92 C 14/2026-43 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně se žalobou ze dne , datum, domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, s úrokem z prodlení ve výši , Anonymizováno, ,, Anonymizováno, % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši , částka, .2. Žalobu odůvodnila tím, že dne , datum, uzavřela se žalovanou smlouvu o zápůjčce, na základě které se žalované zavázala poskytnout finanční prostředky ve výši , částka, . Žalovaná se zavázala zápůjčku společně s poplatkem ve výši , částka, zaplatit ve 3 splátkách s datem poslední splátky , datum, , avšak uhradila pouze částku , částka, . Vedle vyplacené jistiny se žalobkyně domáhala zaplacení též poplatku ve výši , částka, , smluvní pokuty ve výši , částka, a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši , částka, .3. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, v řízení zůstala nečinná., právnická osoba, nařízenému jednání se účastníci nedostavili, žalobkyně svou neúčast omluvila, žalovaná nikoli. Soud proto postupoval podle § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal a rozhodl bez přítomnosti účastníků.5. Ze smlouvy o zápůjčce bylo zjištěno, že mezi účastníky byla dne , datum, uzavřena smlouva, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované zápůjčku ve výši , částka, za poplatek ve výši , částka, . Zápůjčka byla splatná ve , Anonymizováno, , Anonymizováno, měsíčních splátkách po , částka, .6. Z výpisu z účtu č. , č. účtu, bylo zjištěno, že dne , datum, byla z tohoto účtu odepsána platba ve výši , částka, na účet , č. účtu, . Z vyjádření banky bylo zjištěno, že tento účet je veden na jméno žalované.7. Z upomínek ze dne , datum, , , datum, a , datum, bylo zjištěno, že žalovaná byla o úhradu dlužných splátek upomínán. Z oznámení o zesplatnění ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobkyně celou zápůjčku k tomuto dni zesplatnila.8. Ze všeobecných obchodních podmínek nebyly zjištěny žádné rozhodné skutečnosti.9. Z předžalobní výzvy ve spojení s podacím lístkem bylo zjištěno, že žalovaná byla před podáním žaloby o žalovanou částku upomínána.10. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.11. Mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o zápůjčce dle § 2390 a násl. o. z., zároveň na právní vztah účastníků dopadá úprava zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od , datum, (dále jen „z. s. ú.“), neboť žalovaná při uzavírá smlouvy měla postavení spotřebitele.12. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.13. Podle § 75 z. s. ú. je poskytovatel úvěru povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.14. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.15. Na základě výše uvedeného zákonného ustanovení žalobkyni tíží břemeno tvrzení a důkazní břemeno v tom smyslu, že při uzavírání smlouvy důkladně posoudila úvěruschopnost žalované. Žalobkyně v žalobě žádné tvrzení ohledně zkoumání úvěruschopnosti neuvedla a žádný důkaz neoznačila. Protože se žalobkyně k nařízenému jednání nedostavila, nemohl jí soud poskytnout poučení ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. včetně poučení o následcích nedoplnění žaloby či neoznačení důkazů. Žalobkyně tak ohledně řádného zkoumání úvěruschopnosti žalované neunesla břemeno tvrzení a důkazní břemeno, a soudu proto nebylo než hodnotit uzavřenou smlouvu o zápůjčce jako neplatnou ve smyslu § 87 odst. 1 z. s. ú.16. Soud tak uzavírá, že žalobkyně neposuzovala poměry žalované tak, jak vyžadují zmíněná ustanovení z. s. ú., a proto hodnotí uzavřenou smlouvou o zápůjčce jako neplatnou ve smyslu § 87 odst. 1 z. s. ú.17. Podle § 87 odst. 1 věty třetí spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle § 87 odst. 2 z.s.ú. je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům Věřitel tak má právo na vrácení toliko nesplacené jistiny úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, a to v nové době splatnost, která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka. Nárok na případné zákonné úroky z prodlení dle § 1970 o.z. mu vznikne teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny v době podle § 87 odst. 1 z.s.ú. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, ). Ke stanovení doby splatnosti ohledně nesplacené části jistiny nedošlo ani dohodou účastníků, ani rozhodnutím soudu, neboť žádný z účastníků tyto skutečnosti netvrdil. Pakliže ke stanovení doby, kdy má být jistina doplacena, zatím nedošlo, nemůže být žalovaná v prodlení a žalobkyni proto doposud nenáleží ani zákonné úroky z prodlení.18. V řízení bylo prokázáno vyplacení částky 15 000 K a vrácení částky , částka, . Co do rozdílu těchto částek proto bylo žalobě vyhověno a ve zbylém rozsahu byla žaloba s odkazem na výše uvedené důvody zamítnuta.19. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 87 odst. 1, 2 z. s. ú., když s ohledem na pasivitu žalovaného nebylo zjištěno, jaká lhůta by byla přiměřená možnostem žalovaného, a proto soud určil takovou lhůtu, která odpovídá obecné lhůtě k plnění dle § 160 odst. 1 o. s. ř.20. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř., když žalovaná měla ve věci větší úspěch (soud pro účely rozhodnutí o nákladech řízení kapitalizoval žalované příslušenství ke dni vyhlášení rozsudku), a měla by proto právo na náhradu nákladů řízení v poměru svého úspěchu. Protože jí však žádné náklady nevznikly, soud rozhodl tak, že žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení nepřiznal.