92 C 4/2026-45 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, s úroky z prodlení uvedenými ve výroku I. rozsudku. Žalobkyně tvrdila, že na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne , datum, dodávala žalované elektřinu do odběrného místa na adrese , adresa, . Za období od , datum, do , datum, vznikl za dodanou elektřinu nedoplatek ve výši , částka, a za období od , datum, do , datum, vznikl nedoplatek ve výši , částka, , přičemž žalovaná ani jeden z nedoplatků neuhradila. Dále se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení poplatku za odpojení elektřiny ve výši , částka, a poplatku za tři zaslané upomínky v celkové výši , částka, .2. Soud na den , datum, nařídil jednání ve věci, ke kterému předvolal obě strany. Žalobkyně se k jednání dostavila a vzhledem k nepřítomnosti žalované, která svou nepřítomnost neomluvila, navrhla, aby soud rozhodl rozsudkem pro zmeškání.3. Soud shledal, že podmínky pro rozhodnutí rozsudkem pro zmeškání byly splněny (§ 153b o.s.ř.), neboť žalované byla žaloba doručena, žalovaná se z jednání neomluvila a nepožádala o odročení jednání z důležitého důvodu a byla v předvolání poučen o následcích nedostavění se k jednání. Uplatněný nárok vyplývá ze smluvního vztahu mezi dlužníkem a věřitelem, o kterém by strany mohly uzavřít smír. Podle ustanovení § 50 odst. 2 věty prvé zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. Z uzavřené smlouvy tak byla žalovaná povinna za dodanou elektřinu a související služby hradit ujednanou cenu. Žalovaná, která se dostala do prodlení, je dále povinna zaplatit úrok z prodlení (§ 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku). Úrok z prodlení náleží žalobkyni v zákonné výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.4. Uplatněný nárok není v rozporu s kogentními ustanoveními zákona. Tímto rozsudkem ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi stranami nedojde. Žalovaná uplatněný nárok nijak nerozporovala a k jednáním se nedostavila. Proto soud považoval skutková tvrzení uvedená v žalobě za nesporná a jelikož na jejich základě bylo možné o věci rozhodnout, uložil žalované požadovanou částku zaplatit.5. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 věty prvé před středníkem o.s.ř.6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyně byla v řízení zcela úspěšná a má proto právo na náhradu nákladů řízení v plné výši. Náklady jsou tvořeny soudním poplatkem ve výši , částka, a náklady na zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „AT”) v celkové výši , částka, za čtyři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, sepis žaloby, účast při jednání soudu) po , částka, (vycházeno z tarifní hodnoty , částka, , tj. žalované částky bez příslušenství) dle § 11 odst. 1 AT, dále paušální náhrada hotových výdajů ve výši 4 x , částka, dle § 13 odst. 4 AT7. Náklady řízení jsou dále tvořeny náhradou za promeškaný čas dle § 14 AT, a to za cestu zástupce z Prahy na jednání konané u zdejšího soudu dne , datum, , celkem v trvání 6 započatých půlhodin, tj. , částka, (, částka, x 6). Náklady řízení jsou dále tvořeny cestovným, přičemž výše cestovného byla určena podle vyhlášky č. 573/2025 Sb. (dále jen „vyhláška“). Podle § 1 písm. b) vyhlášky činí sazba základní náhrady za používání osobních silničních motorových vozidel částku , částka, za 1 km, podle § 4 písm. c) vyhlášky činí výše průměrné ceny za jeden litr motorové nafty částku , částka, . Na trase , adresa, a zpět ujel zástupce celkem , hodnota, km, průměrná kombinovaná spotřeba použitého automobilu je podle doloženého technického průkazu 5,3 litrů na 100 km. Cestovné na jednání konané dne , datum, tedy činí částku , částka, . Zástupce se uvedeného dne účastnil dvou jednání, proto požadoval přiznání náhrady za promeškaný čas a náhrady cestovních výdajů v rozsahu ½.8. Protože zástupkyně žalobkyně je plátcem daně z přidané hodnoty, patří podle § 137 odst. 3 o.s.ř. k nákladům řízení rovněž částka odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je advokát povinen z odměny a z náhrad odvést podle zákona o dani z přidané hodnoty, a to ve výši , částka, . Celkem tedy náhrada nákladů řízení tvoří částku , částka, . Protože byl účastník, jemuž náleží náhrada nákladů řízení, zastoupen advokátem, bylo uloženo zaplatit tuto náhradu k rukám tohoto zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).