16 C 124/2023-97 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně (původně její právní předchůdkyně , právnická osoba, .) se domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 115 022,90 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela s předchůdkyní žalobkyně dne , datum, smlouvu o hotovostním úvěru „, Anonymizováno, , Anonymizováno, “ č. , Anonymizováno, . Žalovaná byla seznámena s Podmínkami poskytování hotovostních úvěrů, obchodními podmínkami a Sazebníkem bankovních poplatků. Výše jistiny úvěru činila 80 000 Kč, přičemž žalovaná se zavázala úvěr splácet spolu s úrokem ve výši 8,90 % v 84 měsíčních splátkách po 1 283,07 Kč splatných vždy k 14. dni v měsíci. Úvěruschopnost žalované byla posouzena na základě informací od žalované, výši příjmu 16 000 Kč předchůdkyně žalobkyně ověřila z výpisů z účtu, výdaje stanovila ve výši 5 970 Kč. S ohledem na stávající splátkové zatížení předchůdkyně žalobkyně stanovila maximální výši nové splátky na 3 957,80 Kč, splátka nového úvěru činila 1 283,10 Kč. Žalovaná však porušila svůj závazek, když neuhradila žádnou splátku za měsíce , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, 2021. Žalobkyně využila svého práva a odstoupila od smlouvy, čímž se stal celý dluh splatný ke dni 16. 4. 2021. Žalovaná tak dluží na jistině částku 79 310,26 Kč, dále poplatky ve výši 250 Kč, neuhrazený úrok z jednotlivých anuitních splátek dle Harmonogramu splátek do dne jejich splatnosti zkapitalizovaný ke dni splatnosti pohledávky na výši 2 651,23 Kč a neuhrazený úrok z jednotlivých splátek jistiny po splatnosti za období zkapitalizovaný ke dni 30. 11. 2022 na výši 23 938,44 Kč, spolu s úrokem ve výši 8,90 % p.a. z částky 79 560,26 Kč od 1. 22. 2022 do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení z částky 79 560,26 Kč od 1. 12. 2022 do zaplacení.2. Usnesením Okresního soudu v Liberci č. j. , spisová značka, ze dne , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . 2024 došlo ke změně na straně žalobkyně, když místo původní žalobkyně , právnická osoba, . vstoupila žalobkyně , Jméno zainteresované společnosti 0/0, , IČO , IČO zainteresované společnosti 0/0, . Usnesení nabylo právní moci dne 20. 3. 2024.3. Žalovaná zůstala v řízení nečinná, na svoji obranu proti žalobou uplatněnému nároku netvrdila ani neprokazovala žádné skutečnosti.4. Účastníci řízení byli soudem ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) vyzváni zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, s tím že v případě že se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude souhlas s tímto postupem soudu předpokládán ve smyslu ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. Žalobkyně ani žalovaná se k postupu soudu nevyjádřily. Soud proto rozhodl bez nařízení jednání, vycházeje z obsahu spisu a listinných důkazů.5. Ze smlouvy o úvěru č. , Anonymizováno, bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalované částku 80 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s úrokem ve výši 8,90 % p. a. nejpozději do 14. 12. 2027, a to v 84 měsíčních splátkách po 1 283,07 Kč splatných vždy k 14. dni každého měsíce. Součástí smlouvy jsou všeobecné obchodní podmínky, podmínky pro poskytování úvěrů a sazebník. Z historie úvěru a běžného účtu žalované bylo zjištěno, že žalobkyně převedla dne , datum, na účet žalované částku 80 000 Kč. Dále bylo z historie úvěru zjištěno, že žalovaná dne 14. 1. 2021 uhradila částku 1 665,08 Kč, kdy částka 975,34 Kč byla započtena na úrok a částka 689,74 Kč na jistinu. Ke dni 14. 1. 2021 činila dlužná jistina částku 79 310,26 Kč. Z dopisu ze dne 16. 4. 2021 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši 3 979,33 Kč a poplatku za odeslání upomínky ve výši 150 Kč a upozornil ji, že neuhradí-li uvedenou částku, žalobkyně odstupuje od smlouvy.6. Z žádosti o půjčku bylo zjištěno, že žalovaná uvedla měsíční příjem ve výši 16 000 Kč. z výpisu z účtu žalované bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně ověřila příjem žalované, který činil 16 000 Kč měsíčně. Z výpisu z registru CBCB bylo zjištěno, že žalovaná splácela spotřebitelský úvěr se splátkou ve výši 5 570,10 Kč.7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně seznamu postoupených pohledávek bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně postoupila na žalobkyni soubor pohledávek, jehož součástí je i pohledávka za žalovanou ze smlouvy o úvěru č. , Anonymizováno, .8. Při svém rozhodnutí soud vycházel z následujícího závěru o skutkovém stavu věci. Mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě poskytla předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 80 000 Kč. Žalovaná se zavázala tyto vrátit v podobě splátek, avšak svůj závazek nesplnila řádně a včas. Předchůdkyně žalobkyně následně od smlouvy odstoupila a úvěr zesplatnila. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek.9. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.10. Dle § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.11. Podle ustanovení § 86 odst. zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.12. Podle ustanovení § 87 odst. zákona o spotřebitelském úvěru Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.13. Na základě zjištěného skutkového stavu a předložených důkazů ze strany žalobkyně soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, neboť se žalobkyni podařilo předloženými listinnými důkazy prokázat tvrzení obsažená v žalobě. Mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 o. z. Úvěr byl žalované poskytnut ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se úvěr zavázal vrátit spolu s úroky ve výši 7,90 % p. a. v pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou splátek, žalobkyně proto od smlouvy o úvěru odstoupila a dluh se stal splatným ke dni 16. 4. 2021. Dlužná jistina činí 79 560,26 Kč. Žalovaná se zavázala rovněž k hrazení poplatků. Předchůdkyně žalobkyně rovněž řádně zkoumala úvěruschopnost žalované a příjem žalované je s ohledem na její výdaje dostatečný k pokrytí splátek. Žalobkyně se stala věřitelem pohledávky na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 7. 2023 v souladu s ustanovením § 1879 a § 1880 o. z. Žalovaná předložené listiny nezpochybnila, ani nenamítala, že by se s nimi neseznámila. Bylo na žalované, aby prokázala, že k prodlení s vrácením úvěru, jak bylo sjednáno, nedošlo, že úvěr vrátila, popř. že dluh zanikl jinak (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29.4.2010 sp. zn. 33 Cdo 4378/2008). Žalovaná zůstala v řízení zcela nečinný a nic takového netvrdila, žádné námitky nevznesla a vrácení úvěru neprokázala. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl.14. Požadavek žalobce na zaplacení úroku z prodlení nachází oporu v ustanovení § 1970 o.z., kdy po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výše úroků z prodlení byla stanovena v souladu s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., soud tedy žalobkyni přiznal i tento nárok.15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 19 881 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 183 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 79 560,26 Kč sestávající z částky 4 300 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 13 800 Kč ve výši 2 898 Kč.16. , adresa, k plnění stanovil soud podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvod pro její