92 C 183/2025-119 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně se žalobou ze dne , datum, domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, . (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela se žalovanou dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které žalované poskytla úvěr ve výši , částka, za úrok ve výši , částka, a poplatek ve všýi , částka, . Dále právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovanou téhož dne smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které žalované poskytla úvěr ve výši , částka, za úrok ve výši , částka, a poplatek ve výši , částka, . Žalovaná se zavázala úvěry společně s úrokem a poplatkem uhradit do 30 dní, což však neučinila, neboť neuhradila ničeho. Smlouvou o postoupení pohledávek byly pohledávky za žalovanou postoupeny nejprve na společnost , právnická osoba, a následně na žalobkyni.2. Žalobkyně následně vzala žalobu co do celého příslušenství zpět, a proto soud řízení v rozsahu zpětvzetí zastavil. Nadále se tak žalobkyně po žalované domáhala pouze částky , částka, , představující vyplacené a nevrácené prostředky.3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, v řízení zůstala nečinná.4. Protože věc bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud vyzval účastníky, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání (§ 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“) a stanovil jim lhůtu k vyjádření. Současně soud k výzvě připojil doložku, že nevyjádří-li se účastník v určené lhůtě, bude se předpokládat, že nemá námitky (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně ani žalovaná se k výzvě soudu nevyjádřily, a proto je jejich souhlas s rozhodnutím bez nařízení jednání ve smyslu výše uvedených zákonných ustanovení předpokládán.5. Soud učinil následující skutkový závěr. Mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně byly uzavřeny smlouvy, na základě kterých byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši , Anonymizováno, x , částka, , které se žalovaná zavázala vrátit společně s úrokem ve výši , částka, a poplatkem ve výši , částka, , avšak dosud tak neučinila.6. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.7. Žalobkyně je věřitelem pohledávek uplatněných v tomto řízení, přičemž pohledávky nabyla na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“).8. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byly uzavřeny smlouvy o úvěru dle § 2395 a násl. o. z., zároveň na právní vztah účastníků dopadá úprava zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od , datum, (dále jen „z. s. ú.“), neboť žalovaná při uzavírání smluv měla postavení spotřebitele.9. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.10. Podle § 75 z. s. ú. je poskytovatel úvěru povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.11. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.12. Na základě výše uvedeného zákonného ustanovení žalobkyni tížilo důkazní břemeno v tom smyslu, že důkladně posoudila úvěruschopnost žalované (resp. že tak učinila její právní předchůdkyně). Žalobkyně na písemnou výzvu soudu k označení důkazů ohledně zkoumání úvěruschopnosti uvedla, že žádnými takovými důkazy nedisponuje, a proto vzala žalobu co do příslušenství zpět. Lze proto uzavřít, že úvěruschopnost zkoumána nebyla, a soud proto hodnotí uzavřené smlouvy o úvěru jako neplatné ve smyslu § 87 odst. 1 z. s. ú.13. Podle § 87 odst. 1 věty třetí spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle § 87 odst. 2 z. s. ú. je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům Věřitel tak má právo na vrácení toliko nesplacené jistiny úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, a to v nové době splatnosti, která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka. Nárok na případné zákonné úroky z prodlení dle § 1970 o. z. mu vznikne teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny v době podle § 87 odst. 1 z. s. ú. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, ). Ke stanovení doby splatnosti ohledně nesplacené části jistiny nedošlo ani dohodou účastníků, ani rozhodnutím soudu, neboť žádný z účastníků tyto skutečnosti netvrdil. Pakliže ke stanovení doby, kdy má být jistina doplacena, zatím nedošlo, nemůže být žalovaný v prodlení a žalobkyni proto doposud nenáleží ani zákonné úroky z prodlení.14. V řízení bylo prokázáno vyplacení částky , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , částka, které žalovaná nevrátila. Bylo na žalované, aby tvrdila a prokázala, že tuto částku žalobkyni zaplatila, což však neučinila, a proto soud žalobě v celém zbývajícím rozsahu (po částečném zpětvzetí) vyhověl.15. Lhůta k plnění byla určena dle § 160 odst. 1 věty prvé před středníkem o. s. ř.16. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 a 146 odst. 2 o. s. ř., když žalovaná měla ve věci větší úspěch (v rozsahu zpětvzetí jde totiž o neúspěch žalobkyně) a měla by tak právo na náhradu nákladů řízení v poměru svého úspěchu. Protože však žalované žádné náklady nevznikly, soud rozhodl tak, že žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení nepřiznal.