92 C 71/2024-64 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 13.2.2024 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 24 540 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 178,50 Kč a úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 24 540 Kč od 14.2.2024 do zaplacení.. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovanou dne , datum, uzavřela Úvěrovou smlouvu, na základě které žalované poskytla peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr společně s poplatky splácet ve splátkách tak, že úvěr měl být splacen do 24 měsíců. Žalovaná se však dostala do prodlení se splácením úvěru, v důsledku čehož byl úvěr ke dni 15.12.2023 zesplatněn. Žalovaná dosud uhradila pouze částku 8 165 Kč.2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, v řízení zůstala nečinná.3. K nařízenému jednání se účastníci nedostavili, žalobkyně svou neúčast omluvila, žalovaná nikoli. Soud proto postupoval podle § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal a rozhodl bez přítomnosti účastníků.4. Z Úvěrové smlouvy ze dne , datum, bylo zjištěno, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva, kterou se žalobkyně zavázala žalované poskytnout úvěr ve výši 20 000 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr splácet ve 24 splátkách. Celková částka, kterou měla žalovaná splatit, byla 27 520 Kč.5. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že žalované byly poskytnuty informace o věřiteli a o poskytovaném spotřebitelském úvěru, předpokládané zákonem č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru.6. Z výpisu čerpání bylo zjištěno, že žalovaná na sjednaný úvěr uhradila pouze částku 8 165 Kč.7. Z výzvy ze dne 15.12.2023 bylo zjištěno, že v důsledku prodlení se splácením úvěru byl úvěr zesplatněn a žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky ve výši 24 540 Kč ve lhůtě 14 dní od sepsání výzvy. Z poštovního podacího archu bylo zjištěno, že žalované byla výzva dne 18.12.2023 odeslána.8. Z potvrzení o provedení ověření bonity klienta bylo zjištěno, že žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalované vycházela z toho, že žalovaná má jedno dítě, výše jejího příjmu je 32 000 Kč, příjem ostatních členů domácnosti je 40 000 Kč, splátky jiným společnostem činí 5 000 Kč, dále že žalovaná nemá exekuci a nemá záznamy v rejstřících , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, .9. Z metodiky posouzení úvěruschopnosti klienta bylo zjištěno, že žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti klienta používá statistický model, kdy porovnává tvrzené příjmy a výdaje s částkami životního minima a se statistickými náklady na bydlení a na splátky dalších závazků dle NRKI.10. Z opisu výpisu proplacení smlouvy bylo zjištěno, že dne 25.5.2023 žalobkyně poukázala částku 20 000 Kč na účet č. , č. účtu, .11. Z potvrzení , právnická osoba, . ze dne 8.8.2024 bylo zjištěno, že účet č. , tel. číslo, vedený u této banky je veden na jméno žalované a že dne 25.5.2023 byla na tento účet připsána částka 20 000 Kč.12. Z úvěrové zprávy bylo zjištěno, že žalovaná měla v době uzavření předmětné smlouvy o úvěru další závazky, a to úvěr ve výši 15 000 Kč se splátkou 706 Kč, úvěr ve výši 20 000 Kč se splátkou v výši 1 000 Kč, úvěr ve výši 475 060 Kč se splátkou ve výši 8 500 Kč, úvěr ve výši 5 000 Kč, úvěr ve výši 10 000 Kč se splátkou ve výši 462 Kč, úvěr ve výši 10 000 Kč se splátkou ve výši 300 Kč, úvěr ve výši 10 000 Kč se splátkou ve výši 300 Kč a dále kontokorentní úvěr s úvěrovým rámcem 15 000 Kč.13. Z kopie občanského průkazu bylo zjištěno, že žalobkyně si ověřovala totožnost žalované.14. Z výzvy ze dne 30.10.2023 ve spojení s poštovním podacím archem bylo zjištěno, že žalovaná byla vyzývána k úhradě dlužné splátky a byla upozorněna na zesplatnění úvěru.15. Z předžalobní výzvy ve spojení s poštovním podacím archem bylo zjištěno, že žalovaná byla zástupcem žalobkyně před podáním žaloby vyzývána k úhradě žalované částky.16. Ze sazebníku a z informačního memoranda nebyly zjištěny žádné rozhodující skutečnosti.17. Žalované tak byly na základě uzavřené smlouvy poskytnuty peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, které se žalovaná zavázala se sjednaným příslušenstvím vrátit, dosud však žalobkyni zaplatila pouze částku 8 165 Kč.18. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.19. Mezi žalobkyni a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 a násl. o.z., zároveň na právní vztah účastníků dopadá úprava zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 29.5.2022 (dále jen „z.s.ú.“), neboť žalovaná při uzavírá smlouvy měla postavení spotřebitele.20. Podle § 86 odst. 1 z.s.ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.21. Podle § 75 z.s.ú. je poskytovatel úvěru povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.22. Podle § 87 odst. 1 z.s.ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.23. Na základě výše uvedeného zákonného ustanovení žalobkyni tíží důkazní břemeno v tom smyslu, že důkladně posoudila úvěruschopnost žalované. Žalobkyně se k nařízenému jednání nedostavila, soud ji proto nemohl vyzvat dle § 118a odst. 3 o.s.ř., aby předložila důkazy prokazující, že by před právním jednáním směřujícím k uzavření smlouvy se žalovanou byla řádně posuzována úvěruschopnost žalované. Z předložených listin bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně vycházela pouze z tvrzení žalované, která deklarovala příjem ze zaměstnání a své měsíční výdaje na splátky jiných závazků. Příjmy ani výdaje žalované a její domácnosti však nebyly nijak doloženy. Žalobkyně se tak zcela spokojila s pouhým tvrzením žalované, aniž by tato tvrzení jakkoli prověřila. Bylo přitom opakovaně judikováno, že věřitel musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení, tedy věřitel musí aktivně zjišťovat a prověřovat úvěruschopnost dlužníka, nikoli se spokojit pouze s ničím nedoloženými prohlášeními (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu České republiky ze dne 1.4.2015 č.j. 1 As 30/2015-39). V opačném případě věřitel nejedná s odbornou péčí, neboť předpokladem odborné péče je ověření údajů, které dlužník věřiteli poskytl (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25.7.2018 sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 9.2.2023 sp. zn. 33 Cdo 2981/2022).24. V posuzované případě se žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalované spokojila s pouhými prohlášeními žalované ohledně jejích příjmů a výdajů, aniž by si tyto skutečnosti ověřila. Požadavek na to, aby si žalobkyně vyžádala například potvrzení o výši mzdy či nájemní smlouvu nebo inkaso (SIPO), ze kterých by bylo možné prověřit alespoň příjmy a výdaje na bydlení, přitom není nijak přemrštěný. Soud tak uzavírá, že žalobkyně neposuzovala poměry žalované tak, jak vyžadují zmíněná ustanovení z.s.ú., když zcela rezignovala na prověření příjmů a možných výdajů žalované. Soud proto hodnotí uzavřenou smlouvou o úvěru jako neplatnou ve smyslu § 87 odst. 1 z.s.ú.25. Podle § 87 odst. 1 věty třetí spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle § 87 odst. 2 z.s.ú. je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům Věřitel tak má právo na vrácení toliko nesplacené jistiny úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, a to v nové době splatnost, která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka. Nárok na případné zákonné úroky z prodlení dle § 1970 o.z. mu vznikne teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny v době podle § 87 odst. 1 z.s.ú. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 20.4.2022 sp. zn. 33 Cdo 3675/2021). Ke stanovení doby splatnosti ohledně nesplacené části jistiny nedošlo ani dohodou účastníků, ani rozhodnutím soudu, neboť žádný z účastníků tyto skutečnosti netvrdil. Pakliže ke stanovení doby, kdy má být jistina doplacena, zatím nedošlo, nemůže být žalovaný v prodlení a žalobkyni proto doposud nenáleží ani zákonné úr