17 C 95/2024-74 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 12 707,61 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že původní věřitel, společnost , jméno FO, , dále jen původní věřitel, uzavřel se žalovaným dne , datum, smlouvu o kontokorentním úvěru č. , Anonymizováno, . Na základě uvedené smlouvy byl žalovaný oprávněn čerpat finanční prostředky až do úvěrového rámce 5 000 Kč. Žalovaný načerpal celkem 12 707,61 Kč, na poskytnutý úvěr neuhradil žádnou částku. Jelikož se žalovaný se dostal do prodlení s úhradou splatných splátek úvěru, původní věřitel zesplatnil dlužnou částku ke dni 18. 9. 2020, o čemž byl žalovaný vyrozuměn. Žalobkyně nárokuje jistinu ve výši 12 707,61 Kč, smluvní úrok ve výši 8,25 % ročně z částky 12 707,61 Kč od 19. 9. 2020 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení z částky 12 707,61 Kč od 1. 11. 2020 do zaplacení. Pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 17. 12. 2021, postoupení bylo žalovanému oznámeno.2. K posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně uvedla, že původní věřitel řádně zkoumal úvěruschopnost žalovaného, a to vyhledáním žalovaného v databázi dlužníků, ze které vyšlo najevo, že žalovaný má záznam o nesplátkových úvěrech celkem ve výši 6 000 Kč a karetním úvěru ve výši 20 000 Kč. Dále vyhledáním žalovaného v insolvenčním rejstříku s negativním výsledkem. Konečně také vycházel z informací získaných od žalovaného v žádosti o poskytnutý úvěr. K tomuto žalobkyně připojila výpis z databáze dlužníků, výpis z databáze , Anonymizováno, a výpis z účtu žalovaného o 10. 10. 2016 do 30. 9. 2020. Dále žádost o poskytnutí kontokorentního úvěru, ve které žalovaný prohlásil, že není v prodlení s žádnou úhradou povinných plateb.3. Žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila. Žalovaný, ač řádně předvolán, se k jednání nedostavil a nepožádal ani o odročení jednání, a proto soud věc projednal a rozhodl bez jeho přítomnosti dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen o.s.ř., vycházeje přitom z obsahu spisu a z označených důkazů. Předvolání k jednání bylo žalovanému doručeno náhradním způsobem (§ 49 odst. odst. 4 o.s.ř.).4. Ze smlouvy o běžném účtu ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný s původním věřitelem uzavřeli smlouvu o účtu č. , hodnota, .5. Ze smlouvy o kontokorentním úvěru č. , Anonymizováno, ze dne , datum, bylo prokázáno, že původní věřitel vyhotovil smlouvu o kontokorentním úvěru obsahující oprávnění žalovaného z účtu č. , č. účtu, čerpat částku až do povoleného úvěrového limitu 5 000 Kč.6. Z výpisu z účtu č. , hodnota, bylo zjištěno, že žalovaný v období od 8. 11. 2016 do 30. 9. 2020 celkem načerpal jistinu ve výši 6 398,8 Kč, na kterou ničeho neuhradil.7. Z výzvy žalobkyně žalovanému ze dne 30. 6. 2020 se podává, že žalovaný byl vyzván k vrácení finančních prostředků ve výši 6 488,24 Kč, a to do 14. 8. 2020.8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek vyplývá, že společnost , jméno FO, uzavřela dne , datum, smlouvu se žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek. Z přílohy ke smlouvě o postoupení pohledávek se podává, že mezi postupovanými pohledávkami byla též pohledávka za žalovaným. Z oznámení o postoupení vyplývá, že žalovaný byl vyrozuměn o postoupení pohledávek.9. Žalobkyně předloženými důkazy neprokázala, že by před právním jednáním směřujícím k uzavření smluvního vztahu se žalovaným byla řádně posouzena úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně nedostála svým povinnostem ohledně zjišťování příjmů žalovaného a ani neověřovala aktuální výdaje žalovaného. Dle předloženého výpisu z účtu žalovaného, tento nedosahoval žádných příjmů, naopak měl závazky přesahující 26 000 Kč. Na základě těchto zjištění pak nelze učinit závěr o tom, že žalovaný byl v době uzavření smlouvy schopen splácet poskytnutý úvěr, bez ohledu na výši splátek. Soud byl připraven vyzvat žalobkyni při jednání dle § 118a odst. 3 o.s.ř., aby označila a předložila důkazy k prokázání tvrzení o řádném posuzování úvěruschopnosti žalovaného s poučením o nesplnění této výzvy, pro absenci žalobkyně a jejího právního zástupce však tak učinit nemohl.10. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Původní věřitel vyhotovil Smlouvu o kontokorentním úvěru ze dne , datum, , na základě které bylo žalovanému povoleno čerpat částku až do povoleného úvěrového limitu. Žalovanému byla poskytnuta celkem částka 6 398,8 Kč. Pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 17. 12. 2021, postoupení bylo žalovanému oznámeno.11. Po právní stránce soud posoudil věc následovně. Dne , datum, původní věřitel, coby nebankovní poskytovatel úvěru, a žalovaný, coby spotřebitel, projevili vůli uzavřít smlouvu o úvěru, a proto se jejich právní vztah řídí ustanoveními zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru, dále jen z.s.ú. Původního věřitele tak stíhala před uzavřením smluvního vztahu se žalovaným povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného ve smyslu § 9 odst. 1 z.s.ú. Žalobkyně však v řízení neprokázala, že v rámci předsmluvních povinností postupovala s odbornou péčí při posouzení úvěruschopnosti, což má za následek neplatnost smluvního vztahu podle § 9 odst. 1 poslední věta, z.s.ú. Soud k neplatnosti přihlédl i bez námitky žalovaného z úřední povinnosti (k absolutní neplatnosti smluv uzavřených podle zákona č. 145/2010 Sb., viz například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. 33 Cdo 201/2018).12. S ohledem na absolutní neplatnost smlouvy má žalobkyně ze žalovaného nároku právo toliko na vrácení jistiny v souladu s § 2993 věta první ve spojení s § 2991 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen o. z., upravující bezdůvodné obohacení, nikoli však na úhradu smluvního úroku, a proto bylo žalobě vyhověno co do jistiny ve výši 6 398,80 Kč a jelikož se žalovaný dostal do prodlení s vrácením jistiny, i co do zákonného úroku z prodlení dle § 1970 o. z. z přiznané částky ode dne požadovaného žalobkyní v žalobě, tj. od 1. 11. 2020, když žalovaný se dostal so prodlení již uplynutím lhůty stanovené žalobkyní ve výzvě. Ve zbývající části byla žaloba zamítnuta.13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. Procesně úspěšná byla žalobkyně v 6 398,80 Kč a úroku z prodlení v částce 1 926,98 (úrok 8,25 % ročně z částky 6 398,80 Kč ode dne 1. 11. 2020 do vyhlášení rozsudku dne 24. 6. 2024) a žalovaný ve zbývající části žalovaného nároku včetně smluvního úroku z částky 12 707,61 Kč ve výši 8,25 % od 19. 6. 2020 do dne vyhlášení rozsudku a dále zákonného úroku z částky 6 308,81 Kč (12 707,61 Kč – 6 398,80 Kč) od 1. 11. 2020 do dne vyhlášení rozsudku). Převážný procesní úspěch je tak na straně žalovaného, kterému však náklady nevznikly, a proto bylo o náhradě nákladů řízení rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.