1 C 315/2021-86 — Okresní soud v Lounech

1. Žalobkyně podala žalobu, ve které se domáhala po žalovaném zaplacení částky 8 828,30 Kč se zákonným úrokem z prodlení a kapitalizovaným úrokem ve výši 1 425,81 Kč. Svůj návrh odůvodnila tím, že původní věřitel [právnická osoba] (dále jen„ původní věřitel“) uzavřel se žalovanou dne [datum] prostřednictvím prostředků komunikace na dálku smlouvu o revolvingovém úvěru s výší úvěrového limitu 35 000 Kč, na jejímž základě žalovaný čerpal částku 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit úrok ve výši 8,5 % měsíčně a poplatek za čerpání úvěru ve výši 12,5 % z každé čerpané částky úvěru. Původní věřitel poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky. Žalovaný zaslal původnímu věřiteli žádost o zaslání nabídky k uzavření smlouvy, původní věřitel následně prověřil totožnost dlužníka, kladně posoudil jeho úvěruschopnost a zaslal žalovanému nabídku k uzavření smlouvy včetně všech součástí smlouvy. Žalovaný potvrdil, že se textem smlouvy seznámil a vyjádřil svou vůli akceptovat nabídku tak, že ve svém uživatelském účtu vložil do příslušného pole unikátní identifikační kód, který mu byl zaslán na telefonní číslo, jež uvedl v rámci registrace, klikl na příslušnou ikonu a potvrdil zájem být vázán smlouvou. Žalovaný se dostal do prodlení, když řádně nehradil minimální pravidelné splátky a na jistině úvěru dluží částku 8 828,30 Kč. Původní věřitel jej vyzval k úhradě dlužných částek formou výpisů, ale žalovaný přes výzvu závazek v plné výši neuhradil. Smlouvou o postoupení pohledávek došlo k postoupení pohledávky za žalovaným společnosti [právnická osoba] a následně tato společnost postoupila pohledávku za žalovaným smlouvou o postoupení pohledávek žalobkyni. 2. Soud věc projednal podle ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. bez přítomnosti účastníků. Žalobkyně se z jednání omluvila a souhlasila s projednáním věci bez její přítomnosti. Žalovaný se k jednání nedostavil a svoji neúčast nijak neomluvil, ač mu předvolání k jednání bylo doručeno do vlastních rukou dne [datum]. 3. Žalobkyně předložila smlouvu o revolvingovém úvěru ze dne [datum], identifikační údaje, obchodní podmínky, standardní informace o spotřebitelském úvěru, standardní podmínky smlouvy o úvěru, výpisy účtu, smlouvu o postoupení pohledávek ze dne [datum], smlouvu o postoupení pohledávek ze dne [datum], oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], předžalobní upomínku ze dne [datum] Smlouva o úvěru je formulářová smlouva, podle které se původní věřitel zavázal poskytnout žalovanému revolvingový úvěr s výší úvěrového rámce 35 000 Kč, s výší úroku 8,5 % měsíčně, s poplatkem za čerpání úvěru ve výši 12,5 % z částky každého čerpání úvěru. Úvěr měl být čerpán na účet uvedený v žádosti o úvěr. Úvěr měl být splácen včetně úroku a poplatku z účtu klienta pravidelnými měsíčními splátkami ve výši odpovídající minimálním splátkám dle obchodních podmínek, tj. ve výši 12,5 % nesplaceného úvěru společně s úrokem a poplatkem za čerpání nebo 1 000 Kč, podle toho, která z těchto dvou částek je vyšší, a to vždy 30. den každého kalendářního měsíce počínaje dnem [datum]. Celkový počet splátek závisí na délce doby trvání úvěru a jeho skutečně vyčerpané výši. Smlouva neobsahuje podpis žalovaného v listinné podobě, ani neobsahuje doklad o elektronickém podepsání. Žalobkyně předložila soubor identifikačních údajů žalovaného, ze kterých vyplývá číslo účtu žalovaného č. [bankovní účet] [právnická osoba] ze dne [datum], které soud vyžádal, byla žalovanému dne [datum] připsána částka 6 000 Kč a dne [datum] částka 4 000 Kč z účtu [bankovní účet]. Dle zprávy původního věřitele ze dne [datum], vyžádané soudem, byla dne [datum] žalovanému vyplacena částka 6 000 Kč a dne [datum] částka 4 000 Kč; žalovaný poté uhradil platbami ve dne [datum], [datum] a [datum] celkem částku 3 586 Kč. Smlouvami o postoupení pohledávek byla pohledávka za žalovaným nejprve postoupena společnosti [právnická osoba] a následně touto společností žalobkyni. Dopisem ze dne [datum] žalobkyně vyrozuměla žalovanou o postoupení žalované pohledávky žalobkyni a dopisem ze stejného dne byla žalovaná vyzvána zástupcem žalobkyně k zaplacení žalované částky do tří dnů s upozorněním na možnost soudního vymáhání. 