15 C 182/2011-306 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně se domáhala v řízení zahájeném dne , datum, proti původnímu žalovanému , jméno FO, rozhodnutí, kterým by bylo určeno, že je jedinou dědičkou ze závěti sepsané dne , datum, formou notářského zápisu pořízeného , tituly před jménem, , jméno FO, po zůstavitelce , jméno FO, , která zemřela dne , datum, . Dle žalobních tvrzení zůstavitelka ustanovila žalobkyni svou jedinou dědičkou v závěti sepsané dne , datum, notářským zápisem notářky , Anonymizováno, , tituly před jménem, , jméno FO, . V dědickém řízení vedeném u Okresního soudu , Anonymizováno, pod sp. zn. , spisová značka, předložil původní žalovaný závěť ze dne , datum, , kterou dle tvrzení původního žalovaného napsala a sepsala zůstavitelka , jméno FO, a v níž byli dědici jejího nemovitého majetku a zařízení domu ustanoveni žalobkyně a původní žalovaný a dědicem osobního automobilu a finančních prostředků na účtech původní žalovaný. Tato závěť byla sepsána na počítači a údajně byla podepsána zůstavitelkou a třemi svědky. Písmo, kterým je podepsána závěť ze dne , datum, však není písmem zůstavitelky, neboť ta se podepisovala jiným způsobem a v době, kdy měla být závěť sepsána, nebyla zůstavitelka schopna posoudit důsledky svého jednání. Zůstavitelka krátkou dobu před úmrtím podstoupila těžkou , podezřelý výraz, mozku, v důsledku choroby nebyla schopna ovládat své jednání. Protože žalobkyně v dědickém řízení namítla, že předloženou závěť ze dne , datum, zůstavitelka vlastnoručně nepodepsala, bylo jí usnesením Okresního soudu , Anonymizováno, č.j. , spisová značka, ze dne , datum, uloženo, aby ve lhůtě 1 měsíce od právní moci tohoto usnesení podala u nadepsaného soudu návrh na určení, že je jedinou dědičkou po zůstavitelce ze závěti sepsané dne , datum, .2. Původní žalovaný se vyjádřil k žalobě tak, že žil se zůstavitelkou v době smrti jako její druh v jedné domácnosti poměrně dlouhou dobu. Se sepsáním závěti z roku , Anonymizováno, nebyl obeznámen, žalobkyně a zůstavitelka nebyly příbuzné ani osoby spřátelené či spřízněné, seznámily se v minulosti při pobytu v , podezřelý výraz, , za dobu, kdy se zůstavitelkou udržoval vztah, žalobkyně zůstavitelku nenavštěvovala, ani jí nijak nepomáhala. Závěť ze dne , datum, zůstavitelka podepsala před třemi svědky, dobrovolně s tím, že obsahuje její poslední vůli, přitom si plně uvědomovala, co dělá. Před podepisováním závěti neprodělala žádnou závažnější chorobu, která by měla za následek její , podezřelý výraz, nebo motorické ochrnutí, ale hůř se jí hýbalo s rukama a nohama vlivem jejího věku. V důsledku toho může být podpis na závěti veden o něco „roztřesenější“ rukou, duševně však byla svěží, plně si uvědomovala své jednání a jeho důsledky. Původní žalovaný navrhl, aby soud určil, že dědici po zůstavitelce , jméno FO, , která zemřela dne , datum, , jsou ze závěti ze dne , datum, žalobkyně a původní žalovaný ohledně domu a pozemků, ohledně osobního automobilu a finančních prostředků na účtech je jediným dědicem původní žalovaný.3. Okresní soud , Anonymizováno, rozsudkem ze dne , datum, č.j. , spisová značka, rozhodl tak, že výrokem I. určil, že dědici po zůstavitelce , jméno FO, , nar. , datum, , zemřelé , datum, , naposledy bytem , adresa, , jsou ze závěti ze dne , datum, žalobkyně a původní žalovaný ohledně domu a pozemků, ohledně osobního automobilu a finančních prostředků na bankovním účtu je jediným dědicem původní žalovaný. Soud vycházel především ze svědeckých výpovědí , jméno FO, , Anonymizováno, , , jméno FO, a , jméno FO, , kteří byli přítomni při pořízení závěti zůstavitelkou , jméno FO, dne , datum, . Dle těchto svědků zůstavitelka předmětnou závěť po jejím přečtení , jméno FO, před těmito svědky podepsala, byť na 2x, protože jí psaní činilo obtíže, a potom prohlásila, že s jejím obsahem souhlasí. Výpovědi svědků byly souladné a vzájemně se doplňovaly i se znaleckým posudkem písmoznalce , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , datum, ve spojení s jeho doplňkem ze dne , datum, (v němž znalec dospěl k závěru, že písařské dispozice zůstavitelky v době podpisu sporné závěti skutečně výrazně poklesly, neodpovídaly běžnému způsobu podepisování zůstavitelky) i s obsahem svědecké výpovědi ošetřujícího lékaře zůstavitelky , tituly před jménem, , jméno FO, , který uvedl, že metastáze do mozku, které zůstavitelka měla, ovlivňují motoriku, ale primárně nevyvolávají , podezřelý výraz, , podezřelý výraz, . Mohou ovlivnit schopnost psát. Soud dospěl k závěru, že zůstavitelka v