1 C 208/2023-24 — Okresní soud v Lounech

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). 2. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu neuhrazeného pojistného, které byl žalovaný žalobkyni povinen platit podle distanční pojistné smlouvy [číslo] uzavřené mezi účastníky řízení dne 28.1.2021 o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla [typ vozidla] [jméno], [registrační značka], číslo TP: [číslo technického průkazu], VIN: [VIN] s datem počátku pojištění 28.01.2021. Pojistná smlouva vstoupila v platnost zaplacením pojistného dne 28.1.2021. Roční pojistné bylo sjednáno v částce 28 306 Kč od 28.1.2022 na pojistné období 12 měsíců. Žalovaný se zavázal zaplatit pojistné ve dvou splátkách vždy do každého 28.dne měsíce ledna a měsíce července ve výši 14 153 Kč od splátky 28.1.2022 ve výši 13 446 Kč. Pojištění zaniklo ke dni 14.3.2022 pro neplacení, když žalovaný neuhradil splátku pojistného splatnou [datum] ani v dodatečné lhůtě jednoho měsíce stanovené žalobkyní v upomínce ze dne [datum]. Za období od 28.7.2021 do 27.1.2022 dluží pojistné ve výši 14 153 Kč a za období od 28.1.2022 do 31.3.2022, kdy došlo k zániku pojištění dluží částku 4 642 Kč Celkem se proto žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky 18 795 Kč. Dlužnou částku žalovaný neuhradil ani na základě předžalobní výzvy žalobkyně ze dne 23.1.2023. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. Účastníci řízení uzavřeli dne 28.1.2021 pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti vozidla [typ vozidla] [jméno], [registrační značka], Číslo TP: [číslo technického průkazu], VIN: [VIN] s datem počátku pojištění 28.01.2021, které se žalobkyně z pozice pojistitele zavázala žalovanému poskytnout, a závazek žalovaného hradit žalobkyni pojistné za pojistné období roční ve výši 28 306 Kč Počátek pojištění byl smlouvou sjednán na den 28.1.2021. Žalovaný žalobkyni neuhradil pojistné za období od 28.7.2021 do 14.3.2022 v celkové výši 18 795 Kč. 5. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto: 6. Výše zjištěný skutkový stav posuzoval soud po stránce právní a dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je důvodný, když z předložených listinných důkazů lze uzavřít, že ve smyslu ustanovení § 3 zákona č. 168/99 Sb. byla uzavřena mezi účastníky pojistná smlouva. Dle ustanovení § 2758 odst. 1 z. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Dle ustanovení § 2804 z.č. 89/2012 Sb. upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty. V projednávaném případě došlo k zániku pojištění uplynutím sjednané doby jeho trvání. Soud nárok žalobkyně shledal po právu a návrhu vyhověl. 7. Podle § 1970 o. z. o dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Mezi účastníky řízení byla uzavřena pojistná smlouva ve smyslu § 2758 odst. 1 o. z. Žalovaný neplnil svoji povinnost včas a řádně hradit žalobkyni pojistné, k čemuž se zmíněnou smlouvou zavázal, když žalobkyni nezaplatil pojistné za období od 28.7.2021 do 14.3.2022. Žalobkyně je oprávněna žádat pojistné do konce kalendářního měsíce, ve kterém pojištění zaniklo. Žalobkyni tak vzniklo právo požadovat po žalovaném zákonný úrok z prodlení v souladu s § 1970 o. z. ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, ode dne následujícího po dni, kdy mělo být pojistné dle příslušného ustanovení pojistných podmínek uhrazeno. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 000 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.