1 C 328/2021 — Okresní soud v Lounech

1. Žalobkyně podala u Okresního soudu v Lounech dne 1. 3. 2021 žalobu, ve které se domáhala po žalované zaplacení částky 56 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení. Svůj návrh odůvodnila tím, že původní věřitel [právnická osoba], [IČO], poskytl žalované dne [datum] částku ve výši 80 000 Kč platbou na bankovní účet žalované číslo [bankovní účet]. Ve prospěch této částky žalovaná zaplatila celkem 23 500 Kč. Celková výše nároku proto činí 56 500 Kč. Žalobkyně požaduje po žalované zaplacení této pohledávky z důvodu bezdůvodného obohacení, neboť mezi původním věřitelem a žalovanou před poskytnutím částky 80 000 Kč údajně mělo dojít k uzavření smlouvy o úvěru, která se však nedochovala. Předmětnou pohledávku žalobkyně nabyla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Žalovaná byla vyzvána k zaplacení předmětné částky předžalobní upomínkou právního zástupce žalobkyně odeslanou [datum] na adresu žalované. Žalobkyně požaduje zaplacení úroku z prodlení od 22. 9. 2018 v zákonné výši, když má za to, že k tomuto dni se stala pohledávka splatnou. 2. Soud ve věci vydal platební rozkaz, který se nepodařilo doručit žalované do vlastních rukou a byl proto zrušen. Soud poté ve věci nařídil jednání na den [datum], k němuž se nedostavil žádný z účastníků, ač jim předvolání k jednání bylo řádně doručeno do jejich datových schránek. Žalobkyně svoji neúčast omluvila a souhlasila s projednáním věci v její nepřítomnosti. Žalovaná se k jednání nedostavila a neúčast nijak neomluvila. Soud proto jednal v nepřítomnosti účastníků a věc projednal a rozhodl v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř., přičemž vycházel z listinných důkazů založených ve spise. 3. Žalobkyně předložila postupní smlouvu z [datum], kterou uzavřela s původním věřitelem [právnická osoba] a z této smlouvy a seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že žalobkyně touto smlouvou nabyla mimo jiné pohledávku za žalovanou vyčíslenou původním věřitelem částkou 97 106,86 Kč uvedenou v příloze – seznamu postoupených pohledávek pod poř. [číslo]. Z předžalobní výzvy právního zástupce žalobkyně ze dne 11. 9. 2018 soud zjistil, že tímto dopisem byla žalovaná vyzvána k zaplacení částky 97 106,86 Kč žalobkyní ve lhůtě 3 dnů a současně byla upozorněna dopisem původního věřitele z téhož dne na to, že došlo k postoupení pohledávky z původního věřitele na žalobkyni. Dle poštovního podacího lístku byla předžalobní upomínka zaslána dne [datum] na adresu bydliště žalované doporučeně. Ze zprávy [právnická osoba] ze dne 6. 12. 2021 soud zjistil, že účet č. [bankovní účet] je účtem žalované a dne [datum] byla na tento účet připsána platba označená jako půjčka ve výši 80 000 Kč od společnosti [právnická osoba]. 4. Na základě těchto skutkových zjištění soud vzal soud po skutkové stránce za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně vyplatil na účet žalované dne [datum] částku 80 000 Kč. Pokud jde o právní důvod poskytnutí tohoto plnění, tvrdila žalobkyně, že se tak mělo stát na základě smlouvy o úvěru, která se nedochovala a není k dispozici. Žalobkyně z tohoto důvodu požadovala zaplacení nedoplatku poskytnuté částky ve výši 56 500 Kč po žalované z titulu jejího bezdůvodného obohacení. Ze zprávy společnosti [právnická osoba] vzal soud za prokázané, že žalovaná částku 80 000 Kč obdržela od právního předchůdce žalobkyně. Žalovaná, která se k věci nevyjádřila, netvrdila jiný důvod poskytnutí této částky. Soud není vázán právní kvalifikací vzneseného nároku účastníky řízení a je povinen provést podřazení skutkových zjištění příslušné hmotněprávní normě bez ohledu na právní názory vyjádřené stranami. Jestliže prokázaný skutkový stav umožňuje přiznat žalobkyni plnění, kterého se petitem své žaloby domáhá, nesmí soud žalobu zamítnout, i kdyby se žalobkyně tohoto plnění dožadovala z jiného právního důvodu, než ze kterého jí skutečně náleží, přičemž v řízení nebylo prokázáno nic více, než že žalovaná plnění ve výši 80 000 Kč obdržela a soud nemá k dispozici žádné důkazy o uzavření smlouvy mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou, popř. o obsahu vzájemných ujednání. Při aplikaci ustanovení o bezdůvodném obohacení pak důkazní břemeno ohledně titulu pro převzetí sporné částky tíží žalovanou. Bylo-li tedy doloženo provedení platby na její účet, aniž byl prokázán právní důvod, o nějž by se tato platba mohla opírat, je možné přiznat požadovanou částku žalobkyni z titulu bezdůvodného obohacení dle ustanovení § 2991 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku. Soud proto uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 56 500 Kč, jako nedoplatek z částky 80 000 Kč, které žalovaná od právního předchůdce žalobkyně získala. Důvodným shledal i nárok na zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši ode dne 22. 9. 2018 do zaplacení dle návrhu žalobkyně. Nárok na požadovaný úrok z prodlení má oporu v ustanovení § 1970 občanského zákoníku ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.. Při posouzení počátku prodlení žalované vycházel soud z ust. § 573 občanského zákoníku, dle něhož se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání. Podacím lístkem bylo prokázáno, že výzva právního zástupce žalobkyně byla odeslána dne [datum]. Má se za to, že doručena byla [datum], přičemž lhůta k plnění byla v této výzvě stanovena v délce tří dnů a uplynula 17. 9. 2018. Lze tak uzavřít, že ke dni 22. 9. 2018 byla žalovaná s plněním v prodlení. 5. Výrok o nákladech řízení je odrazem úspěšnosti žalobkyně ve věci a soud ve smyslu ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. proto uložil žalované povinnost zaplatit plnou náhradu nákladů řízení ve výši 13 573,50 Kč Náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 260 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 56 500 Kč sestávající z částky 3 380 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a.t., z částky 1 690 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a.t. spočívající v jednoduché předžalobní výzvě a tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 3 a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 9 350 Kč ve výši 1 963,50 Kč. 6. Splatnost nároku i náhrady nákladů řízení byla stanovena dle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř. s tím, že žalovaná je podle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně.