14 C 287/2020-24 — Okresní soud v Lounech

1. Vzhledem k tomu, že se jedná o věc, ve které není přípustné odvolání ve smyslu § 202 odst. 2 o. s. ř., tento rozsudek obsahuje zkrácené odůvodnění ve smyslu § 157 odst. 4 o. s. ř., podle kterého v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 2. Soud ve věci rozhodl ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů, neboť účastníci souhlasili s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Okresní soud v Lounech v této souvislosti vydal usnesení č.j. 14 C 287/2020 – 16 ze dne 22.12.2020, které nabylo právní moci dne 7.1.2021, kdy žalovanému bylo doručeno uložením. Žalobkyně s tímto postupem souhlasila již v žalobě. 3. Žalobkyně podala proti žalovanému návrh na zaplacení částky 1 911 Kč s příslušenstvím s tím, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění osobní vozidla [označení], [registrační značka], když první pojistné bylo ve výši 4 705 Kč, a to v délce roční. Žalovaný však nehradil pojistné od 29.7.2019 do 8.11.2019 a žalobkyni tak náleží pojistné za toto období ve výši 1 911 Kč, když smlouva zanikla ke dni 8.11.2019 z důvodu neplacení pojistného. Žalobkyně zaslala žalovanému upomínku k úhradě dluhu, avšak bezúspěšně. 4. Výše zjištěný skutkový stav posuzoval soud po stránce právní a dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je důvodný, neboť bylo prokázáno, že ve smyslu ustanovení § 3 zákona č. 168/99 Sb. byla uzavřena mezi účastníky pojistná smlouva. Podle § 2782 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Podle odst. 2 jednorázové pojistné je splatné v den počátku pojištění. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období, není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje za ujednané pojistné období roční. V daném případě bylo prokázáno, že k datu 8.11.2019 došlo k zániku pojistného vztahu a ve smyslu shora uvedeného ustanovení má pojistitel právo na pojistné za pojistnou dobu, tedy za období do zániku pojistného vztahu v částce 1 911 Kč a soudu tak nezbylo než návrhu žalobkyně v plném rozsahu vyhovět. 5. Soud vyhověl návrhu, i pokud se týká požadovaného příslušenství, tedy zákonného úroku z prodlení, který činí kapitalizovanou částku ve výši 153 Kč ve smyslu § 1970 zákona č. 89/2012, když jeho výše byla stanovena v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla určena dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. 6. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. a soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 592 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. s tím, že odměna byla dle § 14b odst. 4 a. t. omezena výší tarifní hodnoty, a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Jejich zaplacení uložil soud žalovanému ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně (§ 160 odst. 1 o. s. ř., § 149 odst. 1 o. s. ř.). Soud nemohl vyhovět návrhu žalobkyně na přiznání náhrady nákladů řízení v částce 3 304 Kč, neboť v tomto případě se jedná o formulářovou žalobu a přiznání takovýchto nákladů by bylo v rozporu s příslušnou judikaturou.