14 C 314/2021-19 — Okresní soud v Lounech

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala, aby soud uložil žalované zaplatit částku výše uvedenou s tím, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny číslo: [číslo] pro odběrné místo [obec a číslo]. Žalobkyně v žalobě řádně a v plném rozsahu specifikovala jednotlivé daňové doklady, které nebyly žalovanou uhrazeny. 1. Usnesením Okresního soudu v Lounech ze dne 2.12.2021, č.j. 14 C 314/2021 - 14, které nabylo právní moci dne 21.12.2021 byli v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. vyzváni účastníci, aby se ve lhůtě 10 dnů od doručení tohoto usnesení vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Žalobkyni nebylo usnesení doručováno, neboť s tímto postupem vyjádřila souhlas již v žalobě a žalované bylo doručeno uložením dne 21.12.2021. Ve stanovené lhůtě se žalovaná nevyjádřila. 2. Podle § 115a o.s.ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popř. s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí; to neplatí ve věcech uvedených v § 120 odst. 2 o.s.ř. 3. Podle § 2079 občanského zákoníku kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. V daném případě žalobkyně prokázala, že mezi účastníky vznikl platně smluvní vztah, v rámci kterého žalobkyně v rozhodné době dodala elektřinu na výše uvedenou adresu, přičemž žalobkyně vyfakturovala daňovým dokladem [číslo] částku ve výši 39 246 Kč za odebranou elektřinu za období od 22.1.2020 do 16.9.2020 s lhůtou splatnosti 4.10.2020 a dále vyfakturoval čtyřmi daňovými doklady, specifikovanými v žalobě, vždy částku ve výši 100 Kč za odeslanou upomínku. Žalovaná však ze smluvního vztahu řádné plnění neposkytla a do současné doby dluží částku odpovídající částce specifikované v odstavci I. výroku tohoto rozsudku. Soud shledal nárok žalobkyně po právu a uložil žalované zaplatit žalobkyni částku ve výši 39 646 Kč. 4. Vzhledem k tomu, že žalovaná je s plněním v prodlení, přiznal soud žalobkyni i úrok z prodlení v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku, podle kterého po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Úrok z prodlení činí 8,25 % p.a. jak shora uvedeno. 5. Při stanovení lhůty k plnění soud vycházel z výše dlužné částky, doby prodlení a uložil žalovanému zaplatit vše v zákonné třídenní lhůtě k plnění (§ 160 odst. 1 o.s.ř.). 6. Výrok o nákladech řízení vychází z aplikace ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., žalobce měl ve věci plný úspěch, požadoval náhradu nákladů řízení za zaplacený soudní poplatek ve výši 1 586 Kč a podle vyhlášky č. 177/96 Sb. za právní zastoupení za 3 úkony po 500 Kč, 3 režijní paušály po 100 Kč, 21 % DPH ve výši 378 Kč, celkem 3 764 Kč a soud uložil žalované zaplatit vše do tří dnů od právní moci rozsudku. V této souvislosti soud zdůrazňuje, že nemohl vyhovět návrhu žalobce na uhrazení náhrady nákladů řízení ve výši 12 476 Kč, neboť v tomto případě se jedná o formulářovou žalobu a soud by se tak vyhověním takto požadovaným nákladům řízení dostal do rozporu se zavedenou judikaturou.