9 C 226/2020-22 — Okresní soud v Lounech

1. Žalobce se domáhal žalobou podanou u Okresního soudu v Lounech vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 2 000 Kč s příslušenstvím. Uvedený nárok vychází z té skutečnosti, že žalovaná pomocí prostředků umožňujících dálkovou komunikaci uzavřela dne [datum] se [právnická osoba] [příjmení] [anonymizováno] smlouvu o úvěru na částku 2 000 Kč, přičemž následně byl žalované vyplacen úvěr v požadované výši, a to dne [datum], který se žalovaná zavázala právnímu předchůdci žalobce řádně a včas vrátit do 28. 11. 2014. Totožnost žalované pro účely uzavření smlouvy distančním způsobem byla ověřena formou SMS zprávy poté co se žalovaná registrovala na internetových stránkách poskytovatele a vyplnil příslušný formulář. Žalovaná však v uvedené lhůtě splatnosti svůj závazek nesplnila ani zčásti. Pohledávka byla poté postoupena ze [právnická osoba] [příjmení] [anonymizováno] na současného žalobce smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2017. 2. Žalovaná byla v průběhu celého řízení nekontaktní a k žalobě se žádným způsobem nevyjádřila. 3. Soud ve věci provedl následující důkazy: interní informace o klientu a poskytnutém úvěru, faktura [číslo] potvrzení o vyplacení úvěru v hotovosti ze dne [datum], obchodní podmínky [příjmení] [příjmení], smlouva o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2017, oznámení o postoupení pohledávky včetně podacího archu, předžalobní výzva včetně podacího archu. Z uvedených důkazů a skutkových tvrzení obsažených v žalobě má soud za prokázáno, že právní předchůdce žalobce žalované na základě její žádosti učiněné prostředky elektronických komunikací poskytl dne [datum] úvěr podle § 2395 a následující zákona čl. 89/2012 Sb. ve výši 2 000 Kč s příslušným poplatkem za poskytnutí úvěru a že se žalovaná tento úvěr zavázala vrátit do 28. 11. 2014, což však neučinila ani zčásti ani po následném vyzývání. Dále má soud za prokázáno, že pohledávka byla platně převedena na současného žalobce smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2017. Žalobce se pak touto žalobou domáhal uhrazení pouze fakticky zapůjčené částky 2 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení bez poplatku za poskytnutí úvěru, nicméně toto je zcela v dispozici žalobce a tato okolnost nemá žádný faktický vliv na projednávanou věc. Vzhledem ke všemu výše uvedenému za absence vyjádření a jakýchkoliv námitek ze strany žalované soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. 4. Odůvodnění tohoto rozsudku se řídí ustanovením § 157 odst. 4 o.s.ř. 5. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., tak že žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 1 489 Kč, což představuje odměnu za 3 úkony právní služby po 200 Kč, 3x režijní paušál po 100 Kč, 21% DPH ve výši 189 Kč a soudní poplatek ve výši 400 Kč. Při stanovení výše odměny soud vycházel z ust. § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., neboť žalobce činí opakované návrhy ve skutkově shodných věcech, a proto jsou naplněny požadavky výše uvedeného ustanovení.