32 C 146/2023-61 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobce se svým návrhem domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku , částka, s příslušenstvím spočívajícím v úroku z prodlení a zákonném úroku z prodlení. Žalobu odůvodnil tak, že mezi právním předchůdcem žalobce – společností , právnická osoba, . a žalovaným byla dne , datum, uzavřena Smlouva o úvěru č. , hodnota, . Na základě této smlouvy byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši , částka, , a to v hotovosti, jejichž převzetí žalovaný potvrdil podpisem smlouvy. Uvedené finanční prostředky se žalovaný zavázal vrátit spolu se sjednaným úrokem ve výši , částka, , paušální cenou za plnění a za služby související s poskytnutím úvěru ve výši , částka, a úhradou z administrativní činnost ve výši , částka, a úhradou za umožnění platit splátky v hotovosti v místě svého bydliště ve výši , částka, v pravidelných 14měsíčních splátkách po , částka, , přičemž poslední splátka byla stanovena na , datum, . Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, poslední splátka ze strany žalovaného byla uhrazena dne , datum, a to ve výši , částka, . Jelikož žalovaný své platební povinnosti řádně a včas neplnil, žalobce nárokuje celkem částku ve výši , částka, , která se skládá z dlužné jistiny ve výši , částka, , dlužného úroku za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši , částka, , poplatku za administrativní činnost ve výši , částka, , úhrady za poskytnutí úvěru ve výši , částka, , poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši , částka, , smluvní pokuty ve výši , částka, . K postoupení pohledávky za žalovaným na žalobce pak došlo na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, .2. Soud vydal ve věci platební rozkaz, který se žalovanému nepodařilo doručit a ani následně se nepodařilo zjistit jeho současné bydliště, na které by mu bylo možné zasílat soudní zásilky. Soud proto postupoval v souladu s ust. §29 odst. 2,3 o.s.ř. a žalovanému ustanovil pro toto řízení shora uvedeného opatrovníka.3. K posouzení schopnosti žalovaného spotřebitelský úvěr splácet žalobce dále doplnil, že vycházel z pracovní smlouvy a výpisů z účtu žalovaného prokazujících pravidelný příjem žalovaného v podobě mzdy o průměrné výši , částka, měsíčně, zjištěných výdajů na bydlení ze smlouvy o zajištění ubytování a žalovaným uvedených osobních výdajů v celkové výši , částka, . Použitelný příjem žalovaného tak činil cca , částka, .4. Z žádosti o úvěr bylo zjištěno, že žalovaný požádal dne , datum, společnost , právnická osoba, . o úvěr ve výši , částka, s měsíční splatností sjednaných splátek. V žádosti uvedl, že žije v nájmu, je zaměstnán u , právnická osoba, , jeho čistý měsíční příjem je , částka, a odhadované měsíční výdaje celkem činí , částka, .5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, bylo zjištěno, že na základě této smlouvy uzavřené mezi společností , právnická osoba, . a žalovaným se společnost zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, oproti závazku žalovaného vrátit poskytnutou částku ve výši , částka, spolu s úrokem ve výši , částka, , úhradou za poskytnutí úvěru ve výši , částka, a úhradou za administrativní činnost , částka, , celkem tedy , částka, , a to v 14 měsíčních splátkách po , částka, splatných nejpozději do , datum, .6. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, byla pohledávka za žalovaným postoupena žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dopisem.7. Po právní stránce soud posuzoval věc podle ustanovení smlouvy o úvěru podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“) dle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Dle ustanovení § , Anonymizováno, odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Dle ustanovení § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Dle § 1802 věty prvé o. z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Dle § 1803 o. z. se má za to, že se ujednaná výše úroků týká ročního období. Dle § 1804 o. z., není-li doba placení úroků ujednána, platí se úroky s jistinou a je-li listina splatná později než za rok, platí se úroky ročně pozadu. Dle § 1806 věty prvé o. z. úroky z úroků lze požadovat, bylo-li to ujednáno. Dle ustanovení § 1879 odst. 1 o. z. věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. Dle § 1880 o. z. s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva a povinnosti s ní spojená. Dle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli nebo se s ním jinak vyrovná. Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1969 o. z. může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení, vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.9. Na základě zjištěného skutkového stavu a předložených důkazů ze strany žalobce soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, neboť se žalobci podařilo předloženými listinnými důkazy prokázat tvrzení obsažená v žalobě. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl.Vzhledem k tomu, že žalovaný svoje závazky řádně neplnil, došlo k zesplatnění celé zbývající dlužné částky. Žalobce prokázal existenci pohledávek i jejich výši, včetně aktivní legitimace, a ani žalovaný ničeho takového nesporoval. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, neuvedl na svoji obranu ničeho, nesporoval tvrzení žalobce, pokud jde o zaplacení dlužných částek ani netvrdil jiný způsob zániku dluhu. Jelikož soud shledal pohledávku žalobkyně oprávněnou, stejně tak i pokud jde o úrok z úvěru, neboť byla sjednána úroková sazba, za kterou i jiné subjekty se zapsaným předmětem podnikání poskytování úvěrů v obchodním rejstříku poskytují klientům úvěry, vč. smluvní pokuty, zavázal žalovaného uhradit pohledávky žalobkyně s příslušenstvím specifikovaným ve výroku rozsudku.10. Protože se žalovaný svým jednáním dostal do prodlení s placením peněžitého závazku, má žalobkyně v souladu s § 1970 občanského zákoníku nárok i na úrok z prodlení. Protože žalobkyně požadovala výši úroků z prodlení v souladu s nař. vl. č. 351/2013 Sb., je její nárok i v této části po právu a soud žalobě i v tomto směru vyhověl. Uložil tedy žalovanému zaplatit žalobkyni úrok z prodlení, jak uvedeno ve výroku rozsudku.11. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že soud přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů za zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky , částka, za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky , částka, za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., dále za jeden úkon právní služby v hodnotě , částka, za účast při jednání dne , datum, a 1x paušální náhradu výdajů po , částka, a dále daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, .Při posouzení oprávněnosti náhrady nákladů řízení bylo rozhodnuto podle vyhlášky MS č. 177/1996 Sb. Soud aplikoval § 14b vyhlášky, neboť z obsahu návrhu je zřejmé, že jde po obsahové stránce o formulace, které žalobce opakovaně, ve skutkově a právně obdobných věcech do formuláře vpisuje a tarifní hodnota nepřevyšuje , částka, . Z úřední činnosti je soudu známo, že žalobce podávané návrhy v druhově totožných věcech, tj. vymáhání dluhů