1 C 311/2021-73 — Okresní soud v Lounech

1. Žalobkyně podala u Okresního soudu v Lounech žalobu, ve které se domáhala po žalovaném zaplacení částky 9 270 Kč se zákonným úrokem z prodlení, nákladů na uplatnění pohledávky ve výši 256 Kč, poplatkem za upomínání 150 Kč a nárokem na zaplacení smluvní pokuty ve výši 1 120 Kč. Svůj návrh odůvodnila tím, že původní věřitel [právnická osoba] (dále jen„ původní věřitel“) uzavřel se žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě původní věřitel poskytl žalovanému finanční prostředky ve výši 8 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit částku 8 000 Kč do [datum] Smlouva byla uzavřena v elektronické podobě, kdy žalovaný navrhované znění smlouvy o úvěru akceptoval vložením unikátního kódu. Žalovaný sjednanou částku neuhradil řádně a včas a vznikla mu povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1% z dlužné jistiny za každý den prodlení. Předmětem žaloby je jistina ve výši 8 000 Kč, smluvní pokuta ve výši 1 120 Kč (z dlužné jistiny 8 000 Kč od 23. 9. 2020 do 10. 2. 2021), kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 352,60 Kč, částka 150 Kč jako poplatek za odeslání upomínek a úrok z prodlení z částky 8 000 Kč v zákonné výši od 8. 4. 2021 do zaplacení a nákladů spojených s uplatněným pohledávky ve výši 256 Kč. Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum]. 2. Soud věc projednal podle ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. bez přítomnosti účastníků, když zástupce žalobkyně se omluvil z jednání a žalovaný se k jednání nedostavil. 3. Žalobkyně předložila listiny nazvané smlouva o úvěru [číslo] ze dne [datum], obchodní podmínky [právnická osoba], informaci o smlouvě, výpisy z účtu původního věřitele, prohlášení o postoupení pohledávek ze dne [datum], oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], předžalobní upomínku zástupce žalobkyně ze dne [datum] Smlouva o úvěru není vlastnoručně podepsána, neobsahuje ani elektronický podpis žalovaného. Z obsahu této listiny vyplývá, že původní věřitel poskytne úvěr ve výši 1 000 Kč se splatností do [datum]. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] vyplývá, že se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 8 000 Kč se splatností do [datum]. Ze sdělení [právnická osoba], které soud vyžádal, zjistil, že žalovanému byla poskytnuta postupnými platbami částka 8 000 Kč. Z prohlášení o postoupení pohledávek a oznámení o postoupení pohledávky vzal soud za prokázané, že původní věřitel postoupil pohledávku žalobkyni a postoupení oznámil žalovanému dopisem ze dne [datum]. Žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k zaplacení zástupcem žalobkyně dopisem ze dne [datum] podaným dle poštovního podacího listu k přepravě dne [datum]. 4. V daném případě je řízení ovládáno zásadou projednací, která spočívá v tom, že tvrzení skutečností a navrhování důkazů je prokazujících je zásadně věcí účastníků řízení. Dokazování provádí soud při jednání. Následky spojené s nesplněním povinnosti tvrzení a důkazní v podobě věcně nepříznivého rozhodnutí nese účastník, který ač poučen soudem, tyto povinnosti v potřebném rozsahu nesplnil. V souladu s ustanovením § 118a odst. 1 a odst. 3 o. s. ř. poskytuje poučení soud zásadně při jednání. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně nedostavila k jednání, nemohl soud poskytnout nepřítomné žalobkyni poučení, aby označila důkazy k prokázání tvrzení o uzavření smlouvy o úvěru mezi původním věřitelem a žalovaným, tedy že žalovaný odsouhlasil znění smlouvy včetně ujednání o smluvní pokutě a dalších nákladech. V řízení bylo prokázáno pouze poskytnutí částky v celkové výši 8 000 Kč původním věřitelem na účet žalovaného. Žalovaný, který se také k jednání nedostavil, netvrdil jiný důvod poskytnutí této částky. Soud není vázán právní kvalifikací