17 C 212/2024 — Okresní soud v Lounech

1. Žalobkyně se obrátila dne 4. 1. 2024 ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 374 784,69 Kč s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně (, právnická osoba, ., IČO , IČO, ) uzavřela dne , datum, smlouvu o úvěru od , Anonymizováno, a o stavebním spoření, na základě níž mohla žalovaná čerpat překlenovací úvěr až do výše 464 000 Kč, a žalovaná se zavázala úvěr splatit s úrokem ve výši 4,85 % ročně v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 3 278 Kč. Žalovaná úvěr čerpala ve výši 464 000 Kč, nedodržela však řádně podmínky pro splácení. Právní předchůdkyně žalobkyně proto uplatnila právo okamžitého splacení všech závazků vyplývajících ze smlouvy a úvěr zesplatnila ke dni 31. 7. 2023. Pohledávka byla dne , datum, postoupena na žalobkyni. Žalovanou částku 374 784,69 Kč tvoří dlužná jistina, příslušenství se skládá ze smluvního úroku ve výši 4,85 % p. a. z dlužné jistiny od 23. 5. 2023 do zaplacení a z úroku z prodlení od 1. 8. 2023 do zaplacení.2. Žalovaná se ve věci nikterak nevyjádřila.3. Ve věci bylo nařízeno jednání. Žalovaná, ač řádně a včas předvolána, se k jednání bez omluvy nedostavila. Soud proto podle ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované.4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru. Žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně (, právnická osoba, ., IČO , IČO, ) dne , datum, smlouvu o úvěru od , Anonymizováno, a o stavebním spoření, na jejímž základě se mimo jiné právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované překlenovací úvěr ve výši 464 000 Kč na bydlení a žalovaná se zavázala úvěr splácet s úrokem ve výši 4,85 % ročně dle obchodních podmínek a sazebníku v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 3 278 Kč /viz smlouvu o úvěru na č. l. 34-39/. Žalovaná úvěr čerpala ve výši 464 000 Kč, se splácením splátek se však od měsíce března 2023 dostávala do prodlení, právní předchůdkyně žalobkyně proto přistoupila k zesplatnění úvěru a zůstatek úvěru se stal ke dni 31. 7. 2023 splatným. Do zesplatnění žalovaná uhradila právní předchůdkyni žalobkyně celkem částku ve výši 218 785,91 Kč /viz platební příkazy na č. l. 48-49, výpisy z úvěrového učtu na č. l. 42-47, poslední výzva k úhradě dlužné částky včetně dokladu o doručení na č. l. 41/. Právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitelka uzavřela s žalobkyní jako postupníkem dne , datum, smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byla pohledávka vůči žalované z výše uvedené smlouvy postoupena na žalobkyni, přičemž tato skutečnost byla žalované oznámena /viz smlouva o postoupení pohledávky včetně příloh na č. l. 50-56, oznámení o postoupení pohledávky včetně podacího archu na č. l. 57/. Žalobkyně naposledy vyzvala žalovanou k úhradě předžalobní výzvou /viz předžalobní výzva na č. l. 58 včetně dokladů o doručení na č. l. 59/. Žalovaná netvrdila a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění (nad rámec žalobkyní uvedených plateb) uhradila, nebo že by její dluh zanikl z jiného důvodu.5. Při zkoumání úvěruschopnosti před uzavřením předmětné smlouvy vycházela právní předchůdkyně žalobkyně z formuláře nazvaného žádost o úvěr. V tomto formuláři jsou uvedeny mimo jiné následující údaje: žalovaná je svobodná, vyučena, zaměstnána v soukromém sektoru u společnosti , právnická osoba, , bydlí u rodičů či rodinných příslušníků. Měsíční příjem žalované činí 20 244 Kč, měsíční výdaje činí 3 800 Kč, což výlučně představuje splátky úvěrů u jiných bank. Právní předchůdkyně žalobkyně ověřila příjmy žalované na základě