12 C 215/2025-23 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky , částka, a zákonného úroku z prodlení. Podanou žalobu odůvodnila tím, že mezi její právní předchůdkyní , právnická osoba, a žalovaným byla dne , datum, uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, na jejímž základě byl žalovanému dodávána elektřina do odběrného místa na adrese , adresa, . Žalovaný se zavázal dodanou elektřinu odebírat a uhradit za ni řádně a včas dohodnutou cenu. Elektřinu dodanou žalovanému v období od , datum, do , datum, v množství , Anonymizováno, MWh vyúčtovala společnost , právnická osoba, fakturou , Anonymizováno, ve výši , částka, (po odečtení přijatých plateb ve výši , částka, činí konečná dlužná částka , částka, ), dluh se stal splatným ke dni , datum, . Dne , datum, společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, uzavřela se žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, předmětná pohledávka přešla na žalobkyni , datum, , což bylo žalovanému oznámeno dne , datum, . Postoupenou pohledávku žalovaný neuhradil.2. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podané žalobě. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise.3. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, proti žalobě ničeho nenamítal.4. Z předložených listinných důkazů má soud za prokázané následující skutečnosti: Dne , datum, uzavřela předchůdkyně žalobkyně s žalovaným Smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, kterou se zavázala dodávat žalované elektřinu a zajišťovat na vlastní jméno a vlastní účet distribuci elektřiny a související služby do odběrného místa na adrese , adresa, . Žalovaný se zavázal předchůdkyni žalobkyně za dodanou elektřinu zaplatit cenu sjednanou. Součástí smlouvy je i tzv. včleňovací doložka, podle níž jsou součástí smlouvy Ceník a Všeobecné obchodní podmínky dodávky elektřiny (dále jen „VOPD elektřiny“) (prokázáno smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne , datum, a VOPD elektřiny). Elektřinu dodanou žalovanému v období od , datum, do , datum, v množství , Anonymizováno, MWh vyúčtovala společnost , právnická osoba, . fakturou , Anonymizováno, ve výši , částka, (po odečtení přijatých plateb ve výši , částka, činí konečná dlužná částka , částka, ), dluh se stal splatným ke dni , datum, (prokázáno fakturou č. , hodnota, ). Mezi předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní byla dne , datum, uzavřena smlouva o postoupení pohledávek (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, ) Pohledávky za žalovaným byla na žalobkyni postoupena ke dni , datum, (prokázáno předávacím protokolem ze dne , datum, a potvrzením o zaplacení kupní ceny). Změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena dne , datum, (prokázáno oznámením o postoupení pohledávek ze dne , datum, ).5. Při svém rozhodnutí soud vycházel z následujícího závěru o skutkovém stavu věci: Žalovaný uzavřel dne , datum, se společností , právnická osoba, . smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny oprávněnému zákazníkovi, na základě uzavřené smlouvy se , právnická osoba, . zavázala poskytnout žalovanému sdružené služby dodávky elektřiny, tedy dodávat sjednané množství elektřiny a zajistit distribuční služby do odběrného místa na adrese , adresa, a žalovaný se zavázal dodanou elektřinu odebírat a uhradit řádně a včas dohodnutou cenu za dodávku elektřiny a distribuční služby. Právní předchůdce žalobkyně pak následně vyúčtoval žalovanému odebranou elektřinu, jak je uvedeno výše. Dne , datum, uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně se žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, předmětná pohledávka přešla na žalobkyni , datum, . Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno a žalovaný byl zároveň vyzván k úhradě dlužné částky.6. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle ustanovení § 50 odst. 2 věty prvé zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změnách některých zákonů, smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. Podle ustanovení § 1879 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, ve znění pozdějšcích předpisů (dále jen „občanský zákoník“) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle ustanovení § 1882 odst. 2 občanského zákoníku, dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.7. Mezi společností , právnická osoba, . a žalovaným v souladu s ustanovením § 50 odst. 2 věty prvé zákona č. 458/2000 Sb., uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, kterou společnosti , právnická osoba, . vznikla povinnost dodávat žalovanému elektřinu do odběrného místa oproti povinnosti žalovaného za dodanou elektřinu zaplatit. , právnická osoba, . svoji povinnost splnila a dodanou elektřinu řádně vyúčtovala. Smlouvou o postoupení pohledávek došlo v souladu s ustanovením § 1879 občanského zákoníku k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni. Předmětem postoupení byla mimo jiné pohledávka za žalovaným. Uvedenou částku proto soud uložil žalovanému uhradit, když žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by předmětnou pohledávku zaplatil, že mu povinnost k úhradě této částky nevznikla nebo že by zanikla na základě jiné skutečnosti.8. Protože žalovaný svoji povinnost k úhradě nedoplatku nesplnil řádně a včas, je v prodlení. Žalobkyni proto vznikl v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku nárok na úrok z prodlení. Protože žalobkyně požaduje výši úroků z prodlení v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., je její nárok i v této části po právu a soud žalobě i v tomto směru vyhověl.9. Vzhledem k tomu, že se žalobci předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl, tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) v celkové výši , částka, za tři úkony právní služby: převzetí zastoupení, sepis žaloby, předžalobní upomínka s výší mimosmluvní hodnoty za jeden úkon právní služby , částka, a paušální částky náhrady hotových výdajů advokáta v celkové výši , částka, k uvedeným třem úkonům právní služby (§ 14b odst. 5 písm. a) a.t.), s připočtením náhrady za 21 % daň z přidané hodnoty ve výši , částka, (§ 137 odst. 3 o. s. ř.).11. Při rozhodování o nákladech řízení soud aplikoval § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., neboť v daném případě je naplněn předpoklad pro určení snížené sazby odměny, a to skutečnost, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobce ve skutkově i právně obdobných věcech. Z obsahu návrhu je zřejmé, že po obsahové stránce se v předmětném případě jedná o návrh, mající podobu využitého vzoru, jenž se od ostatních návrhů odlišuje jen v minimální míře, a to takové, aby mohl být návrh co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení dostatečně individualizován. Základ právní argumentace, včetně její stylizace a formálního vyjádření je totožný či jen s drobnými odchylkami s ostatními návrhy žalobce podanými u zdejšího soudu. Totožnost spočívá i v jednotě v osobě žalobce a jeho advokáta. Z takových okolností je nutné uzavřít, že sepsání tzv. formulářové žaloby představuje spíš administrativní úkon, než provedení úkonu právní služby