vzneseného nároku účastníky řízení a je povinen provést podřazení skutkových zjištění příslušné hmotněprávní normě bez ohledu na právní názory vyjádřené stranami. Jestliže prokázaný skutkový stav umožňuje přiznat žalobkyni plnění, kterého se petitem své žaloby domáhá, nesmí soud žalobu zamítnout, i kdyby se žalobkyně tohoto plnění dožadovala z jiného právního důvodu, než ze kterého jí skutečně náleží. Při aplikaci ustanovení o bezdůvodném obohacení pak důkazní břemeno ohledně titulu pro převzetí sporné částky tíží žalovaného. Bylo-li tedy doloženo provedení platby na jeho účet, aniž byl prokázán právní důvod, o nějž by se tato platba mohla opírat, je možné přiznání požadované částky žalobkyni z titulu bezdůvodného obohacení dle ustanovení § 2991 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“). Na platnost postoupení pohledávky nemá vliv jiná právní kvalifikace postoupeného nároku soudem. Soud proto uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 8 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení. Nárok na požadovaný úrok z prodlení má oporu v ustanovení [ustanovení pr. předpisu], přičemž při stanovení počátku prodlení žalovaného soud vycházel z toho, že dne [datum] odeslal právní zástupce žalobkyně žalovanému předžalobní výzvu k planění, v níž žalovaného vyzval, aby pohledávky žalobkyně uhradil nejpozději do dne [datum]. Podle ustanovení § 573 obč. zákoníku se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání. V daném případě se má pak za to, že zásilka byla doručena dne [datum] Lhůta k plnění pak byla stanovena do [datum] a lze tak uzavřít, že žalovaný byl s plněním v prodlení od [datum]. Ve zbývající výši soud žalobu zamítl. 5. O náhradě nákladů řízení pak bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř., dle něhož, měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů řízení poměrně rozdělí, popř. vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Při posuzování úspěchu a neúspěchu soud přihlíží k požadovanému příslušenství. Dle nálezu Ústavního soudu ČR [ústavní nález] při absenci výslovného pravidla soud vezme v úvahu výši úroku z prodlení požadovaného účastníkem„ do zaplacení“ ve výši stanovené ke dni vyhlášení svého rozhodnutí. Plná náhrada nákladů řízení činí 1 489 Kč a sestává ze zaplaceného soudního poplatku 400 Kč, 3 úkonů právní služby po 200 Kč a k nim příslušejících 3 režijních paušálů po 100 Kč podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. (§ 14b) a 21 % DPH z částky 900 Kč, tj. ve výši 189 Kč. S přihlédnutím k příslušenství uplatnila žalobkyně v řízení celkem částku 10 017 Kč a oprávněný nárok činil 8 443 Kč. Soud proto rozhodl tak, že uložil žalovanému povinnost k zaplacení poměrné části nákladů řízení (68,57 %) v částce 1 021 Kč. Soud má za to, že v posuzovaném případě jsou splněny podmínky pro aplikaci ustanovení § 14b odst. 1 vyhlášky č. 120/2014 Sb., která novelizovala vyhlášku č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). V posuzovaném případě se dle soudu jedná o tzv.„ formulářovou žalobu“ mající podobu využitého (ustáleného) vzoru, kterou je uplatňován nárok vůči spotřebiteli ze smlouvy o dodávce energie (skutkově i právně obdobné věci), kdy je spotřebitel fakticky vyloučen z možnosti sjednat si podmínky plnění s jiným obsahem, vymáhané plnění nepřesahuje 50 000 Kč. Tato právní úprava vychází ze skutečnosti, kdy pro advokáta žalobce je méně náročné provádění opakujících se úkonů právní služby než v případě individuálně specifikované věci. 6. Lhůtu k plnění soud v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. určil do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, když neshledal žádné skutečnosti odůvodňující jinou lhůtu k plnění. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit k rukám právního zástupce žalobkyně (ust. § 149 odst. 1 o.s.ř.).