době pořizování závěti byla duševně zdráva, byla schopna komunikovat, číst i psát, byť s podstatnými obtížemi a omezeně, jde tedy o formu podepisování závěti nesepsané vlastní rukou zůstavitele (allografní závěť) podle § 476b zákona č. 40/1964 Sb., kdy v takovém případě k platnosti závěti postačí přítomnost dvou svědků při podpisu závěti zůstavitelkou, dále podpisy těchto svědků a prohlášení zůstavitelky, že v závěti je projevena její vůle. K námitce žalobkyně, že v daném případě musely být při pořizování závěti naplněny podmínky stanovené občanským zákoníkem v § 476c, soud konstatoval, že pořizování závěti touto formou se vztahuje na situace, kdy zůstavitel z objektivních příčin nemůže číst nebo psát. V daném případě však bylo prokázáno, že zůstavitelka číst mohla a s obtížemi mohla i psát. Soud neshledal důvodnou ani námitku žalobkyně, pokud vznesla pochybnosti o , podezřelý výraz, zdraví zůstavitelky v době podepisování sporné závěti, a navrhla proto znalecký posudek z oboru zdravotnictví za účelem posouzení , podezřelý výraz, způsobilosti zůstavitelky k sepisu sporné závěti a dále výslech zdravotní sestry , jméno FO, , docházející za zůstavitelkou v rozhodné době z ordinace , adresa, , a to z důvodu, že svědek , tituly před jménem, , jméno FO, ke , podezřelý výraz, stavu zůstavitelky vypovídal poměrně obsáhle, vycházeje přitom i ze své , podezřelý výraz, dokumentace a přímého kontaktu se zůstavitelkou před její smrtí. Tento svědek jednoznačně potvrdil, že zůstavitelka byla v době podpisu závěti (v roce , Anonymizováno, ) duševně zcela zdráva, netrpěla žádnými psychickými ani , podezřelý výraz, , podezřelý výraz, , byla schopna běžné komunikace, a současně uvedl, že , podezřelý výraz, ovlivnila nepříznivě toliko její motoriku. Skutkové otázky, pro které navrhla žalobkyně provedení dalších důkazů, tak byly v řízení bezpečně zjištěny, nebylo třeba dalšího dokazování. Další znalec z oboru zdravotnictví navržený žalobkyní by musel vycházet ze zdravotní dokumentace , tituly před jménem, , jméno FO, . Žalobkyně nijak neozřejmila, proč by měla zdravotní sestra pracující u , tituly před jménem, , jméno FO, vypovídat jinak než ošetřující lékař. Soud považoval za nadbytečné rovněž výslechy svědků , jméno FO, a , jméno FO, navržených žalobkyní ke zpochybnění věrohodnosti výslechů shora zmíněných svědků, když tito svědci žalující strany měli vyvrátit tvrzení již slyšených svědků, že sporná závěť byla podepsána v pracovní den. Dle soudu nebyla skutečnost, že si svědci po době delší 5 let nebyli schopni přesně vybavit, zda den podpisu závěti byl dnem pracovním či nedělí, natolik zásadní, aby znevěrohodnila jejich výpovědi do té míry, že by soud k jejich výpovědi nepřihlédl. Výroky II. – IV. bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení mezi účastníky, o náhradě nákladů státu a o povinnosti zaplatit soudní poplatek.4. K odvolání žalobkyně Krajský soud v , adresa, – pobočka , Anonymizováno, usnesením ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, rozsudek okresního soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Rozsudek byl zrušen pro tzv. jiné vady řízení, mající za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, spočívající v tom, že okresní soud jednak neprovedl žalobkyní navržené výslechy svědků, jimiž mají být zpochybněna tvrzení v řízení již vyslechnutých svědků o zásadních okolnostech týkajících se procesu podepisování závěti, a dále důkazy významné k posouzení , podezřelý výraz, způsobilosti zůstavitelky v době podpisu závěti.5. Konkrétně bylo odvolacím soudem vytknuto, že okresní soud k okolnostem podpisu závěti vyslechl jako svědky osoby navržené žalovanou stranou (, jméno FO, , Anonymizováno, , , jméno FO, a , jméno FO, ), které měly být přítomny podpisu sporné závěti zůstavitelkou dne , datum, . Svědci shodně vypověděli, že byli přítomni při podpisu závěti zůstavitelkou, k němuž došlo v den, který je v závěti uveden. Soud I. stupně odmítl provést žalobkyní navržené výslechy , jméno FO, a , jméno FO, s argumentem, že pokud mají být vyslechnuti k rozporu, spočívajícím v tom, že svědci žalované strany tvrdili, že závěť byla podepsána v pracovní den, ačkoliv , datum, byla neděle, nejde o zásadní rozpor. Odvolací soud shledal procesní pochybení soudu I. stupně, odmítl-li vyslechnout i žalobkyní navržené svědky, neboť z obsahu spisu vyplynulo, že žalobkyně výslechy uvedených svědků navrhovala k jejímu tvrzení, že , datum, byly tyto osoby u zůstavitelky a žádná závěť se toho dne nepodepisovala. Uvedenou procesní obranou žalobk