4. V daném případě je řízení ovládáno zásadou projednací, která spočívá v tom, že tvrzení skutečností a navrhování důkazů je prokazujících je zásadně věcí účastníků řízení. Dokazování provádí soud při jednání. Následky spojené s nesplněním povinnosti tvrzení a důkazní v podobě věcně nepříznivého rozhodnutí nese účastník, který ač poučen soudem, tyto povinnosti v potřebném rozsahu nesplnil. V souladu s ustanovením § 118a odst. 1 a odst. 3 o. s. ř. poskytuje poučení soud zásadně při jednání. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně nedostavila k jednání, nemohl soud poskytnout nepřítomné žalobkyni poučení, aby označila důkazy k prokázání tvrzení o uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru mezi původním věřitelem a žalovaným, tedy že žalovaný odsouhlasil znění smlouvy o úvěru. V řízení bylo prokázáno pouze poskytnutí částky 10 000 Kč původním věřitelem na účet žalovaného. Žalovaný, který se také k jednání nedostavil, netvrdil jiný důvod poskytnutí této částky. Soud není vázán právní kvalifikací vzneseného nároku účastníky řízení a je povinen provést podřazení skutkových zjištění příslušné hmotněprávní normě bez ohledu na právní názory vyjádřené stranami. Jestliže prokázaný skutkový stav umožňuje přiznat žalobkyni plnění, kterého se petitem své žaloby domáhá, nesmí soud žalobu zamítnout, i kdyby se žalobkyně tohoto plnění dožadovala z jiného právního důvodu, než ze kterého jí skutečně náleží. Při aplikaci ustanovení o bezdůvodném obohacení pak důkazní břemeno ohledně titulu pro převzetí sporné částky tíží žalovaného. Bylo-li tedy doloženo provedení platby na její účet, aniž byl prokázán právní důvod, o nějž by se tato platba mohla opírat, je možné přiznání požadované částky žalobkyni z titulu bezdůvodného obohacení dle ustanovení § 2991 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku. Na platnost postoupení pohledávky nemá vliv jiná právní kvalifikace postoupeného nároku soudem. Soud proto uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 6 414 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ode dne následujícího po doručení žaloby žalovanému soudem. Žaloba byla žalovanému doručena dne [datum]. Dřívější doručení výzvy k plnění žalovanému v řízení prokázáno nebylo. Nárok na požadovaný zákonný úrok z prodlení má oporu v ustanovení § 1970 občanského zákoníku ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbývající výši žalobu zamítl. 5. O náhradě nákladů řízení pak bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř., když oba účastníci byli v řízení úspěšní částečně, přičemž nepatrně úspěšnější byl v řízení žalovaný (0,11 %). Při posuzování úspěchu a neúspěchu soud přihlížel k požadovanému příslušenství. Dle nálezu Ústavního soudu ČR [ústavní nález] při absenci výslovného pravidla soud vezme v úvahu výši úroku z prodlení požadovaného účastníkem„ do zaplacení“ ve výši stanovené ke dni vyhlášení svého rozhodnutí. Při určení úspěchu a neúspěchu soud vycházel z toho, že celkově byla požadována částka včetně příslušenství ve výši 12 127,46 Kč, avšak oprávněný nárok žalobkyně činil 6 577,90 Kč. Soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. 6. Lhůtu k plnění soud v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. určil do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, když neshledal žádné skutečnosti odůvodňující jinou lhůtu k plnění.