 5 206,44 Kč. Žalovaný dlužnou částku dosud neuhradil.2. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, proti žalobě ničeho nenamítal.3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.”) vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila již v podané žalobě. Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o.s.ř., proto soud rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o.s.ř. na základě listinných důkazů založených ve spise.4. Z předložených listinných důkazů má soud za prokázané následující skutečnosti: Dne , datum, uzavřela žalobkyně se žalovaným Smlouvu o sdružených službách dodávky , Anonymizováno, , na jejímž základě se žalobkyně zavázala dodávat žalovanému elektřinu, převzít odpovědnost za odchylku a zajistit distribuci , Anonymizováno, do odběrného místa na adrese , adresa, , , Anonymizováno, , adresa, . Žalovaný se zavázal žalobkyni za dodanou , Anonymizováno, zaplatit sjednanou cenu a za související služby cenu regulovanou (vše prokázáno smlouvou o sdružených službách dodávky , Anonymizováno, ). Žalobkyně vyúčtovala dodávku , Anonymizováno, za období od , datum, do , datum, fakturou č. , hodnota, se splatností , datum, , v níž vyčíslila nedoplatek ve výši 26 681,22 Kč (prokázáno fakturou č. , hodnota, ). Žalovaný zaplatil dne , datum, část dluhu ve výši 3 500 Kč, dne , datum, část dluhu ve výši 2 902,22 Kč (prokázáno přehledem plateb). Žalobkyně dále vyúčtovala dodávku , Anonymizováno, za období od , datum, do , datum, fakturou č. , hodnota, se splatností , datum, , v níž vyčíslil nedoplatek ve výši 5 206,44 Kč (prokázáno fakturou č. , hodnota, ).5. Na základě provedeného dokazování, kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, a po přihlédnutí ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, dospěl soud k závěru o skutkovém stavu: žalobkyně dodávala žalovanému elektřinu na základě smlouvy o sdružených službách dodávky , Anonymizováno, . Žalobkyně poskytnuté služby dodávky , Anonymizováno, vyúčtovala fakturou s nedoplatkem 26 681,22 Kč splatným ke dni , datum, a fakturou s nedoplatkem 5 206,44 Kč splatným ke dni , datum, . Žalovaný zaplatil dne , datum, část dluhu ve výši 3 500 Kč, dne , datum, část dluhu ve výši 2 902,22 Kč.6. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle ustanovení § 50 odst. 2 věty prvé zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, se smlouvou o sdružených službách dodávky , Anonymizováno, zavazuje výrobce , Anonymizováno, nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci , Anonymizováno, , jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci , Anonymizováno, nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice.7. Mezi žalobkyní a žalovaným tedy byla v souladu s ustanovením § 50 odst. 2 věty prvé zákona č. 458/2000 Sb., uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky , Anonymizováno, , na jejímž základě žalobkyni vznikla povinnost dodávat žalovanému elektřinu do odběrného místa oproti povinnosti žalovaného za dodanou elektřinu zaplatit sjednanou cenu a za distribuční služby cenu regulovanou. Žalobkyně své povinnosti splnila a dodanou elektřinu řádně vyúčtovala. Žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by shora uvedené nároky žalobkyni uhradil, že jeho povinnost k úhradě těchto nároků vůbec nevznikla nebo že by zanikla na základě jiné skutečnosti. Soud proto považuje nároky žalobkyně na zaplacení jí v žalobě uplatněné částky z titulu nedoplatků za dodávku , Anonymizováno, za oprávněné a uložil žalovanému povinnost tuto částku žalobkyni uhradit.8. Protože žalovaný svoji povinnost k úhradě nároků žalobkyně nesplnil řádně a včas, je v prodlení. Žalobkyni proto vznikl v souladu s § 1970 občanského zákoníku nárok na úroky z prodlení. Protože žalobkyně požaduje výši úroků z prodlení v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., je její nárok i v této části po právu, a soud žalobě i v tomto směru vyhověl.9. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.10. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., když soud neshledal podmínky pro její prodloužení či plnění ve splátkách.11. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že soud přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 020 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 25 485,44 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 300 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.12. Při posouzení oprávněnosti náhrady nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 14b a.t. neboť z obsahu návrhu je zřejmé, že jde po obsahové stránce o formulace, které žalobkyně opakovaně, ve skutkově a právně obdobných věcech do formuláře vpisuje a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč. Z úřední činnosti je soudu známo, že žalobkyní podávané návrhy v druhově totožných věcech (neuhrazené faktury za spotřebu plynu a , Anonymizováno, ), mají stejnou strukturu, stejné rozvržení vylíčení rozhodných skutečností a stejné formulační obraty. Tedy žalobkyně podává řadu žalob, které se zásadním (ani jakkoliv podstatným) způsobem neliší od jiných žalob v obdobných věcech. Její žaloby jsou tak ve skutkové i právní rovině typově shodné. Je tak evidentní, že žalobkyně vychází při sepisování návrhu na vydání platebního rozkazu ze vzoru, který je u ní ustálený v těchto věcech. Samozřejmě je nezbytné vždy v každé věci změnit označení žalovaného a výši pohledávky, stejně jako označení smlouvy a den jejího uzavření. Toto je však pouze nezbytná individualizace ustáleného vzoru, bez níž by jinak vůbec návrh nemohl být podán. Sepsání tzv. formulářové žaloby představuje spíš administrativní úkon, než provedení úkonu právní služby. Proto byl při rozhodování o náhradě nákladů řízení použit § 14b a. t.