24 C 92/2025-31 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně podala u soudu dne 22. 5. 2025 žalobu (ve formě návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) o zaplacení zákonného příspěvku do garančního fondu za období 62 dnů od 21. 2. 2024 do 22. 4. 2024, kdy žalovaný jakožto vlastník a provozovatel vozidla registrační značky , SPZ, , VIN , VIN kód, , neměl sjednáno povinné pojištění odpovědnosti z provozu tohoto vozidla. K tomu nárokovala zaplacení 300 Kč za mimosoudní uplatnění práva na příspěvek výzvou ze dne 13. 6. 2024. Stanovená lhůta pro zaplacení příspěvku uplynula dne 27. 8. 2024 a ode dne následujícího žalobkyně nárokovala i zákonný úrok z prodlení z dlužného příspěvku.2. Dále nárokovala zaplacení zákonného příspěvku do garančního fondu za další období 91 dnů od 23. 4. 2024 do 22. 7. 2024, kdy žalovaný jakožto provozovatel téhož vozidla neměl sjednáno povinné pojištění odpovědnosti z provozu tohoto vozidla. K tomu nárokovala zaplacení 300 Kč za mimosoudní uplatnění práva na příspěvek výzvou ze dne 12. 9. 2024. Stanovená lhůta pro zaplacení příspěvku uplynula dne 26. 11. 2024 a ode dne následujícího žalobkyně nárokovala i zákonný úrok z prodlení z dlužného příspěvku.3. Dále nárokovala zaplacení zákonného příspěvku do garančního fondu za další období 106 dnů od 23. 7. 2024 do 5. 11. 2024, kdy žalovaný jakožto provozovatel téhož vozidla neměl sjednáno povinné pojištění odpovědnosti z provozu tohoto vozidla. K tomu nárokovala zaplacení 300 Kč za mimosoudní uplatnění práva na příspěvek výzvou ze dne 12. 12. 2024. Stanovená lhůta pro zaplacení příspěvku uplynula dne 25. 2. 2025 a ode dne následujícího žalobkyně nárokovala i zákonný úrok z prodlení z dlužného příspěvku.4. Žalobou podanou u soudu dne 21. 7. 2025 (ve formě návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) pak žalobkyně nárokovala zaplacení zákonného příspěvku do garančního fondu za další období 106 dnů od 6. 11. 2024 do 19. 2. 2025, kdy žalovaný jakožto provozovatel téhož vozidla neměl sjednáno povinné pojištění odpovědnosti z provozu tohoto vozidla. K tomu nárokovala zaplacení 300 Kč za mimosoudní uplatnění práva na příspěvek výzvou ze dne 13. 3. 2025. Stanovená lhůta pro zaplacení příspěvku uplynula dne 27. 5. 2025 a ode dne následujícího žalobkyně nárokovala i zákonný úrok z prodlení z dlužného příspěvku. Tato věc byla původně vedena pod sp. zn. , spisová značka, , přičemž usnesením č. j. , spisová značka, ze dne 25. 11. 2025 byly věci vedené pod sp. zn. , spisová značka, a , spisová značka, spojeny ke společnému řízení s tím, že budou projednány pod sp. zn. , spisová značka, .5. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, jeho stanovisko k žalobou uplatněným nárokům nebylo zjištěno.6. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), na základě předložených listinných důkazů, když žalobkyně s tímto postupem souhlasila a žalovaný k výzvě soudu nevyjádřil svůj nesouhlas; žalovanému byla výzva soudu spolu se žalobami doručena na adrese trvalého pobytu uvedené v záhlaví rozsudku s tím, že písemnosti se tzv. fikcí považují za doručené dnem 15. 12. 2025 (§ 49 odst. 4 o. s. ř.).7. Z informace z registru silničních vozidel vyplývá, že ve všech žalovaných obdobích byl žalovaný zapsán v registru vozidel jakožto provozovatel předmětného vozidla, přičemž jde o osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru vozidla 1 560 cm3. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě příspěvku do garančního fondu za jednotlivá období výzvami ze dne 13. 6. 2024, 12. 9. 2024, 12. 12. 2024 a 13. 3. 2025, výzvy vždy zaslala žalovanému na adresu , adresa, , která je současně adresou jeho trvalého pobytu, podle sdělení pošty zásilky byla žalovanému doručeny dne 14. 6. 2024, 17. 9. 2024, 16. 12. 2024 a 14. 3. 