22 C 174/2024-21 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobce se domáhal na žalovaném zaplacení částky uvedené ve výrokové části tohoto rozsudku spolu se smluvním úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu neuhrazené platby za odběr elektřiny v odběrném nacházejícím se pod adresou: , adresa, . Žalovaný neuhradil žalobcem vystavenou fakturu VS č. , var. symbol, , splatnou 23.5.2023, znějící na částku 7 072,19 Kč, fakturu VS č. , var. symbol, , splatnou 27.3.2023, znějící na částku 28 800,54 Kč, a to i přesto, že žalobce zaslal žalovanému dne 27.11.2023 předžalobní výzvu k plnění.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k jednání konanému dne , datum, se, ač řádně a včas předvolán, nedostavil. Protože zástupce žalobce se z přítomnosti u jednání omluvil a souhlasil s jednáním bez jeho přítomnosti a žalovaný o odročení jednání nepožádal, soud věc projednal a rozhodl na základě obsahu spisu a provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o.s.ř.) bez přítomnosti stran sporu.3. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, na svoji obranu proti žalobou uplatněnému nároku netvrdil a neprokazoval žádné skutečnosti.4. Ze smlouvy označené jako Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, jejíž součástí byly obchodní podmínky žalobce, má soud za zjištěné, že se uvedenou smlouvou ze dne 4.7.2022 žalobce zavázal dodávat elektřinu a zajistit přenos elektřiny, distribuci elektřiny a systémové služby do výše uvedeného odběrného místa a žalovaný se naproti tomu uhradit řádně a včas žalobci cenu elektřiny a související služby. Z faktury VS č. , var. symbol, soud zjistil, že žalobce žalovanému vyfakturoval dodanou elektřinu za období od , datum, – , datum, a žalovaný byl vyzván k zaplacení dlužné částky 28 800,54 Kč za spotřebu elektřiny, a to se splatností do 27.3.2023. Z faktury VS č. , var. symbol, soud dále zjistil, že žalobce žalovanému vyfakturoval dodanou elektřinu za období od , datum, – , datum, a žalovaný byl vyzván k zaplacení dlužné částky 7 072,19 Kč za spotřebu elektřiny, a to se splatností do 23.5.2023. Žalovaný i přes upomínku žalobce zaslanou dne 27.11.2023 z tohoto titulu ničeho neuhradil.5. Soud dospěl k následujícím právním závěrům.6. Podle § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, ve znění pozdějších předpisů se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou.7. Podle § 2079 odst. 1 občanského zákoníku se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.8. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.9. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními dospěl soud k závěru, že mezi účastníky řízení byla platně uzavřena smlouva o sdružených dodávkách elektřiny ve smyslu ustanovení § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů ve spojení s § 2079 odst. 1 občanského zákoníku. Žalovaný nesplnil svoji povinnost včas a řádně uhradit vyfakturovanou cenu dodávky elektřiny, k čemuž se zmíněnou smlouvou ve spojení s obchodními podmínkami zavázal. Žalobci tak vzniklo vedle práva na zaplacení ceny za dodanou elektřinu právo požadovat po žalovaném dohodnutý úrok z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku, a to ode dne následujícího po dni splatnosti shora uvedené faktury.10. Vzhledem k tomu, že se žalobci předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat svá tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku.11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 614 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 436 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 35 872,73 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč.12. Soud neshledal důvod pro postup podle právního názoru vysloveného v nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3923/2011 ani pro aplikaci § 150 o.s.ř.