14 C 171/2021-51 — Okresní soud v Lounech

1. Žalobkyně se žalobou podanou Okresnímu soudu v Lounech domáhala, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit částku 34 388 Kč se zákonným úrokem z prodlení. Svůj návrh odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO] dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] na základě které mu poskytl peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč v hotovosti. Žalovaný se současně zavázal uhradit částku za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 7 350 Kč, dále úhradu za administrativní činnost ve výši 1 394 Kč, úhradu za umožnění splácení splátek v hotovosti v místě bydliště ve výši 2 700 Kč a úrok v pevné výši 1 444 Kč. Celkovou částku ve výši 27 888 Kč se zavázal uhradit v hotovosti ve 14ti měsíčních splátkách po 1 992 Kč. Žalobkyně v žalobě řádně specifikovala jakým způsobem dospěla k výpočtu žalované částky včetně dohodnuté úrokové sazby ve výši 15 % p.a. a současně prokázala svou aktivní legitimaci ve věci. 2. Vzhledem k tomu, že současné místo pobytu žalovaného občana [země] se ani po rozsáhlém pátrání nepodařilo zjistit, byl soud nucen mu ustanovit opatrovnici pro toto řízení. První jednání ve věci bylo nařízeno na den [datum], když soud provedl dokazování listinnými důkazy, ale současně poučil žalobkyni podle ustanovení § 118 odst. 1 o.s.ř., aby doplnila svá žalobní tvrzení, a to především, zda a jakým způsobem posuzoval právní předchůdce žalobkyně schopnost spotřebitele, tedy žalovaného předmětný úvěr splatit, a to v souladu s nálezem Ústavního soudu ČR III US4129/18 ze dne 26.2.2019. 3. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že se původní věřitel zavázal poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 15 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit tuto částku ve výši 15 000 Kč a další platby specifikované v odstavci 1. odůvodnění tohoto rozsudku. Žalovaný se zavázal uhradit celkovou dlužnou částku ve 14ti měsíčních splátkách po 1 992 Kč. Soud dále provedl dokazování předpisem splátek a informací o zpracování osobních údajů, jakož i žádostí žalovaného o úvěr, ze které má soud za prokázané, že v době žádosti o poskytnutí úvěru byl žalovaný řádně zaměstnán, v té době již po dobu minimálně 3 let, a to s příjmem 24 858 Kč. Je tak nutné zdůraznit, že žalobkyně osvědčila, že žalovaný v době poskytnutí úvěru splňoval podmínky své platební schopnosti. V neposlední řadě soud provedl dokazování předžalobní výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem. 4. V posuzovaném případě byla mezi původním věřitelem a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru v souladu s ustanovením § 2395 občanského zákoníku, na základě kterého se smlouvou o úvěr úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. V tomto případě bylo prokázáno, že žalovaný skutečně předmětnou částku úvěru v hotovosti obdržel, a to poté, kdy žalobce řádně prověřil úvěryschopnost žalovaného, nebylo však prokázáno, že by žalovaný žalovanou částku uhradil a proto soudu nezbylo, než návrhu žalobkyně v plném rozsahu vyhovět a uložit žalovanému zaplatit jistinu včetně úroku a úroku z prodlení. O náhradě nákladů řízení pak bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., za situace, kdy žalobkyně měla ve věci plný úspěch a soud proto uložil žalovanému zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 14 878 Kč, a to v souladu s ustanovením § 7 bodu 5 Vyhl. č. 177/1996 Sb. v částce 10 000 Kč (4 úkony právní služby po 2 500 Kč – převzetí zastoupení, sepis žaloby, kvalifikovaná výzva, účast na jednání), 4 režijní paušály po 300 Kč, 21% DPH v částce 2 353 Kč a soudní poplatek ve výši 1 326 Kč. Soud naopak neuložil žalovanému zaplatit žalobkyni požadované dva úkony, a to za jednání dne [datum] a písemné podání ve věci samé ze dne [datum], když v tomto případě byl soud nucen poučit žalobkyni dle výše uvedeného ustanovení § 118a o.s.ř. a byla to tak žalobkyně, kdo zapříčinil, že se konala dvě jednání a za situace, kdy by předmětná skutečnost byla součástí žaloby, nebyl by soud nucen jednání odročovat. Za této situace by tak bylo v rozporu s dobrými mravy, kdyby soud tuto skutečnost přičetl k tíži žalovanému a uložil mu úhradu nákladů řízení za druhé jednání a současně i za podání žalobkyně ve věci po poučení soudu dle ustanovení § 118a o.s.ř. O odměně opatrovnice bude rozhodnuto samostatným usnesením.