13 C 90/2024-22 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně zahájila řízení o nároky ze smlouvy o zápůjčce č. , tel. číslo, , kterou se žalovanou uzavřela 11. 6. 2017 její právní předchůdkyně , právnická osoba, (dále jen Provident), a od které pohledávky nabyla postoupením. Tvrdila, že žalovaná v hotovosti převzala 10 000 Kč v den uzavření smlouvy a zavázala se uhradit dalších 8 917 Kč, které se skládají z kapitalizovaných úroků ve výši 1 789 Kč za sjednanou dobu řádného půjčení při sazbě 29 % ročně, z odměny za zpracování a doručení ve výši 2 720 Kč a z částky za administrativní činnost – komfortní splácení v hotovosti ve výši 4 408 Kč. Celková úhrada 18 917 Kč měla probíhat v 60ti 7denních splátkách po 316 Kč a k doplacení úvěru tak mělo dojít 5. 8. 2018.2. Konkrétně nárokovala dlužnou jistinu ve výši 6 191,88 Kč, z dlužného poplatku dalších 4 650,12 Kč s tím, že žalovaná uhradila celkem částku 8 075 Kč. Za období ode dne 6. 8. 2018 nárokovala dále kapitalizovaný úrok z úvěru 29 % ročně z jistiny 6 191,88 Kč do postoupení 20. 1. 2020 ve výši 2 758,11 Kč a od následujícího dne až do zaplacení jako plynoucí. Úrok z prodlení uplatnila kapitalizovaný sazbou 9 % ročně z dlužné jistiny od 13. 8. 2018, kdy uplynula 7denní lhůta pro úhradu poslední splátky, rovněž do 20. 1. 2020 ve výši 844,53 Kč a ode dne následujícího jako nadále plynoucí také do zaplacení.3. K výzvě soudu konkretizovala, že dlužný poplatek 4 650,12 Kč se skládá z dlužného úroku 610,66 Kč, dlužného poplatku za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 1 741,11 Kč a z poplatku za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 2 298,35 Kč s odkazem na rozpočtení připsaných plateb na jednotlivé položky. Doplnila, že zpracování doručení a flexibilní splácení zahrnuje administrativní činnosti jako zavedení zákazníka do systému, zpracování podkladů, dokumentace a osobní doručení a vyplácení částky zákazníkovi. V administrativní činnosti a komfortním splácení je zahrnuto zpracování splátek zákazníka, prevenční činnost kumulace neuhrazených splátek, upozorňování na prodlení, případné vyhotovení kopií dokumentace v případě ztráty či poškození či mimořádné přijetí zpracování a zpracování splátky na pobočce a výběry splátek v hotovosti včetně sjednávání časů návštěvy za tím účelem.4. Na výzvu soudu v té části, kdy žádal doplnit konkrétní příjmy a výdaje, které byly posuzovány před poskytnutím úvěru, a k předestření úvahy ohledně schopnosti žalované úvěr splácet, citovala žalobkyně zákon, dále obecně uvedla, že žalovaná byla dotazována na své poměry, a že tyto byly zaneseny 11. 6. 2017 do zákaznické karty a ověřeny byly z pracovní smlouvy, poštovní poukázky a výměry důchodu nebo z rozhodnutí o přiznání dávky na bydlení. Žalovaná uvedla, že pracuje jako uklízečka s měsíčním příjmem 4 296 Kč, ostatní její příjmy činí 4 000 Kč, nevyživuje žádnou osobu a nemá jinou půjčku, proto úvěr byla podle poskytovatele schopna splácet.5. Argumentovala rovněž tím, že žalovaná, pokud by uvedla nepravdivé údaje či něco zamlčela, by se dopouštěla trestného činu úvěrového podvodu a úvěrující instituce není povinna prověřovat, zda se nedopouští o takový podvod. Nelze také vyžadovat, zejména u nižších a kratších půjček, aby věřitel prováděl rozsáhlé až detektivní pátrání k prověřování pravdivosti sdělených údajů. Každý má povinnost jednat v právním styku poctivě, a navíc neprokázání splnění povinnosti zkoumat úvěruschopnost nezpůsobovala podle žalobkyně v době uzavření absolutní neplatnost předmětné smlouvy. Také postačuje podle rozhodnutí Krajského soudu v Českých Budějovicích č. j. 5 Co 231/2020-97, že listiny, ze kterých poskytovatel vycházel, měl k dispozici při sepsání smlouvy, když poskytnutí potvrdil dlužník podpisem na zákaznické kartě. Žalovaná pak úplnost a správnost veškerých údajů svým podpisem potvrdila.6. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“, na základě předložených listinných důkazů, když žalobkyně s tímto postupem souhlasila již v žalobě a žalovaná k výzvě soudu nevyjádřila svůj nesouhlas. Nereagovala nejen na výzvu, ale ani k věci samé, v řízení zůstala zcela pasivní. Jelikož nebylo třeba vyzývat k doplnění tvrzení či návrhů důkazů, nebyl důvod, proč rozhodnutí za zjištěného stavu, neučinit bez jednání, které by na jeho výsledku nic nezměnilo.7. Ze zákaznické karty podepsané , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, soud zjistil, že žalovaná žádala primárně o zápůjčku 7 000 Kč, 10 000 Kč bylo až poté dopsáno (nad touto sumou) s tím, že ji potřebuje na neočekávané výdaje. Uvedla, že bydlí na ubytovně, nevyznačila, že by měla spolubydlícího, a je rozvedená. Vyplnila pracovní zařazení jako uklízečka s výše uvedeným příjmem 4 296 Kč, kdy dokládala podle formuláře pracovní smlouvu a poštovní poukázky. Uvedla, že má dva zdroje příjmů, v „ostatních příjmech“ částku 4 000 Kč, a tedy celkem 8 296 Kč, odhadované měsíční výdaje (aniž by bylo jasné, zda má jít o všechny včetně bydlení, či nikoliv), vyplnila na 5 000 Kč a dokládán byl doplatek na bydlení. K výdajům nebyly předloženy doklady žádné, a to ani k výdajům na bydlení, které pak nebyly nijak zachyceny a ničím podloženy.8. Ze smlouvy o zápůjčce č. , tel. číslo, , podepsané na druhé straně prvního listu 11. 6. 2017 (další dva listy, kterými dokument má pokračovat, podepsané nejsou), soud zjistil, že žalovaná si sjednala s , Anonymizováno, zápůjčku 10 000 Kč, za kterou se zavázala uhradit poplatek ve výši 8 917 Kč, RPSN činila 241,97 %. Poplatek byl vypočten jako úrok 1 789 Kč, dalších 2 720 Kč za zpracování, doručení a flexibilní splácení a jako 4 408 Kč za administrativní činnost a komfortní splácení. Ke splátkám mělo docházet po 316 Kč po dobu 60 týdnů, kdy každá splátka měla být uhrazena po 7 dnech, první od data uzavření smlouvy. Poslední tak činila 273 Kč a úroková sazba byla sjednána pevná a ve výši 29 % ročně, podpisem smlouvy žalovaná potvrdila, že částku v hotovosti převzala.9. Z předložené tabulky umoření vyplývá, že žalovaná podle evidence uhradila v období od 16. 6. 2017 do 21. 1. 2020 tvrzených 8 075 Kč, kdy podle tabulky měla provést celkem jen 10 plateb v různých výších. Hradila nepravidelně, v červnu 2017 jednou, v červenci 2017 dvakrát, pak až jednou v září a v říjnu 2017, následně dvakrát v lednu 2018, jednou v březnu 2018, jednou v červnu 2018, poté až v červenci 2019 jednou a naposledy jednou v lednu 2020. Podle této tabulky bylo dlužných 6 191,88 Kč na jistině, které tvrdí žalobkyně k datu poslední splátky 30. 7. 2019, poté je k 21. 1. 2020 stav vynulován.10. Ze smlouvy o postoupení pohledávek mezi , Anonymizováno, a žalobkyní soud zjistil, že jsou převáděny pohledávky ze smluv o půjčce či zápůjčce dle přílohy č. 1, jejíž části jsou vymazány a text není dostupný. Z viditelného textu vyplývá, že závazek zaplatit úplatu za postoupení dle bodu 10 na str. 2 je závazkem fixním, a v případě opožděné platby se smlouva rozvazuje. Připojené podpisy jsou z data 20. 1. 2020. Předložena byla stránka 128 ze 169, kde v seznamu je uvedena žalovaná a její číslo smlouvy, z dokumentu však nevyplývá, zda patří k předložené smlouvě či nikoliv. Sám , Anonymizováno, však sepsal s datem 20. 11. 2020 oznámení adresované žalované, že pohledávka ve výši 18 342 Kč ze smlouvy č. , tel. číslo, byla postoupena žalobkyni, které má být uhrazena. Zejm. z tohoto dokumentu tak lze dovodit, že k tvrzenému uzavření smlouvy o postoupení předmětné pohledávky došlo.11. Skutkově soud dospěl dále k závěru, že žalovaná žádala o poskytnutí půjčky za situace, kdy měla zcela minimální příjem, pouhých 4 296 Kč, jak sama uvedla, a nebyla schopna bez sociální dávky ani zaplatit bydlení. Zbývající její příjem, jak připouští i sama žalobkyně, byl doplatkem na bydlení, a nesloužil (nemohl sloužit) k úhradě běžných potřeb žalované. Kolik za bydlení konkrétně vydávala, se , Anonymizováno, ani nesnažil zjistit, natož aby toto bylo něčím doloženo, a dávku na bydlení započítával do příjmů k volnému použití. Příjem žalované, i kdyby měla pokryté celé bydlení dávkou, pak byl pod částkou, kterou ona sama odhadla jako své výdaje. Náklady sdělila ve výši 5 000 Kč, které jí ani nezbývaly z příjmu. Kromě toto, jen samotná platba ze smlouvy měla měsíčně (4 týdenní splátky) činit 1 264 Kč, tedy i kdyby mohla použít celý svůj příjem, po zaplacení splátek v měsíci by jí zůstávalo toliko 3 032 Kč, což není ani životní minimum. Provident tak poskytl úvěr za stavu, kdy bylo zřejmé, že jej žalovaná není schopna řádně splácet. Nebyly o tom jen pochyby, ale bylo to v podstatě vyloučené.12. Smlouva o zápůjčce, o kterou se v daném případě jedná, vzniká přenecháním zastupitelných věcí, a je upravena v § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a současně podléhá v případě, kdy není uzavírána s podnikatelem, i regulaci zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú.“).13. Podle jeho § 86 odst. 1 je poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo z