13 C 286/2023 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně dne [datum] zahájila formou návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu řízení, ve kterém se domáhala nároků ze smlouvy o zápůjčce, kterou se žalovaným dne [datum] uzavřela pod [číslo] její právní předchůdkyně [právnická osoba] (dále jen [anonymizováno]), a od které je následně žalobkyně nabyla postoupením včetně příslušenství dle smlouvy uzavřené [datum]. 2. Konkrétně nárokovala dlužnou úvěrovou jistinu ve výši 26 058,17 Kč s tím, že žalovaný obdržel v hotovosti v den uzavření smlouvy částku 30 000 Kč, což podpisem smlouvy potvrdil. Dále se zavázal uhradit za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy při úrokové sazbě 24,36 % ročně kapitalizovaný úrok ve výši 24 177 Kč. Na odměně za zpracování měl žalovaný uhradit dalších 1 500 Kč, na poplatku za komfortní a flexibilní splácení pak ještě 8 286 Kč. Splácení celkové částky 63 963 Kč bylo sjednáno v 78 sedmidenních splátkách po 851 Kč, kdy splatnost poslední, a tedy celkové doplacení dluhu bylo sjednáno na [datum]. 3. Kromě části jistiny předmětem řízení učinila neuhrazenou část sjednaného úroku ve výši 15 572,57 Kč, neuhrazenou část platby za zpracování úvěru ve výši 1 047,25 Kč, částku 6 355,01 Kč na službě komfortního a flexibilního splácení a na doplňkovém pojištění pak 1 770 Kč. K pojištění uvedla u jednání, že přímo ve smlouvě byla sjednána částka 2 340 Kč na pojištění za celou dobu úvěru. Celkem na dalších platbách kromě jistiny nárokovala tedy 24 744,83 Kč. 4. Za období od [datum], kdy uplynula lhůta pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře, do postoupení [datum], v řízení nárokovala žalobkyně ještě kapitalizovaný úrok ve výši dalších 5 272,18 Kč a od následujícího dne pak tento úrok v sazbě 24,36 % ročně jako plynoucí z úvěrové jistiny 26 058,17 Kč až do zaplacení. Rovněž nárokovala zákonný úrok z prodlení, a to v sazbě 11,75 % ročně, rovněž z dlužné jistiny 26 058,17 Kč, počítaný od [datum], kdy uplynula sedmidenní lhůta pro úhradu poslední splátky, do [datum] ve výši dalších 2 483,49 Kč a ode dne [datum] pak rovněž jako plynoucí až do zaplacení. 5. K úvěruschopnosti žalovaného doplnila žalobkyně konkrétní údaje až na opakovanou výzvu soudu u jednání, kdy sdělila, že průměrný příjem žalovaného ze zaměstnání byl zjištěn za předchozí 3 měsíce ve výši 21 328 Kč, výdaje rodiny na nájemní bydlení 8 890 Kč a výdaje žalovaného, které sám uvedl, pak 7 300 Kč. Rodina zahrnovala další dospělou osobu s příjmem 20 100 Kč měsíčně. 6. Doplnila, že úrok 24 177 Kč byl vyčíslený sjednanou sazbou za celou dobu trvání smluvního vztahu, a představuje cenu půjčených peněz. Poplatek za zpracování zahrnuje administrativní činnosti související s uzavřením smlouvy, zavedení zákazníka do systému, zpracování nezbytných podkladů a dokumentace a činnosti spojené s osobním doručením zápůjčky do místa bydliště. Poplatek za doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení pak představuje výběr splátek v den jejich splatnosti přímo v místě bydliště žalovaného, návštěvy obchodního zástupce, sjednávání jejich času, činnost prevence kumulace neuhrazených splátek prostřednictvím upozorňování na prodlení, vyhotovování kopie dokumentace v případě ztráty či poškození a aktualizace účtu. 7. Žalovaný se k věci samé nijak nevyjádřil, k nařízenému jednání se nedostavil. Tedy ani nemohl nárok uznat, ani učinit rozhodné skutečnosti nespornými. Provedeny tak byly jen ty listinné důkazy, které předložila žalobkyně. 8. Z dokumentu nazvaného„ Zákaznická karta - žádost o spotřebitelský úvěr“ bylo zjištěno, že žalovaný podepsal [datum] vyplněný formulář [anonymizováno], kde je uvedena požadovaná výše zápůjčky 40 000 Kč s měsíční splatností. Totožnost žalovaného byla ověřena z PP, kdy dále uvedl, že má základní vzdělání, je rozvedený a žije v nájmu. Jako zdroj příjmu byl vyplněn plný pracovní úvazek s tím, že žalovaný je dělníkem s příjmem na plný úvazek 21 328 Kč, jeho výdaje pak činí 7 300 Kč, kdy předložil doklady k pracovnímu poměru a nájmu. 