1 C 342/2021-55 — Okresní soud v Lounech

1. Žalobkyně podala u Okresního soudu v Lounech žalobu, ve které se domáhala po žalované zaplacení částky 10 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení, poplatkem za upomínání a na zaplacení smluvní pokuty ve výši 4 010 Kč. Svůj návrh odůvodnila tím, že původní věřitel [právnická osoba] (dále jen„ původní věřitel“) uzavřel se žalovanou dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě původní věřitel poskytl žalované finanční prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit částku 10 000 Kč do 5. 7. 2019 Smlouva byla uzavřena v elektronické podobě, kdy žalovaná navrhované znění smlouvy o úvěru akceptovala vložením unikátního kódu. Žalovaná sjednanou částku neuhradila řádně a včas a vznikla jí povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1% z dlužné jistiny za každý den prodlení. Předmětem žaloby je jistina ve výši 10 000 Kč, smluvní pokuta ve výši 4 010 (z dlužné jistiny 10 000 Kč od 6. 7. 2019 do 5. 4. 2019), kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 098,63 Kč jako kapitalizovaný úrok z prodlení za dobu od 6. 7. 2019 do 10. 8. 2020 a úrok z prodlení z částky 10 000 Kč v zákonné výši od 29. 8. 2020 do zaplacení. Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum], která nabyla účinnosti [datum]. 2. Soud věc projednal podle ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. bez přítomnosti účastníků, když zástupce žalobkyně se omluvil z jednání a žalovaná se k jednání nedostavila. 3. Žalobkyně předložila listiny nazvané smlouva o úvěru [číslo] ze dne [datum], obchodní podmínky [právnická osoba], informaci o smlouvě, výpis z účtu původního věřitele, smlouvu o postoupení pohledávek ze dne [datum], oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], předžalobní upomínku zástupce žalobkyně ze dne [datum] Smlouva o úvěru není vlastnoručně podepsána, neobsahuje ani elektronický podpis žalované. Z obsahu této listiny vyplývá, že původní věřitel poskytne úvěr ve výši 10 000 Kč se splatností do [datum] s tím, že žalovaná zaplatí částku 10 000 Kč, není uveden žádný poplatek za poskytnutí úvěru. [právnická osoba], které soud vyžádal, zjistil, že žalované byla zaslána dne [datum] původním věřitelem částka 10 000 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávky a oznámení o postoupení pohledávky vzal soud za prokázané, že původní věřitel postoupil pohledávku žalobkyni a postoupení oznámil žalované dopisem ze dne 8. 9. 2020. Žalovaná byla před podáním žaloby vyzvána k zaplacení zástupcem žalobkyně dopisem ze dne 12. 4. 2021 podaným dle poštovního podacího listu k přepravě dne [datum]. 4. V daném případě je řízení ovládáno zásadou projednací, která spočívá v tom, že tvrzení skutečností a navrhování důkazů je prokazujících je zásadně věcí účastníků řízení. Dokazování provádí soud při jednání. Následky spojené s nesplněním povinnosti tvrzení a důkazní v podobě věcně nepříznivého rozhodnutí nese účastník, který ač poučen soudem, tyto povinnosti v potřebném rozsahu nesplnil. V souladu s ustanovením § 118a odst. 1 a odst. 3 o. s. ř. poskytuje poučení soud zásadně při jednání. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně nedostavila k jednání, nemohl soud poskytnout nepřítomné žalobkyni poučení, aby označila důkazy k prokázání tvrzení o uzavření smlouvy o úvěru mezi původním věřitelem a žalovanou, tedy že žalovaná odsouhlasila znění smlouvy včetně ujednání o smluvní pokutě a dalších nákladech. V řízení bylo prokázáno pouze poskytnutí částky v celkové výši 10 000 Kč původním věřitelem na účet žalované. Žalovaná, která se také k jednání nedostavila, netvrdila jiný důvod poskytnutí této částky. Soud není vázán právní kvalifikací vzneseného nároku účastníky řízení a je povinen provést podřazení skutkových zjištění příslušné hmotněprávní normě bez ohledu na právní názory vyjádřené stranami. Jestliže prokázaný skutkový stav umožňuje přiznat žalobkyni plnění, kterého se petitem své žaloby domáhá, nesmí soud žalobu zamítnout, i kdyby se žalobkyně tohoto plnění dožadovala z jiného právního důvodu, než ze kterého jí skutečně náleží. Při aplikaci ustanovení o bezdůvodném obohacení pak důkazní břemeno ohledně titulu pro převzetí sporné částky tíží žalovanou. Bylo-li tedy doloženo provedení platby na její účet, aniž byl prokázán právní důvod, o nějž by se tato platba mohla opírat, je možné přiznání požadované částky žalobkyni z titulu bezdůvodného obohacení dle ustanovení § 2991 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“). Na platnost postoupení pohledávky nemá vliv jiná právní kvalifikace postoupeného nároku soudem. Soud proto uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení. Nárok na požadovaný úrok z prodlení má oporu v ustanovení § 1970 občanského zákoníku ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., přičemž při stanovení počátku prodlení žalované soud vycházel z data doručení žaloby žalované (dne [datum]) soudem, když dřívější doručení výzvy k plnění žalované nebylo v řízení prokázáno. Ve zbývající výši žalobu zamítl. 5. O náhradě nákladů řízení pak bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř., dle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů řízení poměrně rozdělí, popř. vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Dle nálezu Ústavního soudu ČR [ústavní nález] při absenci výslovného pravidla soud vezme v úvahu výši úroku z prodlení požadovaného účastníkem„ do zaplacení“ ve výši stanovené ke dni vyhlášení svého rozhodnutí. Plná náhrada účelně vynaložených nákladů řízení v této věci činí 1 768 Kč. Účelně vynaložené náklady žalobkyně spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 800 Kč; odměně za právní zastoupení a náhradě režijních výloh právního zástupce žalobkyně celkem ve výši 800 Kč za úkony právní služby sestávající z odměny právního zástupce za převzetí zastoupení v částce 200 Kč (§ 11 odst. 1 písm. a) vyhl. 177/1996 Sb), jednoduchou předžalobní výzvu v částce 100 Kč (§ 11 odst. 2 písm. h) vyhl. 177/1996 Sb.), sepsání žaloby v částce 200 Kč (§ 11 odst. 1 písm. d) vyhl. 177/1996 Sb.) a k těmto úkonům příslušející režijní paušály v částce 300 Kč (3 x 100 Kč) dle ust. § § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. 177/1996 Sb.. Žalobkyni rovněž náleží náhrada 21 % DPH z částky 800 Kč ve výši 168 Kč, neboť její právní zástupce doložil, že je plátcem DPH. Při určení úspěchu a neúspěchu soud vycházel z toho, že celkově byla požadována částka zahrnující příslušenství ke dni vyhlášení rozsudku ve výši 16 666 Kč, přičemž žalobkyně byla úspěšná pro částku 10 113 Kč zahrnující i příslušenství ke dni vyhlášení rozsudku a vznikl jí proto nárok na náhradu nákladů řízení v rozsahu 21,36 % účelně vynaložených nákladů v částce 377,84 Kč. Žalovaná je povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně (ust. § 149 odst. 1 o.s.ř.). 6. Lhůtu k plnění soud v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. určil do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, když neshledal žádné skutečnosti odůvodňující jinou lhůtu k plnění.