12 C 200/2020-98 — Okresní soud v Lounech

1. Žalobkyně podala proti žalovanému původně návrh na zaplacení částky 43 566 Kč s příslušenstvím s tím, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo]. Žalobkyně poskytla žalovanému částku 30 000 Kč dne [datum]. Ve smlouvě se žalovaný zavázal poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši efektivní úrokové sazby 83,87 % splácet v 60 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 640 Kč. Žalovaný požádal dne [datum] o odklad splátek, kterému žalobkyně vyhověla a vystavila upravený splátkový kalendář. Žalovaný poté neuhradil splátku dne 17. 9. 2019, dostal se tak do prodlení se splácením, nehradil řádně a včas sjednané splátky a žalobkyni dle smluvních podmínek vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky. Za opožděné úhrady mu pak byla stanovena smluvní pokuta ve výši 8 751,39 Kč. Z důvodu částečného zpětvzetí žaloby bylo řízení usnesením Okresního soudu v Lounech č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], které nabylo právní moci [datum] bylo řízení částečně zastaveno. Z tohoto důvodu žalobkyně požaduje zaplacení částky 32 320,73 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 32 320,73 Kč od 23. 11. 2019 do zaplacení a smluvní pokutu 8 751,39 Kč s úrokem ve výši 35 % ročně z částky 28 448,57 Kč od 23. 11. 2019 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 118 080 Kč. Žalobkyně dne 12. 10. 2020 zaslala žalovanému předžalobní upomínku, ani na tuto nijak nereagoval, proto se žalobkyně se svým nárokem obrátila k soudu. 2. Žalovaný uvedl při jednání, které se konalo dne [datum], že si úvěr vzal, poté ho přestal splácet, protože se dostal do úpadku a měl více exekucí. 3. Ve věci bylo provedeno dokazování, a to úplným výpisem ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu, výpisem z registru SOLUS, prohlášením klienta ze dne [datum], předsmluvním formulářem ze dne [datum], hodnocením klienta ze dne [datum], pracovní smlouvou, výplatními páskami, historií transakcí, návrhem na uzavření smlouvy o úvěru/ Smlouvou o úvěru ze dne [datum] [anonymizováno], dokladem o vyplacení úvěru dne [datum], oznámením o schválení úvěru ze dne [datum], splátkovým kalendářem včetně doručenky, vyjádřením znalce k problematice úročení pohledávek, převodní tabulkou, žádostí o úpravu splátkového kalendáře ze dne [datum], dohodou o rozvázání pracovního poměru, potvrzením o odkladu splátek ze dne [datum] včetně upraveného splátkového kalendáře, výzvami k zaplacení s upozorněním na možnost zesplatnění úvěru ze dne 18. 10. 2019 a 18. 11. 2019, oznámením o zesplatnění úvěru ze dne 21. 11. 2019, výzvou k plnění podle § 142 o. s. ř. ze dne 12. 8. 2020 včetně poštovního archu a kartou klienta. 4. Z provedených důkazů bylo zjištěno a prokázáno, že na základě žádosti o úvěr byl žalovanému dne [datum] poskytnut úvěr ve výši 30 000 Kč s tím, že se žalovaný zavázal zaplatit celkovou částku 98 400 Kč v 60 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 640 Kč. Dále bylo prokázáno, že žalovanému byla zaslána předžalobní výzva dle § 142 o s. ř. ze dne 12. 8. 2020. 5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Ve smyslu § 2048 citovaného zákona byla mezi účastníky sjednána smluvní pokuta za opožděné platby, a to ve výši 0,1 % z jistiny za každý den prodlení, přičemž žalobkyně požaduje pouze částku ve výši 8 751,39 Kč 10 Kč. 6. Výše zjištěný skutkový stav posoudil soud po stránce právní a dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je důvodný, neboť mezi účastníky byla uzavřena úvěrová smlouva ve smyslu ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. a následující a současně v režimu zákona o spotřebitelském úvěru podle § 257/2016 Sb. Na základě uzavřené smlouvy o úvěru pak žalobkyně předala žalovanému částku 30 000 Kč. Dále bylo dohodnuto, že žalovaný bude splácet v 60 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 640 Kč. Žalovaný neplnil svoji povinnost včas a řádně hradit žalobkyni splátky, k čemuž se zmíněnou smlouvou zavázal. Za opožděné úhrady mu pak byla stanovena smluvní pokuta ve výši 8 751,39 Kč. Nebylo prokázáno, že by žalovaný žalobkyni požadovanou částku ve výši 41 072,12 Kč uhradil a soud proto dospěl k závěru, že v tomto směru je nárok žalobkyně důvodný. 7. Dospěl k závěru, že je důvodný též nárok ohledně požadovaného příslušenství, tedy smluvních úroků a úroků z prodlení, když výše zákonného úroku z prodlení byla stanovena v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. a ustanovením § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. 8. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. a soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 14 894,87 Kč Tyto náklady sestávají nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 41 072,12 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci a z částky 2 780 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. realizovaných po podání návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 25. 11. 2021 náhrada 1 748.98 Kč za 314 ujetých km z [obec] do [obec] a zpět (27,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 375/2021 Sb. při průměrné spotřebě 4,3 l /100 km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 375/2021 Sb.) osobním vozem [vozidlo] [anonymizováno], [registrační značka] podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 8 × 30 minut v částce 800 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 10 508,98 Kč ve výši 2 206,89 Kč a ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 179 Kč. Jejich zaplacení uložil soud žalovanému ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně (§ 160 odst. 1 o. s. ř., § 149 odst. 1 o. s. ř.).