20 C 303/2024-51 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobce návrhem podaným se po žalovaném domáhal zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku. V žalobě uvedl, že žalobce je provozovatelem distribuční soustavy ve smyslu § 25 energetického zákona a je držitelem licence na distribuci elektřiny. Pracovníky společnosti , právnická osoba, zplnomocněnými žalobcem k odhalování neoprávněných odběrů elektrické energie a k dalším souvisejícím úkonům, bylo dne 13. 5. 2022 kontrolou , Anonymizováno, zjištěno, že žalovaný provádí na adrese na , adresa, neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy dle § 51 zákona č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů. Následkem výše uvedeného jednání žalovaného vznikl žalobci nárok na náhradu škody v souladu s § 16 vyhlášky č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru. Na uvedeném odběrném místě byla dne 13. 5. 2022 ze strany obchodníka s elektřinou ukončena smlouva na dodávku elektrické energie a následně byl vystaven příkaz k demontáži elektroměru, který však z důvodu nepřístupnosti odběrného místa nemohl být proveden. Smlouva na distribuci elektřiny tak byla ukončena dne 13. 5. 2022. Dne 13. 5. 2022 byl na odběrném místě pořízen periodický odečet se stavem , Anonymizováno, kWh. Celková doba trvání neoprávněného odběru tak byla 53 dní a množství neoprávněně odebrané elektřiny odpovídá stavu mezi ukončením smlouvy a demontáží elektroměru. Při stanovení náhrady škody bylo postupováno dle § 51 odst. 3 energetického zákona a ust. § 16 a násl. vyhl.č. 359/2020 Sb., kdy množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny je určeno na základě zjištěných a prokazatelných údajů o neoprávněném odběru a nejedná se tak o fiktivní výpočet. Výpočet náhrady škody se skládá z rozdílu mezi počátečním stavem na měřidle a konečným stavem a to rozdílu vysokého tarifu (VT) a nízkého tarifu (NT) vynásobený cenou stanovenou cenovým rozhodnutím Energetického regulačního úřadu účinného v době zjištění neoprávněného odběru elektřiny + DPH. Spotřeba neoprávněné odebrané elektřiny tak byla vypočtena dle stavu elektroměru, Anonymizováno, , částka, . Dle vyhl. č. 359/2020 sb. má žalobce právo na úhradu nákladů na vynaložených na zjištění neoprávněného odběru, kdy tyto služby pro žalobce vykonávají externí subjekty. Celková částka na zjištění neoprávněného odběru činí částku 11 265,10 Kč, kdy se jedná o náklady na práci techniků na místě, zajištění potřebné kvalifikace, opotřebení nástrojů, dopravné, administrativa a příprava podkladů. Neoprávněným odběrem tak byla žalobci způsobena škoda ve výši 17 456,95 Kč, kdy se jedná o součet částky neoprávněného odběru a nákladů na zjištění neoprávněného odběru. Žalobcem tak byla žalovanému vytavena faktura pod č. , hodnota, na částku ve výši 17 456,95 Kč se splatností dne 23. 5. 2023, kterou žalovaný neuhradil.2. Žalovaný se k věci samé a žalobě nijak nevyjádřil, v řízení zůstal zcela nečinný.3. Jelikož bylo možné věc rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil. Má se tak za to, že proti rozhodnutí bez nařízení jednání nemá námitek a souhlasí s ním. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podané žalobě. Soud proto rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise.4. Soud provedl důkazy, které na podporu svých tvrzení předložil žalobce a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Z dopisu má soud za prokázáno, že žalovaný byl žalobcem informován, že mu byla na odběrném místě na adrese U , adresa, . Stejným dopisem byl žalovaný žalobcem informován, že mu byla na odběrném místě. Z Protokolu o kontrole odběrného místa soud zjistil, že dne 13. 5. 2022 byla žalobcem provedena kontrola na adrese odběrného místa, kde byl zjištěn bezesmluvní vztah u elektroměru, kde byl stav vyšší než při ukončení smlouvy. Plomby byly v pořádku a elektroměr byl demontován na vše zaplombováno. S uvedeným protokolem koresponduje i Oznámení o výsledku kontroly, kde je uveden stav elektroměru. Výpočet náhrady škody u odběrného místa je doložen Výpočtovým listem, kde je vyčíslena škoda částkou nákladů na zjištění neoprávněného odběru. Uvedená částka se skládá z náhrady za neoprávněný odběr, z nákladů spojených s neoprávněným odběrem.5. Po právní stránce soud věc posoudil následujícím způsobem. Podle § 51 odst. 1 písm. d) zák. č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích (energetický zákon) neoprávněným odběrem elektřiny je připojení nebo odběr z té části zařízení, kterou prochází neměřená elektřina. Žalovaná takto elektřinu odebírala.6. Soud v této souvislosti odkazuje na usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 5. 6. 2013 sp. zn. 28 Cdo 2546/2012, jehož právní věta zní:„ Náhrada škody způsobená odběratelem dodavateli v důsledku neoprávněného odběru elektřiny se neřídí obecnými ustanoveními soukromoprávních předpisů o náhradě skutečné škody a ušlého zisku, nýbrž se stanoví podle zvláštních právních předpisů, které jsou ve vztahu k občanskému zákoníku normou speciální. Situace, kdy odběratel neposkytne dodavateli náhradu škody za neoprávněný odběr elektřiny, je obdobná situaci, kdy odběratel poruší platební povinnost vyplývající z výsledků vyhodnocení a zúčtování skutečného odběru elektřiny. Vyčíslená náhrada škody je totiž platbou za„ skutečný odběr“, nelze-li jeho výši pro protiprávní zásah do měřícího přístroje reálně určit.“7. Dle ustanovení § 17 odst. 5 vyhl.č. 59/2020 Sb., součástí náhrady za neoprávněně odebranou elektřinu, která vznikla provozovateli distribuční soustavy, je i náhrada prokazatelných nezbytně nutných nákladů vzniklých provozovateli soustavy v souvislosti s neoprávněným odběrem, včetně nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny, jeho ukončení, přezkoušení měřicího zařízení a případné znalecké posudky, a dalších souvisejících nákladů.8. Podle § 51 odst. 1 písm. a) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen energetický zákon), neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl.9. Podle § 51 odst. 3 zákona energetického zákona, při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny.10. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 občanského zákoníku bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.11. Po provedeném dokazování má soud za prokázané skutečnosti uvedené v žalobě, tedy že ze strany žalovaného došlo k neoprávněnému odběru na odběrném místě a žalovaný se tak na úkor žalobce bezdůvodně obohatil a tímto jednáním žalovaného vznikla žalobci škoda.12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 400 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.