12 C 295/2025-16 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky , částka, s příslušenstvím v podobě úroku z prodlení. Žalobu odůvodnila zejména tím, že se žalovaným uzavřela dne , datum, , na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr ve výši , částka, , který měl být splacen v celé výši dne , datum, . Žalobkyně má v souladu se smlouvou nárok na poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 2 % za každý den čerpání úvěru, tj. ode dne poskytnutí úvěru do jeho úplného splacení. Žalobkyně požaduje tento poplatek za dobu od poskytnutí úvěru do splatnosti poslední splátky úvěru ve výši , částka, . Žalovaný úvěr neuhradil.2. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podané žalobě. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. b) o. s. ř., proto soud rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise.3. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, proti žalobě ničeho nenamítal.4. Z předložených listinných důkazů učinil soud následující skutková zjištění; mezi účastníky byla uzavřena smlouva o podnikatelském úvěru, v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku , částka, , kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 2 % za každý den čerpání Úvěru, tj. ode dne poskytnutí Úvěru do jeho úplného splacení, do , datum, (prokázáno smlouvou o podnikatelském úvěru č. , hodnota, -, Anonymizováno, ). Žalobkyně před uzavřením smlouvy ověřila totožnost žalovaného prostřednictvím bankovní identity (prokázáno výpisem ověření přes Bank iD) a prostřednictvím platby z účtu žalovaného na účet žalobkyně (prokázáno informací o provedené platbě). , adresa, , Anonymizováno, Kč byla žalovanému poskytnuta převodem na bankovní účet č. , č. účtu, dne , datum, (prokázáno potvrzením o provedené platbě). Před podáním žaloby zaslala žalobkyně žalovanému výzvu k plnění (prokázáno Výzvu k úhradě před podáním žaloby včetně dokladu o odeslání).5. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle ustanovení § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle ustanovení § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán6. Soud má za prokázané, že žalobkyně s žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalovanému poskytla částku , částka, bezhotovostním převodem na bankovní účet. Dle Smlouvy se žalovaná zavázala žalobkyni poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s poplatkem za poskytnuté úvěru ve výši 2 % denně za každý den čerpání Úvěru ve sjednaných splátkách. Žalovaný úvěr nesplácel řádně a včas, kdy neuhradil žádnou ze sjednaných splátek. Žalobkyně prokázala existenci pohledávky i její výši. Žalovaný skutečnost, že by dlužnou částku zcela nebo částečně uhradil, že by tedy žalovaného závazek zanikl zaplacením či jiným způsobem, ani netvrdil. Soud proto považuje nárok žalobkyně na zaplacení jí v žalobě uplatněné částky z titulu smlouvy o úvěru za oprávněný a uložil žalovanému povinnost tuto částku žalobkyni uhradit.7. Protože se žalovaný svým jednáním dostal do prodlení s placením peněžitého závazku, má žalobkyně v souladu s § 1970 občanského zákoníku nárok i na úrok z prodlení. Protože žalobkyně požadovala výši úroků z prodlení v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., je její nárok i v této části po právu a soud žalobě i v tomto směru vyhověl. Uložil tedy žalovanému zaplatit žalobkyni úrok z prodlení, jak uvedeno ve výroku rozsudku.8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky , částka, za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky , částka, za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .9. Lhůtu k plnění stanovil soud podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvod pro její prodloužení.