výpisů z jejího bankovního účtu a z potvrzení zaměstnavatele, z nichž se skutečně podává, že průměrný mzdový příjem žalované činil v daném období zhruba částku 20 244 Kč měsíčně. Z výpisu z bankovních účtu se dále podává, že žalovaná měsíčně hradila nájemné ve výši 7 100 Kč, náklady na elektřinu ve výši 500 Kč a plyn ve výši 150 Kč a dále splácela dva jiné úvěry s měsíční splátkou ve výši 2 593 Kč a 1 151 Kč. Ve dvou měsících pak žalovaná dále hradila jakousi platbu jednou ve výši 670 Kč a podruhé ve výši 680 Kč, vždy s popisem, že se jde o: „splátka , Anonymizováno, “. Žalované dále bylo na účet měsíčně připisováno výživné ve výši 1 300 Kč od , jméno FO, , kdy tyto platby byly označeny: „výživné , Anonymizováno, , Anonymizováno, “. Právní předchůdkyně žalobkyně při ověřování výdajů žalované stanovila životní výdaje žalované na základě jednak interních informací a jednak na základě ekonomického modelu využívajícího též statistické údaje a aktuální údaje životních nákladů a normativních nákladů na bydlení, a to ve výši 6 031 Kč. Současně prověřila úvěrovou historii žalované a dohledala dva úvěry, které žalovaná v době uzavření smlouvy splácela, a to s měsíční splátkou ve výši 2 593 Kč a 1 151 Kč. Metoda, kterou pak právní předchůdkyně žalobkyně použila pro zvážení, zda lze žalované poskytnout předmětný úvěr z hlediska její úvěruschopnosti, pak byla následující. Od ověřených měsíčních příjmů ve výši 20 244 Kč bylo odečteno tzv. splátkové zatížení ve výši 7 136 Kč (tj. součet měsíčních splátek dosavadních úvěrů a splátky nově zřizovaného úvěru), čímž dospěla k částce 13 108 Kč, která měla žalované zbývat k úhradě ostatních výdajů, jejichž výši právní předchůdkyně žalobkyně stanovila kvalifikovaným odhadem na částku 6 031 Kč. Touto metodou tedy dospěla k závěru, že úvěr lze žalované poskytnout /viz žádost o úvěr na č. l. 19-23, potvrzení zaměstnavatele na č. l. 24 a 41, výpisy z bankovního účtu na č. l. 25-30, posouzení úvěruschopnosti na č. l. 31/.6. Po právní stránce soud hodnotil věc podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.7. Podle ust. § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Podle ust. § 2 odst. 1 ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.9. Dle ust. § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (…).10. Dle ust. § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s ust. § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.11. Dle ust. § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).12. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba důvodná, a v plném rozsahu jí včetně příslušenství vyhověl.13. Soud vzal za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně s žalovanou uzavřela po řádném posouzení její úvěruschopnosti platně smlouvu o (spotřebitelském) úvěru, na jejímž základě byl žalované poskytnut překlenovací účelový úvěr ve výši 464 000 Kč a žalovaná se zavázala úvěr splácet s úrokem ve výši 4,85 % ročně v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 3 278 Kč. Pokud jde o posouzení úvěruschopnosti žalované, soud konstatuje, že se v daném případě jedná sice o hraniční případ, avšak lze ještě konstatovat, že posouzení úvěruschopnosti bylo provedeno dostatečným způsobem. Co se týče zjišťování a ověřování příjmů žalované, zde soud nemá vůči postupu právní předchůdkyně žalobkyně v zásadě žádné výhrady, snad jen krom toho, že nebyl zohledněn též příjem žalované z výživného ve výši 1 300 Kč, který je patrný z výpisů z účtu žalované. Pokud jde o ověřování výdajů, zde je situace komplikovanější. Žalovaná v žádosti o úvěr žádné výdaje na bydlení neuvedla, kd