9 C 245/2023-18 — Okresní soud v Lounech

1. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 2. Žalobkyně se domáhala žalobou podanou u Okresního soudu v Lounech vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 36 706 Kč s příslušenstvím. Uvedený nárok vychází z té skutečnosti, že žalovaný byl rozhodnutím Okresního soudu v Lounech č.j. 15 T 159/2022-74 ze dne 18. 8. 2022 uznán vinným ze spáchání přečinu ublížení na zdraví a přečinu výtržnictví, kterých se dopustil [datum] kolem 18.00 hodin před domem [adresa] v [obec], kdy pod vlivem alkoholu fyzicky napadl svého otce [celé jméno žalovaného], kterému způsobil zranění, a sice zlomeninu loketní kosti, což si vyžádalo chirurgický zákrok a hospitalizaci v nemocnici od 23. 5. 2022 do 30. 5. 2022 a současně napadl i svou matku [jméno] [příjmení], které způsobil pohmoždění levého zápěstí. Žalobkyně za lékařskou péči obou poškozených vydala ze svých prostředků celkem částku 36 706 Kč, z čehož náklady na léčbu [jméno] [příjmení] činily 695 Kč a na léčení [celé jméno žalovaného] částku 36 011 Kč. Následně pak v souladu s ustanovením § 55 zákona č. 48/1997 Sb. požadovala úhradu těchto nákladů po žalovaném, který svým protiprávním jednáním tyto výdaje způsobil. Žalovaný však tyto náklady neuhradil ani zčásti. 3. Žalovaný se v průběhu řízení k celé záležitosti nijak nevyjádřil a současně byl nekontaktní. 4. Ze skutkových tvrzení obsažených v žalobě a připojených důkazů má soud za prokázáno, že žalovaný byl uznán vinným rozhodnutím zdejšího soudu č.j. 15 T 159/2022-74 ze dne 18. 8. 2022, že pojištěncům žalobkyně způsobil svým zaviněným úmyslným protiprávním jednáním výše popsanou újmu na zdraví, která si vyžádala lékařský zákrok s tím, že celková výše nákladů na toto léčení představovala částku 36 706 Kč. Dále má soud za prokázáno, že žalobkyně žalovanému zaslala vyčíslení regresní pohledávky ze dne [datum], dále pak jej vyzvala k úhradě těchto nákladů výzvou ze dne 6. 12. 2022 se lhůtou splatnosti 30 dnů, která uplynula 11. 1. 2023. Dále podle § 55 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění platí, že„ Příslušná zdravotní pojišťovna má vůči třetí osobě právo na náhradu těch nákladů na hrazené služby, které vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání této třetí osoby vůči pojištěnci. Náhrada podle věty první je příjmem fondů zdravotní pojišťovny“ Vzhledem k tomu, že žalovaný byl po celou dobu řízení nečinný, nekontaktní a k nárokům žalobkyně se žádným způsobem nevyjádřil a současně tímto ani neprokázal, že by náhradu výdajů zcela, popř. zčásti uhradil, vychází soud ze skutkových tvrzeních obsažených v žalobě a z přiložených důkazů s tím, že má za to, že žalovaný svůj závazek vůči žalobkyni ani zčásti neuhradil a nárok žalobkyně je tedy zcela důvodný v plné výši. Soud tedy žalobě v plném rozsahu vyhověl včetně zákonných úroků z prodlení z dlužné částky jdoucí ode dne následujícího po uplynutí lhůty k plnění uvedené ve výzvě. 5. Výrok o nákladech řízení je důsledkem ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., žalobkyně měla ve věci plný úspěch, soud uložil žalovanému zaplatit žalobkyni celkem částku 2 069 Kč, což je paušální náhrada 2 x 300 Kč pro účastníka nezastoupeného advokátem a zaplacený soudní poplatek ve výši 1 469 Kč.