1 C 217/2020-28 — Okresní soud v Lounech

1. Žalobkyně podala dne [datum] žalobu, ve které se domáhala po žalovaném zaplacení částky 6 700 Kč se zákonným úrokem z prodlení. Svůj návrh odůvodnila tím, že žalovaný dne [datum] uzavřel s žalobkyní dohodu o uznání dluhu. V této dohodě uznal svůj dluh vůči žalobkyni ve výši 11 700 Kč co do důvodu a výše a zavázal se uhradit jej ve 23 pravidelných měsíčních splátkách dle sjednaného splátkového kalendáře. Žalovaný ve prospěch svého dluhu uhradil 5 000 Kč. Následně se dostal do prodlení se zaplacením splátky [číslo] [číslo] žalobkyně proto oznámením ze dne [datum] dluh zesplatnila. Žalovaný byl současně vyzván k úhradě zůstatku dlužné částky ve výši 6 700 Kč nejdéle do [datum]. K úhradě však nedošlo a žalobkyně proto požaduje zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši od [datum]. 2. Soud věc projednal podle ustanovení § 101 odst. 3 o.s.ř. bez přítomnosti účastníků. 3. Žalobkyně předložila listinu nazvanou splátková dohoda ze dne [datum], z níž soud zjistil, že žalovaný výslovně uznal svůj dluh ve výši 11 700 Kč ze smlouvy [číslo] kterou uzavřel se [právnická osoba]. Zavázal se svůj dluh zaplatit ve splátkách ve výši 500 Kč počínaje dnem [datum] splatným měsíčně na účet v této listině uvedený s tím, že poslední splátka byla stanovena ve výši 700 Kč a měla být zaplacena do [datum]. Žalobkyně se zavázala pro případ, že se žalovaný ocitne v prodlení se zaplacením nejméně dvou plných splátek, odeslat oznámení o zesplatnění dluhu a vyzvat žalovaného k neprodlené úhradě dosud nesplacené části pohledávky. Z dohody dále plyne, že před zahájením soudního řízení se žalobkyně zavázala informovat žalovaného o podání žaloby prostřednictvím předžalobní výzvy. Z oznámení o zesplatnění dluhu ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný dluh, který [datum] výslovně uznal, nesplácel a dostal se do prodlení se splátkou splatnou [datum]. Žalobkyně proto zesplatnila zůstatek dluhu ve výši 6 700 Kč a vyzvala žalovaného k jeho zaplacení do [datum]. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že její právní zástupce vyzval písemně žalovaného k zaplacení částky 6 700 Kč do [datum] s tím, že se jedná o nesplacený zůstatek závazku, který žalovaný uznal co do důvodu a výše dne [datum] a dohodnuté splátky nedodržel. Výzva byla odeslána na adresu žalovaného uvedenou v dohodě ze dne [datum] dle poštovního podacího archu ze dne [datum]. 4. Uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu a výše prohlášením učiněným v písemné formě má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá (ust. § 2053 zákona č. 89/2012 Sb.). 5. V projednávané věci bylo prokázáno, že žalovaný svůj dluh vůči žalobkyni výslovně uznal a zavázal se jej zaplatit. Uznání bylo učiněno bez výhrad a dluh byl identifikován odkazem na uzavřenou smlouvu. Žalovaný vůči uplatněnému nároku v průběhu řízení ničeho nenamítl. Soud proto shledal na základě právní domněnky, že dluh v okamžiku jeho uznání trval, nárok uplatněný žalobkyní po právu a žalobě v celém rozsahu vyhověl. Soud vyhověl i návrhu, pokud se týká požadovaného příslušenství, tedy zákonného úroku z prodlení z částky 10 144 Kč od [datum] do zaplacení ve smyslu § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., když jeho výše byla stanovena v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. v platném znění. 6. O náhradě nákladů řízení pak bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř.. Soud proto přiznal plně úspěšné žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 368 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. odměna za zastupování advokátem za dva úkony právní služby po 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby) a půl úkonu právní služby v částce 100 Kč ve vztahu k předžalobní výzvě k plnění, tři režijní paušály po 100 Kč podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. (14b) a 21 % DPH. Žalovaný je povinen zaplatit náklady řízení v zákonné lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně dle ustanovení § 160 odst. 1, § 149 odst. 1 o.s.ř.. 7. Lhůtu k plnění soud v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř. určil do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, když neshledal žádné skutečnosti odůvodňující jinou lhůtu k plnění.