9. Z pracovní smlouvy žalovaného vyplývá, že byl zaměstnán nejprve na dobu neurčitou, z dohody o změně pracovní smlouvy, že došlo ke změně na dobu neurčitou, a z potvrzení o výši příjmů výše uvedená částka. Z nájemní smlouvy a evidenčního listu, kde jsou uvedeny bydlící osoby, bylo zjištěno, že nájemní vztah je družky žalovaného, který s ní a dvěma dětmi sdílí domácnost, a měsíční platba za bydlení pro všechny činila cca 9 tis. Kč. 10. Ze smlouvy o zápůjčce bylo dále zjištěno, že pod [číslo] podepsal žalovaný [datum] smlouvu na poskytnutí zápůjčky 30 000 Kč, kdy podpisem potvrdil převzetí této částky v hotovosti, se splatností v 78 týdenních splátkách. V těch měl dále za poskytnutí zápůjčky uhradit„ poplatek“ celkem dalších 33 963 Kč, který se skládá z úroku 24 177 Kč, částky za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč, a z částky za komfortní a flexibilní splácení ve výši dalších 8 286 Kč RPSN tak podle smlouvy činí 153,23 % ročně, úrok pak nikoliv tvrzených 24,36 % ročně, ale 88 % ročně, což vysvětluje jeho kapitalizovanou výši, narozdíl od sazby tvrzené, a splátky byly sjednány po 851 Kč od první po předposlední, poslední pak ve výši 756 Kč. Ve smlouvě bylo dále sjednáno pojištění 2 340 Kč za celou dobu trvání vztahu. 11. Oproti žádosti tedy poskytl [anonymizováno] nižší částku, a nevyhověl žalovanému ale ani co do měsíčních splátek, o které žádal. Ze smlouvy pak vyplývá, že jakmile mají být peníze vyplaceny rovnou a v hotovosti, nemůže si žalovaný zvolit, ale rovnou„ dostane“ službu komfortního a flexibilního splácení, aniž by měl jinou možnost. Ta je přitom zpoplatněna více jak 8 tis. Kč. Tato varianta je rovnou předtištěna, nelze se od ní nijak odchýlit, a s hotovostní zápůjčkou je takto spojena. Žalovaný se pak zavazoval uhradit za zapůjčených 30 000 Kč celkovou částku 66 303 Kč za pouhých 30 měsíců, tj. 2,5 roku. 12. Ze splátkového kalendáře pak soud zjistil, že na pojištění byla v každé splátce, tak jak byly zkalkulovány pro období od [datum] po týdnech až do [datum], zahrnuta konstantně částka 30 Kč, měnil se poměr jistiny a úroku. Za období do pololetí 2021 měla být uhrazena splátka 1. -44., poslední datum této úhrady bylo k [datum]. Do konce roku 2021 měly být uhrazeny další splátky až po 71. včetně, posledních 7 plánovaných splátek pak připadalo na leden až únor 2022. 13. Z přehledu plateb/tabulky umoření, soud zjistil, že [anonymizováno] žalovanému vykázal platby v celkové výši 15 500 Kč, které započítával na sjednaný poplatek a smluvní sankce, dále pak co do 30 Kč na pojištění a ve zbytku na jistinu. Úrok, který takto z plateb umořoval, byl ve výši 88 % ročně. 14. Ze smlouvy o postoupení pohledávek mezi [anonymizováno] a žalobkyní, podepsané ovšem [datum], jejíž částí byly vymazány, lze zjistit, že si tyto společnosti sjednaly postoupení. pohledávek vzniklých ze smluv o půjčce nebo zápůjčce, které uzavřela [právnická osoba] se svými zákazníky, a které jsou specifikované v příloze [číslo]. Postoupeny jsou dle textu se všemi spojenými právy, tak jak stojí a leží, a žalobkyně je přijímá. Připojen byl seznam, resp. stránka 16 z 81 seznamu, ze které nelze zjistit, o co se jedná, a zda jde o přílohu dříve uvedené smlouvy (z této strany toto nevyplývá), když dokument má čtyři sloupce, v prvním je pořadové číslo, v druhém číslo smlouvy, a dále pak jméno a příjmení. V seznamu je zapsáno i číslo smlouvy a jméno a příjmení žalovaného. Současně žalobkyně předložila i oznámení o postoupení pohledávky datované [datum], které sepsal žalovanému přímo [anonymizováno], a kde ho informuje, že dluh ze smlouvy [číslo] byl postoupen žalobkyni. Zejména z tohoto dokumentu tak lze dovodit, že pohledávky za žalovaným z výše uvedené smlouvy byly skutečně postoupeny původní věřitelkou žalobkyni. 15. Smlouva o zápůjčce je upravena v § 2390 a násl. o. z., kdy v případě přenechání zastupitelné věci, včetně peněz, při sjednaném vrácení po jejich užívání, vznikne právě tento druh smlouvy. Úroky lze ujednat podle § 2392 odst. 1 o. z., nejsou ale nezbytnou součástí, a strany mohou ujednat další práva a povinnosti v rámci smluvní volnosti, pokud tomu nebrání zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ z. s. ú.“), který se vztahuje na smlouvy uzavřené se spotřebitelem. Podle jeho § 86 odst. 1 je poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva z tohoto důvodu neplatná podle § 87 odst. 1. 16. Soud dospěl k závěru, že [anonymizováno] uzavřel smlouvu o zápůjčce poté, co ověřil úvěruschopnost žalovaného a zjistil porovnáním jeho příjmů a výdajů, že má rezervu na provádění měsíční splátky 3 404 Kč c