22 C 25/2026-17 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobce se domáhal vydání soudního rozhodnutí, kterým soud uložil žalovanému zaplatit mu částku 74 245,25 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi žalovaným a předchůdcem žalobce , právnická osoba, . došlo dne , datum, k uzavření smlouvy o úvěru na základě které, byl žalovanému poskytnut úvěr 100 000 Kč. Žalovaný se zavázal hradit poskytnutý úvěr měsíčními splátkami ve výši dle smlouvy spolu s úrokem ve výši 14,03 % p.a. a dále poplatky ve výši dle Smlouvy a Sazebníku. Smluvní strany si dále přímo ve Smlouvě sjednaly, že Banka je oprávněna připisovat vyúčtované úroky z úvěru k jistině úvěru vždy k poslednímu dni každého kalendářního měsíce, při doplacení úvěru a při uplatnění práva na okamžité splacení úvěru. Vzhledem k tomu, že úvěr nebyl řádně splácen, banka úvěr zesplatnila ke dni 21.10.2012. Pohledávka za žalovaným vyplývající z výše uvedené smlouvy o úvěru byla ze strany banky postoupena žalobci na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 4.10.2024. Žalovaná částka představuje dlužnou jistinu 74 049,25 Kč (včetně připsaných úroků z úvěru ve výši 6 645,60 Kč), poplatky 196 Kč. Dále žalobce požaduje kapitalizovaný úrok z prodlení do 01.07.2013 ve výši 3 621,64 Kč, úrok z úvěru ve výši 14,03 % ročně z připsaných neuhrazených úroků z úvěru ve výši 6 645,60 Kč od 10.10.2024 do zaplacení, úrok z úvěru ve výši 14,03 % ročně z neuhrazeného zůstatku úvěru ve výši 67 403,65 Kč od 10.10.2024 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 7,50 % ročně. Po nabytí pohledávky žalobce vyzval žalovaného dopisem odeslaným dne 29.7.2025 k tomu, aby svůj závazek uhradil. Žalovaný ode dne postoupení pohledávky na žalobce, až do dne podání žaloby neuhradil na svůj dluh ničeho.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k jednání konanému dne , datum, se, ač řádně a včas předvolán, nedostavil. Protože zástupce žalobce se z přítomnosti u jednání omluvil a souhlasil s jednáním bez jeho přítomnosti a žalovaný o odročení jednání nepožádal, soud věc projednal a rozhodl na základě obsahu spisu a provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o.s.ř.) bez přítomnosti stran sporu.3. Soud z předložených listinných důkazů zjistil následující skutkový stav věci. Mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce, společností , právnická osoba, ., byla dne , datum, uzavřena smlouva o úvěru. Nedílnou součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky a Sazebník. Podle této smlouvy poskytl předchůdce žalobce žalovanému úvěr ve výši 100 000 Kč, a to převodem na bankovní účet č. , č. účtu, . Úvěr, včetně úroku 14,03 % ročně, který byl připisovaný k jistině úvěru, měl být splácen a splacen celkem , hodnota, pravidelnými měsíčními splátkami po 1 883 Kč (poslední splátka ve výši 1 820 Kč), které byly splatné každého 23. dne v měsíci, počínaje , datum, . Z Poslední výzva k úhradě dlužné částky před zesplatněním úvěru bylo zjištěno, že žalovaný byl upozorněn na dlužnou splátku ke dni 22.9.2012, tedy přestal hradit splátky řádně a včas. Žalovaný byl současně vyzván k úhradě dlužné splátky do 21.10.2012, a pokud tak neučiní, celý zůstatek úvěru se stane splatným spolu s příslušenstvím. Žalovaný na výzvu adekvátně nereagoval, došlo proto k zesplatnění úvěru ke dni 21.10.2012. Pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 4.10.2024, jejíž součástí byla Příloha č. , hodnota, - seznam pohledávek, postoupena na žalobce, přičemž změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena dopisem ze dne 23.10.2024. Ke dni postoupení se celkový dluh skládal z jistiny 67 403,65 Kč (neuhrazený zůstatek úvěru), poplatků 196 Kč, smluvního úroku 6 645,60 Kč. Dopisem ze dne 29.7.2025 označeném jako „Výzva k plnění“ byl žalovaný žalobcem dodatečně vyzván k úhradě dluhu. Dle podacího lístku , právnická osoba, byla Výzva odeslána dne 29.7.2025.4. Dle ust. § 497 zák. č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.5. Dle ust. § 502 odst. 1 věta prvá obchodního zákoníku je dlužník od doby poskytnutí peněžních prostředků povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona.6. Dle