29 C 6/2024-49 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně , Jméno žalobkyně, , nar. , Datum narození žalobkyně, , se podanou žalobou ze dne , datum, domáhala zvýšení výživného, které jí bylo naposledy stanoveno rozsudkem Okresního soudu v Liberci ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , ve výši , částka, měsíčně. Požadovala, aby žalovaný , Jméno žalovaného, , nar. , Datum narození žalovaného, od , datum, .2. Svůj návrh odůvodnila tím, že od posledního rozhodnutí o výživném došlo k podstatné změně poměrů ve smyslu § 923 odst. 1 občanského zákoníku, neboť po dosažení zletilosti pokračuje ve studiu a její odůvodněné potřeby se zvýšily. Žalobkyně je studentkou , Anonymizováno, obor výrobce skleněné bižuterie, a její studium je spojeno s pravidelnými měsíčními výdaji, které zahrnují zejména náklady na dopravu ve výši přibližně , částka, měsíčně, stravování ve škole a mimo domov okolo , částka, měsíčně, a dále drobné výdaje spojené se školními exkurzemi a pomůckami. Žalobkyně bydlí u své matky, která hradí většinu výdajů na chod domácnosti, a jejíž čistý měsíční příjem činí podle doložených údajů přibližně , částka, . Matka pracuje jako , Anonymizováno, na zkrácený úvazek a její celkové náklady na domácnost se pohybují kolem , částka, měsíčně.3. Žalovaný odůvodněné potřeby dcery v zásadě nezpochybňoval. Uvedl, že je veden v insolvenčním řízení, jehož průběh negativně ovlivnil jeho výdělkové možnosti, a že je v současné době bez stabilního zaměstnání. Dále uvedl, že byt, ve kterém žije matka žalobkyně s dětmi, je zatížen hypotékou, a on sám přebývá v domácnosti své matky. Podle jeho vyjádření se snaží nalézt vhodné zaměstnání, nicméně skutečnost, že je dlužníkem v insolvenčním řízení, mu ztěžuje přístup k lépe ohodnocené práci.4. Ze zprávy insolvenčního soudu, kterou měl soud k dispozici, vyplynulo, že usnesením ze dne , datum, bylo zrušeno schválené oddlužení žalovaného a na jeho majetek byl prohlášen konkurs, neboť žalovaný v insolvenčním návrhu neuvedl veškerý svůj majetek, konkrétně garáž v jeho vlastnictví.5. V průběhu řízení se účastníci zúčastnili několika jednání, jejichž cílem bylo nalézt řešení, které by umožnilo žalovanému splnit svou vyživovací povinnost i s ohledem na jeho aktuální finanční situaci. Na jednání dospěli účastníci ke vzájemné dohodě, podle níž se žalovaný zavázal zajistit prodej , Anonymizováno, přímým prodejem pod dohledem insolvenčního správce, přičemž výtěžek z prodeje má být použit jednak k vypořádání závazků v insolvenčním řízení, jednak k úhradě dlužného výživného vůči žalobkyni. Zároveň bylo dohodnuto, že pokud do doby dalšího jednání, stanoveného na , datum, , dojde k prodeji , Anonymizováno, a vypořádání prostředků, řízení o dlužném výživném bude zastaveno. V opačném případě se žalovaný zavázal hradit výživné ve výši , částka, měsíčně s účinností od , datum, .6. Soud tuto dohodu přezkoumal podle § 99 odst. 1 a 2 občanského soudního řádu a shledal, že je výsledkem svobodného a vážného projevu vůle obou účastníků, že neodporuje zákonu ani dobrým mravům a je v souladu se zájmem zletilé žalobkyně. Dohoda reflektuje objektivně omezené možnosti žalovaného, současně však zajišťuje, aby žalobkyně, která je stále studentkou a není schopna se sama živit, měla přiměřeně zajištěny své životní potřeby.7. Podle § 913 odst. 1 občanského zákoníku jsou rodiče povinni přispívat na výživu dítěte v rozsahu, který odpovídá jejich schopnostem, možnostem a majetkovým poměrům, a zároveň odůvodněným potřebám dítěte. V daném případě bylo prokázáno, že žalobkyně se stále připravuje na své budoucí povolání a že její potřeby se od posledního rozhodnutí o výživném zvýšily. Výše sjednaného výživného ve výši , částka, měsíčně odpovídá těmto potřebám, přičemž nepřesahuje reálné možnosti žalovaného, zejména s ohledem na probíhající konkursní řízení a jeho snahu aktivně řešit svou finanční situaci.8. Soud proto vycházel z § 920 odst. 1 občanského zákoníku a rozhodl v souladu s dohodou účastníků, kterou považuje za spravedlivé a přiměřené řešení jejich vztahu.9. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 146 odst. 1 písm. a) občanského soudního řádu, neboť v části řízení došlo k jeho zastavení a ve zbytku bylo rozhodnuto na základě dohody účastníků.10. Soud uzavírá, že uzavřená dohoda představuje vyvážené řešení odpovídající zásadě, že rodiče mají povinnost podílet se podle svých možností a schopností na výživě svých dětí i po dosažení jejich zletilosti, dokud nejsou schopny se samy živit.