9 C 245/2020-23 — Okresní soud v Lounech

1. Žalobce se domáhal žalobou podanou u Okresního soudu v Lounech vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 5 000 Kč s příslušenstvím. Uvedený nárok vychází z té skutečnosti, že žalovaná pomocí prostředků umožňujících dálkovou komunikaci uzavřela dne [datum] se [právnická osoba] smlouvu o úvěru tím způsobem, že na internetových stránkách poskytovatele vyplnila příslušný formulář, na základě které jí poskytovatel zaslal e-mail, který obsahoval smlouvu a který žalovaná přes autorizační tlačítko potvrdila a smlouvu akceptovala. Současně s tímto žalovaná ze svého účtu provedla autorizační platbu ve výši 1 Kč pro potvrzení její totožnosti a že je majitelkou uvedeného účtu. Po tomto procesu pak poskytovatel zaslal žalované na její účet požadovaný úvěr ve výši 5 000 Kč dne [datum]. Žalovaná se pak na základě smlouvy tento úvěr zavázala vrátit společně s příslušnými poplatky do 2. 5. 2018. Následně však žalovaná svůj závazek ani částečně nesplnila, a to ve lhůtě splatnosti ani později. Pohledávka byla poté postoupena ze [právnická osoba] na [právnická osoba] dne 12. 6. 2018 a dále pak byla pohledávka postoupena ze [právnická osoba] na současného žalobce smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 13. 8. 2018. Postoupení pohledávky bylo žalované řádně oznámeno a byla opětovně vyzvána ke splnění svého závazku, nicméně ani poté žalovaná na svůj závazek žalobci nic neuhradila. 2. Žalovaná byla v průběhu celého řízení nekontaktní a k žalobě se žádným způsobem nevyjádřila. 3. Soud ve věci provedl následující důkazy informace o klientovi, informace o úvěru, smlouva o úvěru na částku 5 000 Kč se splatností do [datum] ze dne [datum], dodatek ke smlouvě o úvěru ze dne [datum], informace o změně smlouvy, potvrzení o vyplacení úvěru, všeobecné obchodní podmínky, smlouva o postoupení pohledávek ze dne 12.6. 2018 a 13. 6. 2018, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 3. 7. 2018 včetně podacího archu, předžalobní výzva ze dne 26. 11. 2019 včetně podacího archu. 4. Z uvedených důkazů a skutkových tvrzení obsažených v žalobě má soud za prokázáno, že právní předchůdce žalobce žalované na základě její žádosti učiněné prostředky elektronických komunikací poskytl dne 14. 12. 2018 úvěr podle § 2395 a následující zákona čl. 89/2012 Sb. ve spojení se zákonem č. 257/2016 Sb. ve výši 5 000 Kč s příslušným poplatkem za poskytnutí úvěru a že se žalovaná tento úvěr zavázala vrátit do 16. 3. 2018, přičemž následně datum splatnosti bylo na základě dodatku ke smlouvě ze dne [datum] na [datum]. Žalovaná však svůj závazek neuhradila ani částečně ani po uvedeném prodloužení splatnosti. Dále má soud za prokázáno, že pohledávka byla platně převedena z původního poskytovatele na [právnická osoba] dne 12. 6. 2018 a dále pak na současného žalobce smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 13. 8. 2018. Žalobce se pak touto žalobou domáhal uhrazení pouze fakticky zapůjčené částky 5 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení bez poplatku za poskytnutí úvěru, nicméně toto je zcela v dispozici žalobce a tato okolnost nemá žádný faktický vliv na projednávanou věc. Vzhledem ke všemu výše uvedenému za absence vyjádření a jakýchkoliv námitek ze strany žalované soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. 5. Odůvodnění tohoto rozsudku se řídí ustanovením § 157 odst. 4 o.s.ř. 6. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., tak že žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 1 489 Kč, což představuje odměnu za 3 úkony právní služby po 200 Kč, 3x režijní paušál po 100 Kč, 21% DPH ve výši 189 Kč a soudní poplatek ve výši 400 Kč. Při stanovení výše odměny soud vycházel z ust. § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., neboť žalobce činí opakované návrhy ve skutkově shodných věcech, a proto jsou naplněny požadavky výše uvedeného ustanovení.