92 C 213/2024-69 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, s úrokem z prodlení ve výši , Anonymizováno, , Anonymizováno, % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovaným uzavřela pojistnou smlouvu č. , hodnota, , kterou bylo sjednáno pojištění odpovědnosti zaměstnance. Počátek pojištění byl sjednán na , datum, a pojistné pro pojistné období bylo ujednáno ve výši , částka, s měsíční splatností. Pojištění zaniklo k , datum, , neboť žalovaný neuhradil pojistné splatné dne , datum, . Za období od , datum, do , datum, činí dlužné pojistné částku , částka, . Žalobkyně se po žalovaném dále domáhala zaplacení poplatku za odeslanou upomínku ve výši , částka, .2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, v řízení zůstal nečinný.3. V řízení se jedná o věc s mezinárodním prvkem, neboť žalovaný je státním příslušníkem Slovenska. Proto se soud nejprve zabýval tím, zda je dána jeho mezinárodní pravomoc. Pravomoc zdejšího soudu je vzhledem k členství obou zemí v Evropské unii třeba posuzovat nejprve podle právních předpisů EU. Otázku pravomoci tak soud zkoumal z hlediska Nařízení Rady (ES) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen „Nařízení Brusel I bis“). Podle čl. 14 Nařízení Brusel I bis aniž je dotčen čl. 13 odst. 3, může pojistitel žalovat pouze u soudů toho členského státu, v němž má žalovaný bydliště, bez ohledu na to, zda je žalován pojistník, pojištěný nebo oprávněná osoba. Podle čl. 26 téhož nařízení není-li soud jednoho členského státu příslušný již podle jiných ustanovení tohoto nařízení, stane se příslušným, jestliže se žalovaný řízení před tímto soudem účastní. Žalovaný měl v době uzavření pojistné smlouvy bydliště na adrese , Anonymizováno, údolí , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , adresa, , žaloba mu byla následně doručena na adresu , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , adresa, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Žalovaný však mezinárodní nepříslušnost zdejšího soudu nenamítal a ve smyslu čl. 26 Nařízení Brusel I bis se řízení před zdejším soudem účastní. Zdejší soud má proto pravomoc ve věci rozhodovat.4. Pokud jde o určení právního řádu, kterým se vztah mezi účastníky řídí, vycházel soud z čl. 7 odst. 3 Nařízení EP a Rady (ES) č. 593/2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (dále jen „Nařízení Řím I“), podle kterého se pojistná smlouva bude řídit právem členského státu, v němž se riziko nachází v okamžiku uzavření smlouvy. Pojistná smlouva byla uzavírána na území České republiky, v době, kdy žalovaný měl na území České republiky bydliště, a tedy i riziko, jež bylo smlouvou pojišťováno, se vztahovalo k území České republiky. Rozhodným právem je proto právo české.5. Protože věc bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud vyzval účastníky, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání (§ 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“) a stanovil jim lhůtu k vyjádření. Současně soud k výzvě připojil doložku, že nevyjádří-li se účastník v určené lhůtě, bude se předpokládat, že nemá námitky (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně se zmíněným postupem souhlasila již v žalobě, žalovaný se k výzvě soudu nevyjádřil, a proto je jeho souhlas s rozhodnutím bez nařízení jednání ve smyslu výše uvedených zákonných ustanovení předpokládán.6. Soud učinil následující skutkový a právní závěr.7. Mezi účastníky byla uzavřena smlouva č. , hodnota, , kterou bylo sjednáno pojištění odpovědnosti zaměstnance. Počátek pojištění byl ujednán ke dni , datum, a pojistné pro pojistné období bylo ujednáno ve výši , částka, , s tím, že bylo splatné v měsíčních splátkách po , částka, . Za období od , datum, do , datum, činí dlužné pojistné částku , částka, . Pro případ odeslání upomínky k úhradě dlužného pojistného byl ujednán poplatek ve výši , částka, .8. Soud posoudil věc po právní stránce tak, že závazkový vztah mezi účastníky se řídí ustanovením § 2758 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), podle něhož z pojistné smlouvy je pojistník povinen platit pojistiteli sjednané pojistné. Pokud byly sjednány další poplatky (§ 1746 odst. 2, § 1 odst. 2 o. z.), které žalovaný nehradil, je povinen zaplatit i je. Žalovaný v průběhu řízení nepředložil ani neoznačil žádný důkaz, který by prokazoval úhradu dlužného pojistného, případně jinou skutečnost, na základě které by povinnost žalovaného zanikla. Vzhledem k výše uvedenému soud shledal žalobu důvodnou a v plném rozsahu jí vyhověl. Žalovaný, který se dostal do prodlení, je dále povinen zaplatit úrok z prodlení (§ 1970 o. z.). Úrok z prodlení náleží žalobkyni v zákonné výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady se skládají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) sestávající se z částky , částka, za každý ze tří úkonů právní služby včetně tří paušálních náhrad výdajů ve výši , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, . Protože byl účastník, jemuž náleží náhrada nákladů řízení, zastoupen advokátem, bylo uloženo zaplatit tuto náhradu k rukám tohoto zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).