9 C 145/2023-25 — Okresní soud v Lounech

1. Žalobkyně se domáhala žalobou podanou u Okresního soudu v Lounech vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč s příslušenstvím. Uvedený nárok vychází z toho, že právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba] zřejmě s žalovanou uzavřela smlouvu o spotřebitelském úvěru, kterou však žalobkyně v současné době není schopna dohledat, nicméně ze strany právního předchůdce bylo prokazatelně žalované na její účet zasláno plnění ve výši 20 000 Kč, přičemž tato částka nebyla žalovanou vrácena ani zčásti a tudíž je tato částka požadována k úhradě z titulu bezdůvodného obohacení na straně žalované, která toto obohacení ani po následných výzvách nevrátila ani zčásti. Pohledávka byla následně převedena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] na současnou žalobkyni, která následně žalovanou vyzvala k řádnému uhrazení svých závazků, k čemuž však nedošlo ani zčásti. 2. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Žalovaná byla v průběhu celého řízení nekontaktní a proti žalovaným nárokům nevznesla žádné námitky. 4. Na základě skutkových tvrzení obsažených v žalobě a připojených důkazů má soud za prokázáno, že žalované byla na účet č. [bankovní účet] dne [datum] připsána platba ve výši 20 000 Kč, což plyne jednak z tvrzení žalobkyně a současně i z potvrzení [právnická osoba] ze dne [datum]. Jelikož nebyla předložena smlouva, na základě které měla žalovaná tyto finanční prostředky obdržet a byla následně vyzývána k vrácení této částky, jedná se na straně žalované o bezdůvodné obohacení podle § 2991 a následující zákona č. 89/2012 Sb. s tím, že žalovaná je tedy povinna toto obohacení vrátit. Soud má rovněž za prokázáno, že pohledávka z tohoto titulu přešla na současnou žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek. 5. Výrok o nákladech řízení je důsledkem ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., žalobkyně měla ve věci plný úspěch, soud uložil žalované zaplatit žalobkyni celkem částku 2 252 Kč, což je odměna za 3 úkony právní služby po 300 Kč, 3x režijní paušál po 100 Kč, 21 % DPH 252 Kč a soudní poplatek ve výši 800 Kč. Při stanovení výše odměny soud vycházel z ust. § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., neboť žalobkyně činí opakované návrhy ve skutkově shodných věcech, a proto jsou naplněny požadavky výše uvedeného ustanovení.