ust. § 503 odst. 1 věta prvá obchodního zákoníku závazek platit úrok je splatný spolu se závazkem vrátit použité peněžní prostředky.7. Dle § 273 odst. 1 obchodního zákoníku část obsahu smlouvy lze určit také odkazem na všeobecné obchodní podmínky vypracované odbornými nebo zájmovými organizacemi nebo odkazem na jiné obchodní podmínky, jež jsou stranám uzavírajícím smlouvu známé nebo k návrhu přiložené.8. Dle ust. § 369 odst. 1 obchodního zákoníku je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroku z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského.9. Dle ust. § 517 odst. 2 občanského zákoníku jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.10. Dle ust. § 524 odst. 1 občanského zákoníku věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. Dle odst. 2 téhož ustanovení s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená. Podle § 526 odst. 1 obč. zák. postoupení pohledávky je povinen postupitel bez zbytečného odkladu oznámit dlužníkovi. Dokud postoupení pohledávky není oznámeno dlužníkovi nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníkovi neprokáže, zprostí se dlužník závazku plněním postupiteli.11. V daném případě při hodnocení žaloby po stránce skutkové i právní, na základě provedeného dokazování, dospěl soud k závěru, že žaloba je v plném rozsahu důvodná. Závazkový vztah mezi účastníky vzniklý na základě smlouvy o úvěru je nutno posuzovat dle příslušných ustanovení obchodního zákoníku upravujících práva a povinnosti stran smlouvy o úvěru bez ohledu na povahu účastníků této smlouvy, tedy zda se jedná či nejedná o podnikatele a vztah vzniklý při jejich podnikatelské činnosti, jak je dáno v ust. § 261 odst. 3 obchodního zákoníku. Aktuálně je tato problematika sice upravena v zákoně č. 89/2012 Sb., tzv. nový občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Právní vztah účastníků však vznikl v době právní úpravy účinné do 31. 12. 2013. Dle § 3028 odst. 3 o. z. se pak právní poměry vzniklé přede dnem účinnosti o. z. včetně všech práv a povinností z nich vzniklých řídí dosavadními právními předpisy. Tedy zákonem č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění rozhodném k okamžiku uzavření předmětné smlouvy. V souladu s ustanovením § 273 odst. 1 obchodního zákoníku určili její účastníci část obsahu smlouvy odkazem na obchodní podmínky, které byly nedílnou součástí této smlouvy. Aktivní legitimace žalobce k vymáhání dlužné částky soudní cestou byla prokázána, když byla pohledávka za žalovanou předchůdcem žalobce postoupena na žalobce. Na základě smlouvy o poskytnutí úvěru poskytl předchůdce žalobce žalovanému úvěr ve výši 100 000 Kč. Žalovaný se na druhé straně zavázal vyčerpané prostředky žalobci vrátit a zaplatit úrok v pravidelných měsíčních splátkách. Vzhledem k tomu, že svoje závazky řádně neplnil, došlo v tomto případě k zesplatnění a vyčíslení celé dlužné částky. Protože žalobce prokázal existenci pohledávky i její výši včetně příslušenství, uložil soud žalovanému, který proti výši dlužné částky ničeho nenamítal, zaplatit žalobci částku 74 245,25 Kč spolu s úrokem 14,03 % ročně z částky 67 403,65 Kč od 10.10.2024 a úrokem ve výši 14,03 % ročně z částky 6 645,60 Kč od 10.10.2024 do zaplacení.12. Protože se žalovaný svým jednáním dostal do prodlení s placením peněžitého závazku, má žalobce nárok i na úrok z prodlení. Protože žalobce požaduje výši úroků z prodlení v souladu s § 517 odst. 2 občanského zákoníku ve spojení s nař. vl. č. 351/2013 Sb. v platném znění, je jeho nárok i v této části po právu a soud žalobě i v tomto směru vyhověl. Uložil tedy žalovanému zaplatit žalobci kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 3 621,64 Kč a dále úrok z prodlení ve výši 7,50 % ročně z částky 74 245,25 Kč od 10.10.2024 do zaplacení.13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 19 486,50 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 970 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 74 245,25 Kč sestávající z částky 4 100 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a.t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 13 650 Kč ve výši 2 866,50 Kč.14.