5 C 276/2020 — Okresní soud v Lounech

1. Žalobkyně, která je postupníkem [právnická osoba], která je postupníkem [právnická osoba], se svým návrhem domáhala proti žalovanému zaplacení částky 1 517 Kč, kterou jí žalovaný dluží na základě uzavřené smlouvy o přepravě ze dne [datum], kdy se žalovaný na výzvu kontrolora neprokázal platným jízdním dokladem a dluží tak jízdné ve výši 17 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč. K postoupení pohledávky z [právnická osoba] na [právnická osoba] došlo dne [datum], tato společnost smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupila pohledávku na žalobkyni. 2. Usnesením Okresního soudu v Lounech ze dne 13. 1. 2021, č.j. 5 C 276/2020 - 14, které nabylo právní moci dne 15. 1. 2021 byl v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. vyzván žalovaný, aby se ve lhůtě 10 dnů od doručení tohoto usnesení vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Výzva byla žalovanému doručena do vlastních rukou dne 15. 1. 2021. Ve stanovené lhůtě se žalovaný nevyjádřil. Žalobkyně souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání vyslovila v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. 3. Podle § 115a o.s.ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popř. s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí; to neplatí ve věcech uvedených v § 120 odst. 2 o.s.ř. 4. Shora zjištěný skutkový stav posoudil soud podle práva. Nezakoupil-li si cestující jízdenku a je přepravován bez platné jízdenky, považuje se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem (§ 7 odstavec 6 vyhlášky číslo 175/2000 Sb.). Podle zákona číslo 266/1994, a to § 37 odstavec 4 průvodčí drážního vozidlo nebo jiná osoba ve veřejné drážní dopravy, pověřená dopravcem a vybavená kontrolním odznakem nebo průkazem dopravce, je oprávněna mimo jiné uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému nebo vyžadovat od cestujícího osobní údaje, potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému, pokud cestující nezaplatí na místě. Podle § 37 odstavec 6 tohoto zákona stanoví výši přirážky dopravce v přepravních podmínkách, výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 000 Kč, respektive 1 500 Kč. Přirážka za porušení podmínek stanovených přepravním řádem činí nejvýše 1 000 Kč, respektive 1 500 Kč. Soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je dán po právu a uložil žalovanému zaplatit žalobkyni dlužné jízdné ve výši 17 Kč a postih ve výši 1 500 Kč, celkem částku 1 517 Kč. 5. Vzhledem k tomu, že žalovaný je s plněním v prodlení, přiznal soud žalobkyni i úrok z prodlení v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku, podle kterého po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Úrok z prodlení činí, jak shora ve výroku I. uvedeno. 6. Při stanovení lhůty k plnění soud přihlédl k výši žalované částky, době prodlení a uložil žalovanému zaplatit vše v zákonné třídenní lhůtě k plnění (§ 160 odst. 1 o.s.ř.). 7. Výrok o nákladech řízení vychází z aplikace ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., žalobkyně měla ve věci plný úspěch, požadovala náhradu nákladů řízení za zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a podle § 14b vyhlášky č. 177/96 Sb. za právní zastoupení za 3 úkony po 200 Kč, 3 režijní paušály po 100 Kč, 21 % DPH ve výši 189 Kč, celkem 1 489 Kč a soud uložil žalovanému zaplatit vše do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokátky [titul] [jméno] [příjmení], [titul], sídlem [adresa].