17 C 215/2024-60 — Okresní soud v Lounech

1. Žalobkyně se obrátila dne 7. 11. 2023 k soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 52 220 Kč s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně (, právnická osoba, , IČO , IČO, ) uzavřela dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě níž mohla žalovaná čerpat úvěr až do výše 30 000 Kč, a žalovaná se zavázala úvěr vrátit spolu s úhradou za služby ve výši 24 000 Kč, jenž představují kapitalizované úroky za dobu řádného trvání smlouvy s úrokovou sazbou 21,69 % ročně ve výši celkem 6 000 Kč, administrativní poplatek ve výši 6 000 Kč a odměna za hotovostní inkaso splátek ve výši 12 000 Kč, a dále se žalovaná zavázala zaplatit poplatek za životní pojištění ve výši 720 Kč, a to vše v 60měsíčních splátkách po 912 Kč. První splátka byla splatná dne 26. 7. 2021 a poslední dne 12. 9. 2022. Žalovaná však sjednané splátky nehradila řádně a včas, když uhradil celkem pouze 2 500 Kč, přičemž poslední platbu uskutečnila dne 2. 8. 2021. Právní předchůdkyni žalobkyně tak vzniklo nejpozději dne 12. 9. 2022 právo na uhrazení celé dosud neuhrazené dlužné částky. Pohledávka byla dne , datum, postoupena na žalobkyni a postoupení bylo žalované oznámeno. Aktuální výše dlužné částky činí na jistině 30 000 Kč, na úroku 4 136 Kč, na poplatku za administrativní činnost 6 000 Kč, na poplatku za hotovostní inkaso splátek 11 400 Kč a na poplatku za pojištění 684 Kč, celkem tedy dlužná částka činí 52 220 Kč. Příslušenství se skládá z kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 4 735,65 Kč a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 3 275 Kč, a to vždy z dlužné jistiny ve výši 30 000 Kč za období od , datum, do data postoupení , datum, , a následně z běžícího smluvního úroku a běžícího zákonného úroku z prodlení od dne následujícího do zaplacení.2. Žalovaná se ve věci nikterak nevyjádřila.3. Žalovaná v řízení na základě výzvy soudu svým postojem dala najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, žalobkyně s tímto postupem souhlasila již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru. Žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně (, právnická osoba, , IČO , IČO, ) dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, včetně všeobecných obchodních podmínek, na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 30 000 Kč a žalovaná se zavázala úvěr splácet s úhradou za služby ve výši 24 000 Kč, jenž představuje kapitalizované úroky za dobu řádného trvání smlouvy s úrokovou sazbou 21,69 % ročně ve výši celkem 6 000 Kč, administrativní poplatek ve výši 6 000 Kč a odměnu za hotovostní inkaso splátek ve výši 12 000 Kč, a dále se žalovaná zavázala zaplatit poplatek za životní pojištění ve výši 720 Kč, a to vše v 60týdenních splátkách po 912 Kč. První splátka byla splatná dne 26. 7. 2021 a poslední dne 12. 9. 2022. RPSN činila 215,01 % /viz smlouvu o úvěru včetně všeobecných obchodních podmínek, potvrzení o pojištění/. Před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně ověřovala úvěruschopnost žalované. V rámci zkoumání úvěruschopnosti měla právní předchůdkyně žalobkyně k dispozici formulář žádosti o úvěr, v němž je ručně zaškrtnuto, že žalovaná v té době žila v nájmu, měla jedno nezaopatřené dítě, byla rozvedené, nejvyššího dosažené vzdělání bylo středoškolské. Dále zde bylo uvedeno, že žalovaná je zaměstnána u společnosti , právnická osoba, , IČO , IČO, , kdy její čistý měsíční příjem ze mzdy měl činit 22 700 Kč a dále měla pobírat další příjem ve výši 4 500 Kč. Měsíční výdaje žalované měly činit celkem částku 18 000 Kč, z čehož částka 11 500 Kč představovala výdaje na bydlení, částka 6 500 Kč osobní výdaje a částka 200 Kč představovala výdaje na splátky dosavadních úvěrů. Porovnáním příjmů a výdajů právní předchůdkyně vyšla z tzv. použitelného příjmu ve výši 9 000 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně ověřila příjmy žalované na základě předložené pracovní smlouvy a výplatních pásek, výdaje pak ověřila především na základě předložené nájemní smlouvy /viz karta zákazníka, pracovní smlouva, výplatní pásky, nájemní smlouva/. Žalovaná úvěr čerpala ve výši 30 000 Kč, se splácením splátek se však dostávala do prodlení, přičemž celkově na svůj dluh uhradila pouze částku 2 500 Kč, kdy poslední platba byla uskutečněna dne 2. 8. 2021. Právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitelka uzavřela s žalobkyní jako postupníkem dne , datum, smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byla pohledávka vůči žalované z výše uvedené smlouvy postoupena na žalobkyni, přičemž tato skutečnost byla žalované oznámena /viz smlouvu o postoupení pohledávek včetně příloh, oznámení o postoupení pohledávky, seznam postoupených pohledávek/. Žalobkyně naposledy vyzvala žalovanou k úhradě předžalobní výzvou /viz předžalobní upomínku včetně dokladu o odeslání/. Žalovaná netvrdila a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění (nad rámec žalobkyní uvedených plateb) uhradila, nebo že by její dluh zanikl z jiného důvodu.5. Po právní stránce soud hodnotil věc podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.6. Podle ust. § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Dle ust. § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.8. Dle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.9. Dle ust. § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.10. Podle ust. § 2 odst. 1 ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.11. Dle ust. § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (…).12. Dle ust. § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s ust. § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.13. Podle ust. § 110 odst. 1 ZoSÚ neobsahuje-li smlouva o spotřebitelském úvěru informaci o zápůjční úrokové sazbě, o roční procentní sazbě nákladů nebo o celkové částce, kterou má spotřebitel zaplatit, nebyla-li ohledně některé z těchto informací dodržena písemná forma smlouvy, nebo nebylo-li písemné vyhotovení smlouvy obsahující tyto informace poskytnuto spotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat, platí, že zápůjční úrokovou sazbou je repo sazba uveřejněná Českou národní bankou, platná v den uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebyla-li sjednána zápůjční úroková sazba nižší. K ujednáním o jiných platbách sjednaných ve smlouvě o spotřebitelském úvěru se nepřihlíží.14. Dle ust. § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit sml