14 C 103/2023-25 — Okresní soud v Lounech

1. Žalobkyně podala u zdejšího soudu žalobu, kterou se po žalovaném domáhala uložení povinnosti zaplatit žalobkyni částku 13 800 Kč s úrokem z prodlení s tím, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO] smlouvu o zápůjčce [číslo] to dne [datum], když na základě této smlouvy předmětná společnost poskytla žalovanému zápůjčku ve výši 10 000 Kč. Nárok žalobkyně tvoří pohledávka ve výši 10 000 Kč a poplatek za zpracování žádostí a poskytnutí zápůjčky ve výši 3 800 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k uhrazení předmětné částky a současně řádně prokázala svou aktivní legitimaci ve věci. 2. Okresní soud v Lounech ve věci nařídil jednání na den 1.8.2023, ze kterého se právní zástupce žalobkyně řádně omluvila a žalovaný nevyužil svého práva, jednání se nezúčastnil, když mu bylo doručeno uložením na adresu uvedenou v centrální evidenci obyvatel a soud poté rozhodoval ve věci v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř., když vycházel z obsahu spisu a provedených listinných důkazů. 3. Soud ve věci provedl dokazování listinnými důkazy, když má za prokázané, že mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně byla dne [datum] uzavřena smlouva o zápůjčce [číslo] na jejímž základě se právní předchůdkyně zavázala poskytnou žalovanému částku ve výši 10 000 Kč a žalovaný se zavázal uhradit tuto jistinu a současně poplatek ve výši 3 800 Kč. Žalovaný byl dále zavázán dluh uhradit v celkové výši nejpozději do 27.1.2022. Soud dále provedl důkaz standardními informacemi o předmětné zápůjčce a potvrzením o provedené platbě na účet žalované. V této souvislosti soud učinil dotaz na společnost [právnická osoba], když ze sdělení tohoto peněžního ústavu ze dne 10.5.2022 má soud za prokázané, že příslušný účet, na který byla částka odeslána, byl skutečně účtem žalovaného a předmětná částka ve výši 10 000 Kč byla na tento účet připsána. Soud tak nemá pochybnosti o skutečnosti, že předmětná částka byla žalovanému řádně poskytnuta. V neposlední řadě soud provedl důkaz listinami prokazující poskytnutí pohledávky a z těchto má za prokázanou aktivní legitimaci žalobkyně ve věci. 4. V posuzovaném případě byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru, jejíž náležitosti jsou upraveny v ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) a na kterou se vztahuje též zákon č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Soud má za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované částku ve výši 10 000 Kč, a to řádně na jeho účet, přičemž žalovaný byl zavázán uhradit do uvedené data částku ve výši 13 800 Kč představující jistinu ve výši 10 000 Kč a poplatek ve výši 3 800 Kč. S ohledem na uvedené skutečnosti soudu nezbylo, než návrhu žalobkyně v plném rozsahu vyhovět. 5. Soud přiznal žalobkyni nárok na zákonný úrok z prodlení z přiznané částky, který má oporu v ustanovení § 1970 občanského zákoníku. 1. Žalobkyně měla ve věci zcela úspěch a požadovala náhradu nákladů řízení, soud proto v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení v celkové výši 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 13 800 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši 252 Kč. Žalovaný je povinen zaplatit náklady řízení k rukám zástupce žalobkyně dle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. Soud nemohl vyhovět návrhu žalobkyně na uhrazení náhrady nákladů řízení ve výši 7 914,80 Kč, když v tomto případě se jedná o formulářovou žalobu a soud by se přiznáním takovýchto nákladů řízení dostal do rozporu se zavedenou judikaturou.