92 C 71/2025-90 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně se žalobou ze dne , datum, domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, s úroky specifikovanými ve výroki II. tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, ., resp. dříve , Anonymizováno, , Anonymizováno, , a.s. (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela dne , datum, s žalovanou smlouvu půjčce ě. , Anonymizováno, , na základě které poskytla žalované finanční prostředky ve výši , částka, . Žalovaná měla zápůjčku splácet ve , Anonymizováno, měsíčních splátkách po , částka, , žalovaná se však dostala se splácením zápůjčky do prodlení, a proto právní předchůdkyně žalobkyně ke dni , datum, celou zápůjčku zesplatnila. Žalovaná celkem uhradila pouze částku , částka, . Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, pak došlo k postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, v řízení zůstala nečinná. Protože se k nařízenému jednání nedostavila, soud postupoval podle § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal v její nepřítomnosti.3. Z rámcové smlouvy o poskytování bankovních, platebních a investičních služeb ze dne , datum, bylo zjištěno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva, na základě které se právní předchůdkyně žalobkyně mimo jiné zavázala vést pro žalovanou běžný účet.4. Z návrhu na uzavření smlouvy o , Anonymizováno, bylo zjištěno, že žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně navrhla dne , datum, uzavření smlouvy, na základě které by se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované zápůjčku ve výši , částka, . Žalovaná by se pak zavázala zápůjčku společně s úrokem ve výši , Anonymizováno, , Anonymizováno, 90 % ročně splácet ve splátkách po , částka, měsíčně. Návrh byl evidován pod č. , hodnota, .5. Z akceptace návrhu na uzavření smlouvy bylo zjištěno, že smlouva, jejíž uzavření bylo žalovanou navrhnuto dne , datum, , byla uzavřena ještě téhož dne, tj. , datum, .6. Z výpisu z účtu č. , č. účtu, vedeného na jméno žalované bylo zjištěno, že půjčka ve výši , částka, byla žalované vyplacena dne , datum, . Dále byl zjištěn průběh splácení, kdy poslední splátka je evidovaná ke dni , datum, .7. Z produktových obchodních podmínek pro půjčky bylo zjištěno, že pro případ prodlení se splácením jakékoliv splátky jistiny, úroků či jiných plateb či příslušenství delším než 30 dní může banka celou půjčku zesplatnit.8. Ze sazebníku pro úvěrové produkty bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně pro případ odeslání písemné upomínky účtuje klientům poplatek ve výši , částka, .9. Z dopisu nadepsaného jako Prohlášení o okamžité splatnosti zajišťovaného závazku a výzva k uhrazení dluhu ze dne , datum, bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně půjčku č. , hodnota, zesplanitla, a to v důsledku prodlení žalované se splácením půjčky. Z poštovního podacího archu bylo zjištěno datum odeslání dopisu , datum, .10. Z transakční historie byl zjištěn průběh splácení půjčky, jak jej eviduje žalobkyně.11. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, včetně přílohy ve spojení s potvrzení o přijetí úplaty ze dne , datum, bylo zjištěno, že pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni. O postoupení pohledávky byla žalovaná vyrozuměna dopisem nadepsaným jako Vyrozumění o postoupení pohledávky ze dne , datum, .12. Z předžalobní výzvy bylo zjištěno, že žalovaná byla před podáním žaloby o dlužnou částku upomínána. Z podacího lístku bylo zjištěno datum odeslání výzvy , datum, .13. Ze všeobecných obchodních podmínek a ze sazebníku pro účty nebyly zjištěny žádné rozhodné skutečnosti.14. Právní předchůdkyně žalobkyně tedy uzavřela se žalovanou smlouvu, na základě které žalované poskytla peněžní prostředky ve výši , částka, , žalovaná však dosud vrátila pouze částku , částka, .15. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.16. Žalobkyně je věřitelem pohledávky uplatněné v tomto řízení na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , uzavřené dle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“).17. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o zápůjčce dle § 2390 a násl. o.z., zároveň na právní vztah účastníků dopadá úprava zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „z.s.ú.“), neboť žalovaná při uzavírá smlouvy měla postavení spotřebitele.18. Podle § 86 odst. 1 z.s.ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.19. Podle § 75 z.s.ú. je poskytovatel úvěru povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.20. Na základě výše uvedeného zákonného ustanovení žalobkyni tíží důkazní břemeno v tom smyslu, že důkladně posoudila úvěruschopnost žalované (resp. její právní předchůdkyně). Žalobkyně však ani přes výzvu dle § 118a odst. 3 o.s.ř. soudu nepředložila důkazy prokazující, že by její právní předchůdkyně před právním jednáním směřujícím k uzavření smlouvy se žalovanou řádně posoudila úvěruschopnost žalované. Právní předchůdkyně žádným způsobem nezjišťovala ani příjmy, ani výdaje žalované, neměla tak vůbec žádné informace o majetkové situaci žalované. Bylo přitom opakovaně judikováno, že věřitel musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení, tedy věřitel musí aktivně zjišťovat a prověřovat úvěruschopnost dlužníka, nikoli se spokojit pouze s ničím nedoloženými prohlášeními (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu České republiky ze dne , datum, č.j. , spisová značka, ). V opačném případě věřitel nejedná s odbornou péčí, neboť předpokladem odborné péče je ověření údajů, které dlužník věřiteli poskytl (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, , rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, ). Nad to žalovaná i s takto nízkým příjmem již jeden úvěr splácela, což rovněž nesvědčí o vysoké bonitě žalované.21. Podle § 87 odst. 1 z.s.ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Uvedené ustanovení ve znění účinném do , datum, obsahovalo další větu, kterou bylo stanoveno, že spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Čistě jazykový výklad směřoval k tomu, že jde o neplatnost relativní, kterou musí dlužník namítnout, k čemuž mu byla stanovena tříletá promlčecí lhůta. Ustanovení o tom, že k neplatnosti soud přihlédne i bez návrhu, tedy že poskytnutí spotřebitelského úvěru v rozporu s § 86 odst. 1 z.s.ú. je stíháno absolutní neplatností, bylo do z.s.ú. vloženo až na základě novely zákona č. 96/2022 Sb., kterou byly implementovány předpisy EU. Absolutní neplatnost smluv uzavřených za účinnosti z.s.ú. před , datum, však je dovozována judikaturně, zejména jde o rozsudek Soudního dvora Evropské unie sp. zn. C-679/18 ze dne , datum, , kterým bylo judikováno, že soudy mají z úřední povinnosti zkoumat, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 směrnice č. 2008/48/ES, tedy povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a následně z toho vyvodit důsledky vyplývající z vnitrostátního práva. Závěry Soudního dvora se již promítají do rozhodovací praxe českých soudů, konkrétně jde například o rozhodnutí Krajského soudu v Praze ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, nebo rozhodnutí stejného soudu ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, . Ostatně na posuzovaný případ lze vztáhnout i závěry Ústavního soudu v nálezu sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne , datum, , tedy že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práva a svobod.22. V posuzované případě se žalobkyně resp. její právní předchůdkyně při posuzování úvěruschopnosti žalované vůbec nezabývala tím, jaké má žalovaná příjmy, z čeho plynou a v jaké jsou výše, ani tím, jaké má výdaje, alespoň výdaje na bydlení nebo na jiné závazky. Požadavek na to, aby si žalobkyně resp. její právní předchůdkyně vyžádala například doklady o vyplacené mzdě nebo nájemní smlouvu či inkaso (SIPO), ze kterých by bylo možné prověřit alespoň výdaje na bydlení, přitom není nijak přemrštěný.