14 C 99/2024-26 — Okresní soud v Lounech

1. Žalobkyně, která je postupníkem společnosti , právnická osoba, , IČO:, IČO, se svým návrhem domáhala proti žalovanému zaplacení částky ve výši 10 567 Kč s příslušenstvím, kterou jí žalovaný dluží na základě uzavřené smlouvy o úvěru číslo, tel. číslo, , která byla uzavřena dne , datum, na částku 10 000 Kč. Příslušná částka byla žalovanému poskytnuta prokazatelně na účet vedený u společnosti , Anonymizováno, pro žalovaného. Ke dni podání žaloby se žalobkyně domáhala neuhrazené jistiny ve výši 9 000 Kč, smluvní pokuty ve výši 1 563 Kč a náhrady na upomínku ve výši 100 Kč. Poté, kdy byla žalobkyně vyzvána soudem, aby prokázala, jak její právní předchůdkyně posuzovala úvěruschopnost žalovaného, vzala žalobkyně žalobu zpět v rozsahu požadovaného příslušenství a smluvní pokuty s tím, že nadále již požadovala pouze uhrazení jistiny a zákonného úroku z prodlení včetně kapitalizovaného úroku z prodlení. Žalobkyně prokázala svou aktivní legitimaci ve věci.2. Okresní soud v Lounech ve věci vydal platební rozkaz, který musel být zrušen pro nemožnost jeho doručení žalované. Soud následně ve věci nařídil jednání na den 7. 6. 2024, ze kterého se žalobkyně omluvila, přičemž žalovanému bylo doručeno uložením na adresu uvedenou v centrální evidenci obyvatel. Soud proto postupoval v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř., když vycházel z obsahu spisu a provedených listinných důkazů.3. Před zahájením jednání vzala žalobkyně svou žalobu částečně zpět v rozsahu specifikovaném v odstavci I. výroku tohoto rozsudku, když žalobkyně nedisponuje důkazy o posuzování schopnosti žalované splácet úvěr. Žalobkyně proto požaduje pouze úhradu jistiny ve výši 9 000 Kč a zákonného úroku.4. Podle ustanovení § 2395 občanského zákoníku, se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.5. V daném případě z doložených listinných důkazů lze dovodit závěr, že mezi postupitelem a žalovanou vznikl platně smluvní vztah, když na základě smlouvy o úvěru právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému výše uvedenou částku. Věřitel postoupil svoji pohledávku na žalobkyni. Soud v těchto svých závěrech vycházel ze smlouvy o úvěru ze dne , datum, , jakož i žádosti o úvěr a standardních informacích o spotřebitelském úvěru, ze kterých má za prokázané, že tvrzení žalobkyně v žalobě jsou v souladu s těmito listinami. V průběhu řízení však nebylo prokázáno, že by žalovaný uhradil více, než tvrdí žalobkyně v žalobě a žalovaný sám se ve věci nijak nevyjádřil.6. Vzhledem k tomu, že žalovaná je s plněním v prodlení, přiznal soud žalobkyni i úrok z prodlení v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku, podle kterého po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Úrok z prodlení činí, jak shora ve výroku I. uvedeno.7. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. a soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 9 000 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %. Jejich zaplacení uložil soud žalovaném ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně (§ 160 odst. 1 o. s. ř., § 149 odst. 1 o. s. ř.).