2025. Ve výzvě byl žalovaný ve všech případech vyzván k úhradě ve lhůtě 60 dnů od jejího doručení, výzva obsahovala vysvětlení, za co je povinen uhradit příspěvek a jak byl příspěvek vyčíslen, vyčíslen byl rovněž náklad na mimosoudní uplatnění příspěvku a žalovaný byl poučen o zákonné úpravě a o možnosti doložit, že povinnost k úhradě příspěvku nemá.8. V řízení nevyšlo najevo, že žalovaný, jakožto provozovatel předmětného vozidla zapsaný v registru silničních vozidel, by měl podle § 6 odst. 1 zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen „zákon“), v žalovaných obdobích uzavřené pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalovaný na svoji obranu ani netvrdil a neprokazoval, že nebyl osobou povinnou k zaplacení příspěvku. Žalobkyně tak má vůči žalovanému nárok na zaplacení příspěvku do garančního fondu podle § 45 odst. 2 zákona, a to vždy za žalovaný počet dnů podle § 45 odst. 3 zákona. Za každý den náleží sazba 47 Kč podle § 5 odst. 1 písm. g) vyhlášky č. 69/2024 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2025 (dále jen „vyhláška“), tj. celkem jde o částky ve výši 2 914 Kč za 62 dnů, ve výši 4 277 Kč za dalších 91 dnů, ve výši 4 982 Kč za dalších 106 dnů a částku v téže výši za dalších 106 dnů, které byly žalobkyni přiznány. Žalobkyni rovněž náleží ve všech jednotlivých případech dalších 300 Kč podle § 45 odst. 2 zákona ve spojení s § 6 vyhlášky za výzvu k úhradě příspěvku. Žalovaný byl k zaplacení příspěvku vyzván vždy ve lhůtě podle § 47 zákona, podle něhož by povinnost hradit příspěvek a náklady spojené s jeho mimosoudním uplatněním zanikla, jestliže by provozovatel vozidla nebyl písemně vyzván k zaplacení příspěvku do 1 roku od vzniku povinnosti zaplatit příspěvek, jde-li o osobu zapsanou jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. Do 31. 3. 2024 byla obdobná úprava příspěvku do garančního fondu a nákladů na jeho mimosoudní uplatnění zakotvena v § 4 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve spojení s vyhláškou č. 205/1999 Sb.9. Jednotlivé výzvy k úhradě příspěvku, které obsahovaly všechny zákonné náležitosti podle § 46 odst. 2 zákona, byly žalovanému doručeny dne 14. 6. 2024, 17. 9. 2024, 16. 12. 2024 a 14. 3. 2025 a bylo tak jeho povinností uhradit příspěvek ve stanovené lhůtě 60 dnů od jejich doručení, tj. nejpozději do 13. 8. 2024, 18. 11. 2024, 14. 2. 2025 a 14. 5. 2025. Vždy ode dne následujícího je žalovaný s plněním v prodlení a žalobkyni tak spolu s dlužným příspěvkem náleží podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, i úrok z prodlení, který nárokovala ve správné výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. vždy od data pozdějšího.10. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 ve spojení s § 142a odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně měla ve věci plný úspěch a přísluší jí tak náhrada nákladů řízení potřebných k účelnému uplatňování práva proti žalovanému; tzv. předžalobní výzva k plnění byla žalovanému zaslána dne 27. 3. 2025 a 26. 6. 2025. Náklady žalobkyně činí celkem 4 467 Kč a tvoří je 800 Kč + 400 Kč soudní poplatky, 1 200 Kč + 900 Kč odměna advokátky za zastupování žalobkyně za tři úkony právní služby à 400 Kč (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, podání žaloby ve sp. zn. , spisová značka, ) a za tři úkony právní služby à 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, podání žaloby ve sp. zn. , spisová značka, ) podle § 14b odst. 1 bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) (dále jen „a. t.“), neboť se jedná o tzv. formulářovou žalobu, 600 Kč paušální náhrada hotových výdajů advokátky za uvedených šest úkonů právní služby à 100 Kč podle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. a 567 Kč náhrada za daň z přidané hodnoty z odměny a paušálních náhrad (21 % z 2 700 Kč) podle § 137 odst. 3 o. s. ř., jejímž je právní zástupkyně žalobkyně plátcem.11. Lhůta k plnění rozsudkem uložených povinností byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř. část věty před středníkem. Údaj o místu plnění náhrady nákladů řízení k rukám advokátky vychází z § 149 odst. 1 o. s. ř.