9 C 231/2020-20 — Okresní soud v Lounech

1. Žalobce se domáhal žalobou podanou u Okresního soudu v Lounech vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 1 500 Kč s příslušenstvím. Uvedený nárok vychází z té skutečnosti, že žalovaný pomocí prostředků umožňujících dálkovou komunikaci uzavřel dne [datum] se [právnická osoba] [příjmení] [anonymizováno] smlouvu o úvěru na částku 1 500 Kč, přičemž následně byl žalovanému vyplacen úvěr v požadované výši, a to dne [datum], který se žalovaný zavázal právnímu předchůdci žalobce řádně a včas vrátit do 15. 1. 2016. Totožnost žalovaného pro účely uzavření smlouvy distančním způsobem byla ověřena formou SMS zprávy poté co se žalovaný registroval na internetových stránkách poskytovatele a vyplnil příslušný formulář. Žalovaný však v uvedené lhůtě splatnosti svůj závazek nesplnil ani zčásti. Pohledávka byla poté postoupena ze [právnická osoba] [příjmení] [anonymizováno] na současného žalobce smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2017. 2. Žalovaný byl v průběhu celého řízení nekontaktní a k žalobě se žádným způsobem nevyjádřil. Soud ve věci provedl následující důkazy: interní informace o klientu a poskytnutém úvěru, oznámení o poskytnutém úvěru, faktura [číslo] potvrzení o vyplacení úvěru, obchodní podmínky [příjmení] [příjmení], smlouva o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2017, oznámení o postoupení pohledávky včetně podacího archu, předžalobní výzva včetně podacího archu. Z uvedených důkazů a skutkových tvrzení obsažených v žalobě má soud za prokázáno, že právní předchůdce žalobce žalovanému na základě jeho žádosti učiněné prostředky elektronických komunikací poskytl dne [datum] úvěr podle § 2395 a následující zákona čl. 89/2012 Sb. ve výši 1 500 Kč s příslušným poplatkem za poskytnutí úvěru a že se žalovaný tento úvěr zavázal vrátit do 15. 1. 2016, což však neučinil ani zčásti ani po následném vyzývání. Dále má soud za prokázáno, že pohledávka byla platně převedena na současného žalobce smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2017. Žalobce se pak touto žalobou domáhal uhrazení pouze fakticky zapůjčené částky 1 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení z nižší částky než je jistina a bez poplatku za poskytnutí úvěru, nicméně toto je zcela v dispozici žalobce a tato okolnost nemá žádný faktický vliv na projednávanou věc. Vzhledem ke všemu výše uvedenému za absence vyjádření a jakýchkoliv námitek ze strany žalovaného soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. 3. Odůvodnění tohoto rozsudku se řídí ustanovením § 157 odst. 4 o.s.ř. 4. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., tak že žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 1 489 Kč, což představuje odměnu za 3 úkony právní služby po 200 Kč, 3x režijní paušál po 100 Kč, 21% DPH ve výši 189 Kč a soudní poplatek ve výši 400 Kč. Při stanovení výše odměny soud vycházel z ust. § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., neboť žalobce činí opakované návrhy ve skutkově shodných věcech, a proto jsou naplněny požadavky výše uvedeného ustanovení.