31 C 138/2025-35 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši , částka, , kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši , částka, , úroku ve výši 29 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to z titulu Smlouvy o bankovních produktech a službách uzavřené mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, ., IČ: , IČO, , dne , datum, . Smluvní strany si v této smlouvě sjednaly vedení běžného účtu pro žalovaného a následně si sjednaly také k tomuto běžnému účtu poskytování kontokorentního úvěru , Anonymizováno, . Nedílnou součástí smlouvy jsou Dispozice ke kontokorentnímu úvěru, Produktové podmínky spotřebitelského kontokorentního úvěru a Všeobecné obchodní podmínky, Úrokový lístek a Sazebník, se kterými se žalovaný dle prohlášení ve smlouvě seznámil. V souladu se smlouvou a Dispozicemi byl žalovanému poskytnut úvěrový limit ve výši , částka, . Výše povoleného limitu, úroková sazba pro čerpání tohoto limitu a úroková sazba pro nepovolený debetní zůstatek byly v Dispozicích ke smlouvě. Ze smlouvy plynula žalovanému povinnost hradit právní předchůdkyni úroky z poskytnutého úvěru se sjednanou úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně. Žalovaný se ve smlouvě a v Dispozicích ke smlouvě zavázal, že jeho běžný účet bude vykazovat kreditní zůstatek, a to alespoň jedenkrát v průběhu každých 180-ti dnů čerpání , Anonymizováno, a že bude mít na běžném účtu minimální měsíční kreditní příjem ve výši odpovídající 50 % poskytnutého úvěrového limitu a že nepřekročí výši poskytnutého úvěrového limitu. Žalovaný se také zavázal, že se neocitne v prodlení se splněním jakéhokoliv svého závazku vzniklého ze smlouvy. Žalovaný však své smluvní závazky porušil tím, že překročil povolený úvěrový limit, čímž vznikl nepovolený debetní zůstatek na běžném účtu. Právní předchůdkyně z tohoto důvodu využila své právo vyplývající jí ze smlouvy a Všeobecných podmínek a celou dlužnou částku zesplatnila ke dni , datum, a vyzvala žalovaného k okamžité úhradě dlužné částky. Žalovaný na tuto dlužnou částku ničeho neuhradil. Dlužná jistina se tudíž dále úročila úrokem s úrokovou sazbou pro nepovolený debetní zůstatek na běžném účtu ve výši 29 % ročně. Pohledávka za žalovaným byla postoupena od právní předchůdkyně na žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , a to s účinností ke dni , datum, . Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem zaslaným mu doporučeně dne , datum, . Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby žalovaný na dlužnou částku ničeho neuhradil. Žalobkyně tedy po žalovaném požadovala zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši , částka, a kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši , částka, . Dále žalobkyně požadovala také zaplacení úroků z úvěru ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny úvěru ve výši , částka, od , datum, do zaplacení a úroků z prodlení ve výši 11,75 % ročně z dlužných poplatků ve výši , částka, od , datum, do zaplacení. Ke kapitalizovanému úroku ve výši , částka, žalobkyně uvedla, že se jedná o úrok ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny ve výši , částka, od , datum, (tj. ode dne následujícího po zesplatnění) do , datum, (tj. do platby žalovaného), dále o úrok ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny ve výši , částka, od , datum, (tj. ode dne následujícího po platbě) do , datum, (tj. do dne odeslání předžalobní výzvy ze dne , datum, ). Ke kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši , částka, žalobkyně uvedla, že se jedná o úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z dlužných poplatků ve výši , částka, od , datum, do , datum, (tj. do dne vyhotovení předžalobní výzvy ze dne , datum, ).2. Podáním ze dne , datum, doplnila žalobkyně žalobu o následující tvrzení o skutkovém stavu věci. Žalobkyně uvedla, že její právní předchůdkyně vycházela při posouzení úvěruschopnosti žalovaného z údajů poskytnutých žalovaným v žádosti o povolení debetního zůstatku , Anonymizováno, ze dne , datum, , kdy žalovaný žádal právní předchůdkyni o úvěrový rámec k běžnému účtu ve výši , částka, . Právní předchůdkyně při ověření úvěruschopnosti žalovaného kontrolovala jeho aktuální dluhy interní i externí, negativní záznamy, neplatné doklady, informace z externích úvěrových registrů (BRKI/NRKI/SOLUS, insolvenční rejstřík atd.). V případě klienta v zaměstnaneckém poměru vychází právní předchůdkyně