9 C 207/2021-17 — Okresní soud v Lounech

1. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Na tomto místě soud konstatuje, že žalovaná sice soudu doručila„ vyjádření“ dne 22. 9. 2021, které však postrádalo její podpis a ve kterém bylo pouze uvedeno:„ Nevím o žalobce žádný dluh“. Z tohoto vyjádření soud nemůže jakkoliv vycházet pro hodnocení dané věci, ani jej považovat za řádné vyjádření na základě předchozí výzvy, neboť nesplňuje ani základní náležitosti podání, a to zejména tím, že postrádá vlastnoruční podpis žalované. Proto k němu soud nemůže přihlížet. 2. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu domáhala, aby soud uložil žalované zaplatit žalobkyni částku 1 031 Kč s příslušenstvím. Uvedený nárok vychází z té skutečnosti, že mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny č. [anonymizováno] ze dne [datum], na základě které se žalobkyně zavázala dodávat elektrickou energii na odběrné místo s adresou [adresa žalované]. Žalobkyně poté vydala daňový doklad [číslo] dne [datum] se splatností [datum] za fakturační období od 16. 4. 2020 do 31. 7. 2020 na celkovou částku 2 281 Kč, na kterou bylo dne 17. 8. 2020 žalovanou částečně hrazeno ve výši 1 250 Kč, přičemž nadále se zbytkem ve výši 1 031 Kč žalovaná zůstala v prodlení a tuto částku již žalobkyni neuhradila. 3. Žalovaná se současně k žalobě žádným způsobem nevyjádřila a v průběhu řízení byla nečinná a nekontaktní, kromě„ Vyjádření“, o kterém se soud zmínil v odstavci 1. a ke kterému nemůže být přihlíženo. 4. Na základě skutkových tvrzení obsažených v žalobě a připojených důkazů má soud za prokázáno, že žalobkyně s žalovanou uzavřela platně smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na základě čehož žalobkyně dodávala žalovanému elektřinu do smluveného odběrného místa [ulice a číslo], [obec] a žalovaná byla povinna za odebranou elektřinu řádně a včas zaplatit dle příslušného následného vyúčtování. Dále má soud za prokázáno, že žalobkyně za období od 16. 4. 2020 do 31. 7. 2020 vyúčtovala žalované elektřinu v celkové výši 2 281 Kč, kterou žalovaná uhradila pouze částečně ve výši 1 250 Kč, tudíž na vyúčtování nadále zbývá nedoplatek ve výši 1 031 Kč. Na základě všech výše uvedených skutečností za absence relevantního vyjádření žalované k předmětu žaloby má soud za to, že nárok žalobkyně je dostatečně odůvodněný a důkazně podložený, a proto žalobě v plném rozsahu vyhověl. 5. Pokud jde o odůvodnění rozsudku, řídil se soud ustanovením § 157 odst. 4 o.s.ř.. 6. Výrok o nákladech řízení je důsledkem ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., žalobkyně měla ve věci plný úspěch, soud uložil žalované zaplatit žalobkyni celkem částku 1 489 Kč, což je odměna za 3 úkony právní služby po 200 Kč, 3x režijní paušál po 100 Kč, 21 % DPH 189 Kč a soudní poplatek ve výši 400 Kč. Při stanovení výše odměny soud vycházel z ust. § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., neboť žalobce činí opakované návrhy ve skutkově shodných věcech, a proto jsou naplněny požadavky výše uvedeného ustanovení.