9 C 170/2023-22 — Okresní soud v Lounech

1. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 2. Žalobkyně se domáhala žalobou podanou u Okresního soudu v Lounech vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 12 062,73 Kč s příslušenstvím. Uvedený nárok vychází z té skutečnosti, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o zřízení a vedení běžného účtu č. [bankovní účet], na základě které se žalobkyně zavázala pro žalovanou zřídit a vést běžný účet a žalovaná se zavázala dodržovat smluvní podmínky a řádně a včas hradit poplatky spojené s vedením účtu. Následně v průběhu smluvního vztahu žalovaná své povinnosti z této smlouvy porušila, když nezajistila dostatečný kladný zůstatek na účtu sloužící k úhradě plateb, poplatků apod., což vedlo k tomu, že žalobkyně od uvedené smlouvy odstoupila dne [datum] a běžný účet byl ke dni [datum] zrušen s tím, že je na něm evidován nepovolený debet ve výši 692,71 Kč, který žalovaná ani po následných výzvách nedorovnala. Dále pak byla mezi účastníky dne [datum] uzavřena smlouva o osobní kreditní kartě [číslo] na základě které byla žalobkyní žalované poskytnuta platební karta, prostřednictvím které mohla žalovaná čerpat úvěrové částky v rámci sjednaného limitu 10 000 Kč a takto finanční prostředky následně řádně a včas vrátit způsobem stanoveným ve smlouvě a obchodních podmínkách žalobkyně včetně smluveného úroku ve výši 19,90 % ročně. Žalovaná daný úvěrový limit následně využívala, nicméně s řádným splácením svých závazků se dostala do prodlení, což mělo za následek, že žalobkyně dne [datum] žalované oznámila odstoupení od smlouvy s tím, že splatnost všech závazků z této smlouvy nastala 28. 12. 2022. Celková dlužná částka z této smlouvy pak představuje 11 370,02 Kč, což představuje částku 1 100 Kč za poplatky, a sice 2x 500 Kč za zaslání upomínek a 5x 20 Kč za zaslání oznámení o přečerpání úvěrového limitu a jistinu dluhu ve výši 10 270,02 Kč. Žalovaná rovněž na tento svůj závazek nic neuhradila. Žalobkyně tak dále požaduje kapitalizovaný obchodní úrok ve výši 1 608,93 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 168,52 Kč a dále obchodní úrok z jistiny ve výši 19,90 % ročně od 31. 12. 2022 do zaplacení, zákonný úrok z prodlení z jistiny od 31. 12. 2022 do zaplacení a dále zákonný úrok z prodlení z nepovoleného debetu na běžném účtu od 15. 6. 2022 do zaplacení. 3. Žalovaná se v průběhu řízení k celé záležitosti nijak nevyjádřila a současně byla nekontaktní. 4. Na základě skutkových tvrzení obsažených v žalobě a připojených důkazů, má soud za prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovanou došlo k uzavření smlouvy o běžném účtu podle § 2662 a následujících zákona č. 89/2012 Sb. a smlouvy o úvěru podle § 2395 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., na základě kterých žalobkyně pro žalovanou zřídila běžný účet a následně žalované poskytla úvěr formou možnosti opakovaného čerpání finančních prostředků do limitu 10 000 Kč formou poskytnuté kreditní karty. Soud má dále, zejména z výpisu z účtu, za prokázáno, že žalovaná nedodržela svůj závazek ohledně zachovávání kladného zůstatku na běžném účtu, čímž se dostala do prodlení, které bylo dlouhodobějšího rázu, načež žalobkyně oprávněně od smlouvy odstoupila a účet žalované zrušila. Dále pak má soud za prokázáno, že na základě úvěrové smlouvy žalovaná obdržela požadované finanční prostředky, nicméně s jejich řádným vrácením se dostala do prodlení jednak tím, že řádně a včas půjčené prostředky nevrátila a jednak tím, že sjednaný úvěrový rámec překročila. Na základě těchto skutečností pak žalobkyně oprávněně odstoupila od úvěrové smlouvy. Při posuzování daného případu soud vycházel pouze ze skutkových tvrzení obsažených v žalobě a z přiložených důkazů, neboť žalovaná byla po celou dobu řízení nekontaktní, nečinná a k žalobě samé neposkytla žádné vyjádření. Soud má tedy za prokázáno, že žalovaná žalobkyni dluží celkem částku 12 062,73 Kč, což tvoří výši nepovoleného debetu v částce 692,71 Kč a částku 11 370,02 Kč, což představuje částku 1 100 Kč za poplatky, a sice 2x 500 Kč za zaslání upomínek a 5x 20 Kč za zaslání oznámení o přečerpání úvěrového limitu a jistinu dluhu ve výši 10 270,02 Kč. Soud rovněž považuje za prokázaný nárok na příslušenství pohledávky specifikované výše. Ze všech výše uvedených důvodů pak soud v plném rozsahu vyhověl, neboť jednotlivá skutková tvrzení jsou náležitě důkazně podložena. 5. Výrok o nákladech řízení je důsledkem ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., žalobkyně měla ve věci plný úspěch, soud uložil žalované zaplatit žalobkyni celkem částku 2 252 Kč, což je odměna za 3 úkony právní služby po 300 Kč, 3x režijní paušál po 100 Kč, 21 % DPH 252 Kč a soudní poplatek ve výši 800 Kč. Při stanovení výše odměny soud vycházel z ust. § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., neboť žalobce činí opakované návrhy ve skutkově shodných věcech, a proto jsou naplněny požadavky výše uvedeného ustanovení.