z příjmu, který klient deklaruje v žádosti o úvěr. V tomto případě žalovaný v žádosti uvedl svůj čistý měsíční příjem ve výši , částka, . Dále žalovaný v žádosti uvedl, že je ode dne , datum, zaměstnán na dobu neurčitou u společnosti , IČO, úvěruschopnosti žalovaného právní předchůdkyně porovnávala jeho příjem a výdaje odhadnuté na základě historických dat z ČSÚ. Výpočtem právní předchůdkyně získala částku disponibilních zdrojů žalovaného. Z interních a externích zdrojů právní předchůdkyně zjistila, že žalovaný neměl v době podání žádosti o úvěr žádné další závazky. Celkový podíl na nákladech na bydlení byl 27,03 %. Na základě zjištěné dostatečné disponibilní částky bylo žádosti o úvěr vyhověno a žalovanému tak byl poskytnut předmětný úvěr.3. Dále žalobkyně tímto podáním vzala žalobu (s ohledem na změnu zákonné úpravy spotřebitelských úvěrů) zpět co do smluvního úroku ve výši 17,25 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a co do kapitalizovaného úroku ve výši , částka, .4. S ohledem na toto částečné zpětvzetí žaloby soud v rozsahu zpětvzetí řízení v souladu s ust. § 96 odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) zastavil, a to usnesením č.j. , spisová značka, ze dne , datum, ve spojení s opravným usnesení na č.l. 33 z , datum, .5. Jelikož je žalovaný státním příslušníkem Slovenska, jedná se o tzv. věc s cizím prvkem. Nařízení Evropského parlamentu a rady (EU) č. 1215/2012 ze dne , datum, , o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (přepracované znění), které platí ve vztazích mezi členskými státy EU s výjimkou Dánska, reguluje jednak stanovení mezinárodní pravomoci soudů členských států EU, a zadruhé uznání a výkon rozhodnutí soudů jednoho členského státu v jiném členském státě. Dle článku 1 uvedeného nařízení je dána věcná příslušnost na věci občanské a obchodní (bez ohledu na druh soudu). Pro určení personální působnosti nařízení je rozhodující domicil žalovaného, který musí být pro účely nařízení lokalizován na území některého z členských států ES. Podle článku 4 bod 1. nestanoví-li toto nařízení jinak, mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu. S ohledem na uvedené, kdy žalovaný je občanem Slovenska a má trvalý pobyt v obvodu Okresního soudu v , Anonymizováno, , dospěl soud k závěru, že je dána, jak jeho pravomoc ve věci rozhodovat, tak i místní příslušnost. Pravomoc zdejšího soudu je tak dána a rozhodným právem je právo české (srov. zákon č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, ve znění pozdějších předpisů).6. Žalobkyně s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasila. Žalovaný se k výzvě soudu rozhodnout ve věci bez nařízení jednání nevyjádřil, a proto soud postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen o. s. ř., a ve věci rozhodl bez nařízení jednání, když vycházel z obsahu spisu a předložených listinných důkazů. Žalovanému byla tato výzva spolu se žalobou doručena náhradním způsobem (§ 49 odst. 4 o. s. ř.). K věci samé se nevyjádřil.7. Z předložených listinných důkazů má soud za zjištěné následující skutečnosti o skutkovém stavu věci.8. Z žádosti o povolení debetního zůstatku , Anonymizováno, bylo zjištěno, že žalovaný v žádosti uvedl, že bydlí v pronajatém domě/bytě, je svobodný, bez vyživovací povinnosti, že je zaměstnán na dobu neurčitou u společnosti , Anonymizováno, , IČO: , IČO, , na pracovní pozici dělník/řemeslník, že jeho průměrný čistý měsíční příjem za tři měsíce činí , částka, , a že celkový čistý měsíční příjem domácnosti činí , částka, .9. Z vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti bylo zjištěno, že právní předchůdkyně při ověřování úvěruschopnosti žalovaného jako klienty k vedeným běžným účtem vycházela z údajů poskytnutých žalovaným v žádosti o , Anonymizováno, Standard ze dne , datum, , které ověřila provedením kontroly veškerých dostupných informací v interních a externích databázích, zejména BRKI a NRKI, insolvenční rejstřík, databáze MVČR atd. Výpočet disponibilní částky byl proveden tak, že od příjmů byly odečteny splátkové výdaje, nesplátkové výdaje, náklady na vyživované osoby a ostatní deklarované výdaje. Při výpočtu disponibilní částky bylo počítáno s částkou životního minima žalovaného, částkou normativních nákladů na bydlení a výší měsíčních splátek dosavadních závazků. Na základě zjištěné disponibilní částky bylo žádosti o úvěr vyhověno a byl poskytnut předmětný úvěr. Dále bylo zjištěno, že deklarov