32 C 110/2023-50 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobce se po žalované domáhal zaplacení , částka, s příslušenstvím s odůvodněním, že původní věřitel, společnost , právnická osoba, ., dále jen původní věřitel, uzavřel se žalovanou dne , datum, Smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které žalované poskytl finanční prostředky ve výši , částka, . Žalovaná se zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši , částka, , dále úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši , částka, , úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši , částka, . Celkem tedy činila dlužná částka , částka, , kterou se žalovaná zavázala splatit ve 14měsíčních splátkách po , částka, měsíčně. Jelikož žalovaná svou povinnost nesplnila a nesplácela poskytnutou půjčku řádně a včas, a ke dni podání žaloby uhradila pouze částku , částka, , která byla započtena částečně na jistinu a částečně na shora uvedené závazky. Žalobce tedy požaduje přiznat částku jistiny ve výši , částka, , úhradu za služby ve výši , částka, a dlužnou smluvní pokutu ve výši , částka, , celkem tedy , částka, . K postoupení pohledávky na žalobce pak došlo na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, .2. Ohledně posouzení úvěruschopnosti žalované žalobce doplnil, že vycházel z údajů poskytnutých žalovanou v žádosti o poskytnutí úvěru, kde uvedla své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry, tyto informace byly ověřeny doklady vyžádanými od žalované, a to výplatními páskami a pracovní smlouvou. Zjištěné informace právní předchůdce žalobce odeslal do obch. informačního systému a vyhodnotil, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.3. Ve věci bylo zjištěno, že žalovaná je státní příslušnice Slovenské republiky, na území ČR nemá evidován žádný druh pobytu a ani ze strany dožadujícího soudu v SR nebylo zjištěno žádné bydliště žalované na území tohoto státu. Soud proto postupoval podle § 29 odst. 2, 3 o. s. ř. a žalované ustanovil pro toto řízení shora uvedeného opatrovníka.4. Právní zástupce žalobkyně se k jednání řádně dostavil. Opatrovník žalovaného, ač řádně předvolán, se k jednání nedostavil a nepožádal ani o odročení jednání, a proto soud věc projednal a rozhodl bez jeho přítomnosti dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen o.s.ř., vycházeje přitom z obsahu spisu a z označených důkazů.5. Ze smlouvy o úvěru ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalovaná dne , datum, uzavřela předmětnou smlouvu, na základě které se právní předchůdce žalobce zavázal poskytnout částku , částka, s tím, že dlužná částka činí celkem , částka, a to s úrokem ve výši , částka, s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši , částka, s úhradou nákladů na vyhodnocení úvěrového případu ve výši , částka, a za inkaso plateb v hotovosti ve výši , částka, . Žalovaná se zavázala půjčku splatit ve 14 měsíčních splátkách po , částka, .6. Z žádosti o úvěr soud zjistil, že žalovaná uvedla svůj měsíční příjem , částka, , výdaje v podobě nájemného , částka, a celkové osobní výdaje, dále stravenky ve výši , částka, + , částka, , celkem tedy , částka, . Použitelný příjem byl vyčíslen na částku , částka, a na základě toho bylo poskytnutí úvěru schváleno.7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, plyne, že mezi žalobcem a původním věřitelem byla uzavřena smlouva o postoupení pohledávek. Dle seznamu postoupených pohledávek byla na žalobce postoupena též pohledávka za žalovanou.8. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Původní věřitel poskytl žalované částku , částka, , a to v hotovosti. Žalovaná původnímu věřiteli vrátila formou splátek , částka, .9. Žalobce nepředložil důkazy prokazující, že by před právním jednáním směřujícím k uzavření smluvního vztahu se žalovanou byla řádně posuzována úvěruschopnost žalované, resp. tyto důkazy, informace vyplněné žalovanou, předložená pracovní smlouva, jsou pro závěr o řádném zkoumání úvěruschopnosti žalované nedostačující. Žalobce nepředložil žádný důkaz o příjmech žalované ani o jejích výdajích, přičemž se nelze spoléhat pouze na informace získané pouze od žalované.10. Soud při jednání vyzval žalobce dle § 118a odst. 3 o.s.ř., aby označil a předložil důkazy k prokázání tvrzení o řádném posuzování úvěruschopnosti žalované s poučením o nesplnění této výzvy. Žalobce však žádné důkazy neoznačil ani nepředložil.11. Soud posoudil věc po právní stránce následovně. Dne , datum, původní věřitel a žalovaná, coby spotřebitel, projevili vůli uzavřít smlouvu o úvěru, a proto se jejich právní vztah řídí ustanoveními zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, dále jen z.s.ú. Původního věřitele stíhala před uzavřením smluvního vztahu se žalovanou povinnost posoudit úvěruschopnost žalované ve smyslu § 86 odst. 1 z.s.ú. Žalobce však v řízení neprokázal, že původní věřitel v rámci předsmluvních povinností postupoval s odbornou péčí při posouzení úvěruschopnosti, což má za následek neplatnost smluvního vztahu podle § 87 odst. 1 z.s.ú. Soud k neplatnosti přihlédl i bez námitky žalované z úřední povinnosti (absolutní neplatnost u smluv uzavřených před datem , datum, se dovozuje například z rozsudku Soudního dvora EU ze dne , datum, ve věci C 679-18).12. Žalobce tak má ze žalovaného nároku právo na vrácení jistiny v souladu s § 87 odst. 1, třetí věta, z.s.ú. (speciální ustanovení k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení dle § 2993 věta první ve spojení s § 2991 odst. 2 o.z.), avšak již nikoli na zbývající částky žalovaného nároku, tj. smluvního úroku a poplatků, včetně zákonných úroků z prodlení podle § 1970 o. z. Je tomu tak proto, že nárok na úroky z prodlení vzniká teprve v okamžiku prodlení žalované, avšak žalovaná v době rozhodování soudu nebyla v prodlení s vrácením jistiny. Prodlení s vrácením jistiny se v tomto případě neodvíjí od výzvy věřitele, ale, jak stanovuje § 87 odst. 1 z.s.ú., od doby přiměřené možnostem spotřebitele, tedy nové doby splatnosti dohodnuté účastníky anebo určené soudem (viz obdobně rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).13. Vzhledem k výše uvedenému byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku , částka, (, částka, – , částka, ). Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1, věta za středníkem, o.s.ř. ve spojení s § 87 odst. 1 a 2 z.s.ú. v délce tří dnů, protože ze spisu nevyplývají žádné skutečnosti odůvodňující odchýlení se od této obecné pariční lhůty. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. Procesně úspěšná byla žalobkyně v částce , částka, a žalovaná v částce , částka, (zbývající část žalované jistiny, kapitalizovaný smluvní i zákonný úrok z prodlení). Úspěšná byla tedy žalovaná, která v důsledku své nečinnosti, náhradu nákladů nepožadovala. Soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku rozsudku.